Angína

Angína je onemocnění, které může mít bakteriální, virový či mykotický původ. V případě bakteriálního původu je nejčastějším původcem bakterie z rodu Streptococcus nebo Stafylococcus. U angíny způsobené viry jsou nejčastějšími viníky herpetické viry a virus Epstain-Baarové.

Streptococcus a angína

Latinsky: Tonzilitida

Další názvy: zánět mandlí, zánět krčních mandlí

Příznaky

nateklé mandle zarudnutí jazyka a patra

Týká se části těla

Diagnóza

Angína je běžným onemocněním. Inkubační doba je u tohoto onemocnění asi jeden až tři dny. Nemoc se přenáší kapénkovou infekcí. Pokud nenastanou komplikace je toto onemocnění docela snadno léčitelné. Zanedbání léčby může mít velmi závažné následky.

Angína postihuje nejčastěji osoby s oslabenou imunitou. Jde především o děti. Nejvyšší riziko nakažení angínou připadá na podzim a v období náhlých změn počasí. Na propuknutí tohoto onemocnění může mít svůj podíl i psychický a fyzický stres.

Proti angíně dosud neexistuje očkování. Jedině jak lze tomuto onemocnění předcházet je mít dobrou imunitu. Jednoduše řečeno, dostatečně odpočívat, dodržovat pitný režim a jíst kvalitní stravu bohatou na vitamíny a minerály.

Příznaky angíny

Prvním příznakem tohoto onemocnění bývá nepříjemné škrabání v krku, potíže s polykáním a ucpaný nos. Pro angínu je typické, že se bolest v krku zvětšuje a přetrvává i při polykání a zívání. Nakažený může a nemusí mít zvýšenou teplotu či horečku, může a nemusí ho trápit zimnice. U angíny má nemocný zarudnuté patro a zduřené mandle. Na mandlích jsou viditelné bílé tečky. Často dochází i ke zvětšení mízních uzlin pod dolní čelistí a před ušima. Malým dětem se může těžko dýchat, trápit je mohou bolesti břicha či mohou i zvracet.

Chronická angína je obtížně rozpoznatelná. Projevovat se může zápachem z úst, pocitem tlaku v mandlích, pocitem cizího tělesa v krku.

Při podezření na toto onemocnění je nejlepší navštívit lékaře. Přechozené angína stejně jako každé jiné onemocnění se může několikanásobně vrátit.

Léčba

Při podezření na angínu provede lékař výtěr z krku, zkontroluje zarudnutí mandlí a okolí a prohmatá mízní uzliny. Provádí se i odběr krve. Rozborem se dá zjistit rozsah vzniklého zánětu.

U angíny způsobené streptokoky se nasadí antibiotika, nejčastěji penicilin. Kromě antibiotik nemocný užívá léky proti horečce a proti bolesti. Nutností je pobyt v posteli, příjem dostatku tekutin a kašovitá strava. Proti bolesti mohou pomáhat i kloktadla či Priessnitzův obklad.

Po ukončení léčby by měl vyléčený jedinec do svého jídelníčku zařadit přípravky, které obnovují střevní mikroflóru. Ta bývá nasazením antibiotik výrazně zdecimována. Rekonvalescent by se měl po nějakou dobu vyhýbat namáhavé činnosti a zakouřeným prostorům. Pokud se jedná o kuřáka, tak po toto období nekouřit. Chronická angína se řeší chirurgicky. Po odstranění krčních mandlí obtíže většinou odezní.

Komplikace

Nejzávažnější komplikací, která může u angíny vzniknout, je revmatické horečka. Revmatické horečka je zánětlivé onemocnění, které postihuje pojivovou tkáň orgánů. Nejčastěji jsou poškozeny klouby, srdce, cévy a nervový systém. Toto onemocnění se objevuje asi 3 až 4 týdny po prodělané angíně. Mezi symptomy patří vysoká horečka, bolesti a otoky kloubů, zřídka oběhové selhání. Revmatické horečka má tendenci se opakovat. Léčí se nesteroidními antirevmatiky, analgetiky proti bolesti a antipyretiky proti horečce. Nemocný musí zůstat v klidném prostředí a ležet. Zánět se může rozšířit do krčních mandlí a způsobovat silnou, jednostrannou bolest, která omezuje polykání a je doprovázena otokem. V takovém případě se ložisko zánětu chirurgicky odstraňuje.

U přechozené angíny hrozí komplikace jako náhlé postižení ledvin. V těch nejčernějších případech může dojít i k jejich selhání. Selhání ledvin se projevuje otoky, vysokým krevním tlakem, pocitem na zvracení či přímo zvracením, kůže má bledou barvu. Neléčený stav vede k městnavému selhání srdce, otokům plic, poruchám srdečního rytmy, křeči či bezvědomí.




 

comments powered by Disqus