Alergie na potraviny

Potravinová alergie je do určité míry nepřiměřená odezva našeho imunitního systému, který se po svém snaží vypořádat s bílkovinou složkou obsaženou v některých potravinách. Nejčastěji alergickou reakcí trpí lidé po konzumaci jistého potravinového alergenu a za určitých okolností i po jednoduché manipulaci s ním.

Potravinová alergie

Další názvy: Potravinová alergie

Příznaky

Podle vskutku hrubých odhadů postihuje potravinová alergie zhruba přes čtyři procenta celosvětové populace. Výskyt může být ve skutečnosti mnohem vyšší. Odborníci vychází z toho, že se postupně s věkem reakce mění. Každá věková kategorie jinak reaguje na jisté druhy potravin.

Děti do tří let mají problémy přijímat bílkovinu kravského mléka, vaječný bílek či obilnou bílkovinu. Předškoláci, školáci a dospívající mohou potrápit nespočty alergenů počínaje od již dříve jmenovaných až po skryté alergenní zdroje. Na jejich organizmus mají také vliv zkřížené formy alergií, jež ve výsledku mohou za jejich zdravotní potíže. Alergie na potraviny se však nevyhýbají ani dospělým jedincům.

Děti jsou náchylnější na potravinovou alergii a je to v důsledku nedozrálosti jejich imunitního systému. U dětí mohou nastat dvě situace. Buďto postupem času alergická reakce na potraviny u nich úplně vymizí anebo dojde ke zmírnění alergizujících schopností. S dispozicí potravinové alergie se může člověk klidně narodit. Existují i případy, kdy se u jedince tato reakce rozvine naplno během prvního roku života.

Příčiny a projevy alergie na potraviny

Naše tělo může agresivně reagovat na konkrétní typ potravin. Většinou zde hrají roli nejenom genetické predispozice, ale i ostatní vlivy, jako je nedostatek pohybu, stresová zátěž, nadměrné užívání léčiv atd. To vše můžu zapříčinit propuknutí této nemoci. Alergická reakce se může dostavit okamžitě anebo nejpozději do dvou hodin po požití jistá dávky alergizující potraviny. Změny jsou pozorovatelné přímo na kůži, kde se objevují červené flíčky. Kromě zarudlých míst se můžeme setkat se svědivou kopřivkou, nezhlednými vyrážkami s pupínky či otokem. K nejobvyklejším projevům alergie na potraviny patří průjem, zvracení, respirační problémy, křeče a bolesti břicha. Dále nás může potrápit intenzivnější svědění v ústech. Časté jsou i otoky na rtech a sliznici. Tyto projevy nemají však dlouhé trvání, pouze výjimečně mohou vést k rozvinutí závažnějších stavů, jako je například anafylaktický šok. Jde o stav, kdy v lidském organismu poklesne krevní tlak, zhorší se dýchání a nastane ztráta vědomí. První známka toho, že se něco děje, můžeme zpozorovat přímo v obličeji. Červené zbarvení je toho důkazem. Poté se přidají další symptomy. V tomto případě nesmíme váhat ani minutu a ihned přivoláme dané osobě záchrannou službu. Do jejího příchodu se snažíme udržovat v akci srdeční činnost, též i dýchání.

Zkřížené formy potravinové alergie

V zemích střední Evropy se lze častěji setkat se zkříženou formou potravinové alergie. S tou musí bojovat polovina pylových alergiků. Dalo by se říci, že jde o stav, na jehož vzniku se podepisuje velmi komplikovaný okruh rostlinných i živočišných bílkovinných složek. Na některé z nich naše tělo reaguje podobným způsobem jako na pyly. Tento druh alergie se objevuje po požití jistého syrového ovoce či zeleniny. Výsledkem jsou pak nejrůznější projevy, jako je například zánět spojivek, astma, rýma. Dostavit se může otok hrtanu anebo anafylaktická reakce.

Někteří alergici mohou mít potíže při konzumaci jistého druhu ovoce a zeleniny v průběhu květenství konkrétní rostliny, a proto je ze svého jídelníčku v tomto období raději vyřazují. Mimo období květenství je mohou bez problémů konzumovat za předpokladu správné úpravy. To je jedná možnost, jak se vyhnout zdravotním obtížím. Zelenina se dá uvařit v páře, zatímco ovoce stačí vložit na chvíli do kuchyňského elektrického přístroje, jako je mikrovlnka či horkovzdušná trouba se šestým smyslem. Taktéž z ovoce lze snadno a rychle připravit lahodný kompot.

Alergičtí jedinci na pyl břízy, lísky a olše si musí dát velký pozor na alergen (jablko, třešni, kiwi, nektarinku, broskev, mrkev, celer, syrovou brambor, vlašský a lískový ořech). Také po požití hrušky, meruňky, švestky, pomeranče a banánu, mohou mít zdravotní potíže. Vyhnout by se měli také paraořechům, kešu, pistáciím, mandlím, sóje a koření (kopru, kmínu, anýzu a fenyklu).

Osoby mající alergii na pyly složnokvěté by neměli konzumovat syrovou kořenovou zeleninu. Nedělá jim také dobře koření, jako je kmín, fenykl, anýz, koriandr, heřmánek a kari. Kupříkladu alergici na pyl ambrozie by neměli pojídat meloun, banán či slunečnici.

Zatímco alergici na trávy by měli být velmi obezřetní na rajská jablíčka a obiloviny, neboť je zde vysoká pravděpodobnost vzniku alergických stavů. Za neočekávané zdravotní obtíže mohou také potraviny, jako jsou ostatní obiloviny. Do této alergizující skupiny se řadí vodní meloun, hrášek, kukuřice a kiwi.

Někteří citlivější jedinci mohou mít alergii i po ovoci a zelenině ze stejné botanické čeledi. Jiní zase trpí zkříženou reakcí latexem s potravinou.

Intolerance na určité druhy potravin

Potravinovou intoleranci nelze zaměňovat s alergií na určitou skupinu potravin. V tomto případě nejde ve své podstatě o klasickou reakci, ale o neohrožující stav, kdy našemu tělu chybí buďto jedna konkrétní látka anebo více užitečných látek. Většinou jde o enzym nebo o enzymy štěpící intolerantní složky. Tyto specifické organické molekuly v našem organizmu napomáhají přirozenému trávícímu pochodu. Pokud jich má tělo nedostatek, pak se to projeví netypickou reakcí. Příznaky potravinové intolerance se vyskytují s různě dlouhým zpožděním. Někdy se reakce objeví až po několika hodinách, jindy to může trvat dny až týdny. Jedinec s potravinovou intolerancí trápí zjevnou bolestí hlavy. V případě tohoto stavu je člověk více unavený a má problém s nadýmáním. Dostavit se u něj může průjem, zvracení a vyrážka. K dalším nejčastějším příznakům patří také porucha pozornosti, oslabení imunitního systému, problémy s tělesnou váhou, spánková porucha, migréna, chronické stavy úzkosti, deprese, hyperaktivita.

Standardně se objevující potravinové alergie

Každý z nás může být alergický na nějakou potravinu. K nejtypičtějším alergenům se prakticky řadí obiloviny, kravské mléko, vejce, ryby, korýši a měkkýši, maso, arašídy, ořechy, hořčice, celer, sezamová semena a sója. Lupina, droždí či exotické ovoce je také alergen.

Alergie na vejce

Na vejce jsou především alergické děti ve velmi nízkém věku. Ty s touto potravinou mívají velké problémy. U nich alergická reakce zcela zmizí, než dosáhnou prahu dospělosti. Existují i případy, u kterých tato reakce přetrvá. Tito jedinci pak mívají problémy s čistě vaječnými pokrmy.

Většina osob je alergická výhradně na bílek, najdou se i tací, kteří jsou výrazně citlivější i na výživnější část vejce. Alergie na vejce se projevuje do několika málo minut až do dvou hodin po konzumaci i malé dávky vajec či potravin obsahující tento alergen. Doba trvání reakce nepřekročí obvykle dvacet čtyři hodin.

Vejce se dají nahradit kukuřičným nebo bramborovým škrobem. Místo vajíčka se do hladkých litých těst přidá rozmíchaný roztok se škrobem. Osvědčený je taky pudinkový prášek, droždí, mleté lněné semínko, ořechová pasta, želatina, kypřící prášek, xantan a sušená náhrada vajec.

U alergie na vejce se lze setkat s jednou zvláštností v rámci očkování. Lidé trpící touto formou reakce by měli být velmi ostražití při očkování. Hrozí tu totiž vznik nebezpečné reakce, neboť některé vakcíny obsahují vaječné bílkoviny. Z tohoto důvodu by se alergici měli nejprve obracet na svého odborného lékaře. S ním vše důkladně probrat, nežli se nechají očkovat.

Alergie na ryby, korýše a měkkýše

Tento druh alergie je velmi častý v přímořských lokalitách, ale nevyhýbá se ani lidem žijící ve vnitrozemí. Někteří mohou být alergičtí například na konkrétní druh ryb, jiní zase na všechny. Tento stav může některé jedince ohrozit i na životě. Za alergii u ryb může svalový protein parvalbumin. Zatímco hlavním alergenem korýšů a měkkýšů je svalová bílkovina tropomyosin.

Alergie na maso

Alergie na maso a masné výrobky se ve světové populaci objevuje velmi vzácně. Pokud touto alergií přece jenom někdo trpí, mohou zato antibiotika, růstové hormony, konzervanty a jiné látky obsažené v mase zvířat a jejich výrobcích. Ty jsou hlavním zdrojem příčin zdravotních potíží.

Alergie na ořechy a arašídy

U jednoho procenta populace se objevují alergické projevy po konzumaci pistácií, vlašských, lískových, kokosových a kešu ořechů. Do alergizující skupiny patří také burské ořechy, piniové oříšky či mandle. Tyto všechny uvedené plody i v malém množství mohou některým jedincům přivodit vážnější reakci.

Alergie na hořčici

V hořčici lze najít spoustu dráždivých látek, jako jsou hořčičné silice zvané isothiokyanáty. Za zmínku stojí kapsaicin, což je rostlinný alkaloid. Ten dodává hořčici správnou pálivou chuť. Chybět tu nemůže také sinalbin v S. alba. Podráždit náš organismus mohou také další látky obsažené v tomto dochucovacím prostředku. Jsou to zejména konzervanty. Alergizující je i koření zvané kurkuma.

Alergie na celer

Některé citlivější osoby nemusí dobře snášet celer. Tato zelenina v krajních případech může vyvolávat až anafylaktický šok. V reálu může zato několik alergizujících bílkovin, které jsou obsaženy v celeru.

Alergie na sezamová semínka

Sezamová semínka považují odborníci za dostatečné silné alergeny, které vyvolávají u určité skupiny lidí závažnější alergickou reakci.

Alergie na sóju

Jde přitom o nejpozorovaněji formu alergie, kterou trpí malé dětí, tak i dospělé osoby. Viníkem této alergie je sójová bílkovina. Ta může navozovat mírné alergické stavy, tak i vážnější obtíže.

Alergie na lupinu

Tento druh alergie je zcela ojedinělý u skupiny veganů a lidí preferující zdravý životní styl.

Alergie na droždí

Jedinec trpící touto verzí alergie je nucen vysadit z jídelníčku veškeré potraviny obsahující kvasnice a nahradit je jinou alternativou, jako jsou rýžové či kukuřičné chlebíčky.

Alergie na různé druhy exotického ovoce

U citlivějších jedinců se po konzumaci kiwi, banánu, papáje či avokáda může znenadání objevit kopřivka, ekzém nebo otok rtů.

Léčba potravinové alergie

Naprosté vyloučení alergizujících potravin a zdrojů ze stravy je doposud jediným účinným prostředkem, jak se zbavit alergických stavů. Pochopitelně není to jednoduché. Sestavení plnohodnotného jídelníčku je pro mnoho z nás tvrdý oříšek. A co když takovým alergikem je dítě? Pak jeho strava musí obsahovat dostatečné množství důležitých živin, minerálních látek a vitamínů, aby se u něj nerozjela nějaká choroba, která ve většině případů souvisí s jejich nedostatkem. Nicméně i dospělým osobám hrozí riziko vzniku nemocí, jehož příčinou bývá právě nedostatek určitého prvku.

Pokud jsme alergičtí na nějaký druh potravin, musíme bedlivě prohlížet jednotlivá balení, na kterých sledujeme uvedené složení konkrétní poživatiny. Nicméně na obalu výrobku mohou některé ingredience i chybět anebo některé alergizující látky se naopak skrývají pod ostatními přísadami. Proto pro nás jako laiky bývá mnohem složitější se vyznat ve složení. Leckdy se stává, že etiketa může být nečitelná nebo napsaná malými písmeny. To nám velmi stěžuje výběr správných potravin a tím pádem v obchodech trávíme déle času.

Na obalu se často lze setkat s tímto sdělením, že potravina může obsahovat stopové alergeny. Neměli bychom tuto informaci podceňovat, neboť nepatrné množství takovéto poživatiny nám může vyvolat poměrně výraznou alergickou reakci.

Pokud máme podezření na potravinovou alergii, můžeme se v poklidu domova otestovat. K tomu nám poslouží domácí test. Ten si koupíme v lékárně a stojí přes dva tisíce korun. Diagnostický test obsahuje lahvičky roztoků, testovací podložku a další potřebné pomůcky.  Za pouhých čtyřicet minut budeme vědět, které látky našemu tělu nedělají dobře. Stačí pouhá kapka krve z bříška prstu, kterou smícháme s roztokem. Ten poté umístíme na testovací destičku s proteinovými extrakty. V dalších krocích se neobejdeme bez detekčních a vývojových roztoků, díky kterým mění testovací polička barvu. Tmavší modrý odstín naznačuje prudkou reakci, zato světlejší zbarvení souvisí s velmi mírnou reakcí. Bílá barva značí neutrální reakci.

Pokud nechceme za diagnostickou sadu utrácet finanční prostředky, můžeme se svěřit do rukou odborníků (alergologů a imunologů). Lékař s námi nejprve prodiskutuje naši anamnézu. Ve svém pátrání je velmi důsledný. Zajímají jej příznaky a časový odstup mezi konzumací daného jídla a nástupu alergického projevu. Lékař si nezapomíná zapisovat také údaje: o jaký druh jídla šlo a kolik toho dotyčný pozřel. Poté přichází na řadu některé techniky vyšetření, k nejběžnějším patří kožní testy a imunologické testy.

Za nejlevnější formu lze považovat prick test, po kterém lékaři sahají nejčastěji. Toto testování se provádí na kůži předloktí, kde se nebolestným způsobem vpravují alergenní látky. Ty se nechávají působit zhruba dvacet minut. Testované místo sleduje lékař, kterého zajímá případná reakce na kůži.

V lékařství se aktuálně stále více využívají náplasťové testy, které se aplikují na část zad. Tyto testy disponují speciálními políčky, do kterých se umísťuje daný potravinový extrakt. Náplast se sundává až po uplynutí zhruba čtyřiceti osmi hodin, popřípadě sedmdesáti dvou hodin.

Používá se i test aktivace bazofilů a eozinofilní kationický protein. Osvědčený je eliminačně-expoziční test. V některých případech může ke stanovení správné diagnózy posloužit také gastroenterologický test.

Pokud se u nás potvrdí alergie na určitý druh potraviny, lékař nám předepíše nezbytný léčivý přípravek. Obvykle se podává antihistaminikum či kortikoid. U silnějších projevů nám může lékař vystavit předpis na adrenalinové injekční pero. Některé druhy medikamentů jsou volně prodejné v lékárnách. Po konzultaci s odborníkem můžeme vyzkoušet doplňky stravy pro zlepšení zažívání (prebiotika a probiotika). Vhodné jsou také výtažky z hub či bylinek.

Autor: symptomy.cz

Mohlo by vás také zajímat



 

comments powered by Disqus