Břišní tyfus

Břišní tyfus je také známý pod názvem typhus abdominalis či hlavnička a je infekčním onemocněním, které postihuje pouze lidi – jejich trávicí trakt, nikoli zvířata. Původcem je bakterie Salmonella typhi. Na území České republiky je toto onemocnění vzácné, jedná se spíš o případy, kdy je nákaza importována z jiných zemí.

Bakterie Salmonella typhi - Břišní tyfus

Latinsky: typhus abdominalis

Další názvy: Paratyfus, tyfus, typhus, typhus abdominis, enterická horečka, hlavnička, paratyphus, paratyf

Příznaky

zácpa

Očkování

Diagnóza

Přenos břišního tyfu

Zdrojem infekce břišního tyfu, tedy Salmonelly tyhphi, je hlavně voda. Další rizikovou potravinou je mléko, a samozřejmě potraviny, které jsou omývány kontaminovanou vodou, na což se často zapomíná, např. zelenina, ovoce. Bakterii břišního tyfu lze také přenést na předměty. Nebezpeční jsou v tomto ohledu bezpříznakoví bacilonosiči, kteří mohou nakazit velké množství lidí.

Průběh

Nemoc propuká po cca 5-14 dnech. U bacilonosičů k projevům nemoci nedochází a tyfová bakterie přežívá v jejich žlučníku či močových cestách.

Příznaky břišního tyfu

Počáteční stádium břišního tyfu je charakterizováno narůstající teplotou, ukrutnou bolestí hlavy (odtud starý název hlavnička), přidávají se noční děsy, spavost, letargie, ale i blouznění. Dalšími příznaky jsou pak i nevolnost a zvracení, bledost a typicky hnědě povleklý jazyk. Někteří pacienti trpící břišním tyfem pak mohou krvácet z nosu či mít drobnou růžovou vyrážku, kašel.

V důsledku střevních obtíž, které se stupňují – jsou to často krvavé, úporné průjmy, které ovšem mohou v dalším stádiu přejít do zácpy, se u pacientů objevuje vzedmuté břicho, které je bolestivé. U pacientů s tyfem můžeme též nalézt zvětšená játra a slezinu.

Střevní obtíže jsou reakcí na přítomnost bakterie a také na tyfový toxin, který vytváří. Bakterie tyfu, které se dostanou do střevního traktu, pronikají skrze střevní stěnu do Payerských plátů, které jsou součástí lymfatické tkáně střevního traktu. Střevní stěna se v 1. týdnu ztlušťuje zánětem – jedná se o tzv. dřeňovou infiltraci. 2. týden je pak charakterizován poškozením střevní sliznice i lymfatické tkáně pod ní. Může dokonce dojít i k proděravění střeva. Bakterie jsou roznášeny ze střeva krví a lymfou do celého těla.

Tak může dojít k poškození jater, sleziny, a stejně tak zánětu kostí. Tyfový toxin pak může mít na svědomí poškození kůže a ztrátu vlasů.

Hojení střevní sliznice započíná asi 4. týden.

Těžší a atypický průběh pak může být u dětí, kdy hrozí komplikace v podobě zánětu mozkových blan, těhotných, kdy bez léčby hrozí potrat, a starých lidí, kteří těžko snáší vysoké horečky a dehydrataci.

Diagnózy břišního tyfu

Diagnózu je možné určit dle typických příznaků. Provádí se též krevní obraz, hemokultura na salmonely, izolování bakterie ze stolice či žluči. Důležitou metodou je pak provedení Widalovy reakce.

Léčba břišního tyfu

Pacient trpící tyfem je vždy izolován. Je nutné, aby dodržoval klid na lůžku. Je nasazována antibiotická léčba, musí se dbát na doplňování tekutin, minerálů a ostatních živin jako vitamíny aj.

Komplikace

Mezi vážné komplikace, které mohou provázet břišní tyfus, je proděravění střeva, což může vést k zánětu pobřišnice a sepsi, která může končit smrtí pacienta.
Salmonella typhi a její toxin mohou též poškodit kostní dřeň, srdeční sval či nervovou soustavu.

Prevence

Nejdůležitější v prevenci břišního tyfu je dodržovat hygienu, zvláště pak v rizikových oblastech. Je nutné pít pouze balenou vodu a jí i omývat ovoce a zeleninu. Nezapomenout, že i v kostkách ledu, mohou být bakterie.

Další možností, jak předcházet infekci, je očkování, které se doporučuje cestovatelům do rizikových oblastí.

Autor: Drahomíra Holmannová


 

comments powered by Disqus