Marburgská horečka

Oč je toto virové onemocnění vzácné, o to více je závažné a nebezpečné. Úmrtnost na nákazu virem Marburg je cca 88%.

Onemocnění Marburskou horečkou, Marburský virus

Další názvy: Marburgská hemoragická horečka, krvácivá horečka Marburg, Marburgská nemoc

Příznaky

agresivita bezvědomí krvácení z tělních otvorů vysoké teploty

Diagnóza

Původce

Původcem je Marburský virus, který patří mezi RNA viry do skupiny filovirů, mezi které se řadí i virus Eboly. Virus byl poprvé rozpoznán v roce 1967, kdy se krvácivá horečka objevila v laboratořích na více místech, a to v Marburgu, Frankfurtu a Bělehradě. Zdrojem nákazy byly importované africké opice, které v laboratořích využívaly k pokusům.

Dalším přenašečem Marburského viru jsou afričtí netopýři (Rousettus aegypti), kteří při nákaze neonemocní, primáti, u nichž se nemoc může i projevit, na nákazu umírají.

Virus Marburské krvácivé horečky se sporadicky vyskytuje v Africe, nákaza propuká náhle, podobně jako u Eboly. Nejpostiženější bývají státy jako Uganda, Zimbabwe, Demokratická republika Kongo, Keňa aj. Často u pracovníků, kteří se dostávají do styku s netopýry.

Největší nákazy virem Marburg propukly v Africe v letech 2004 a 2005, kdy bylo nakaženo krvácivou horečkou přes 399 a 355 jich zemřelo.

Přenos

Virus se přenáší tělesnými tekutinami, tj. krví, potem, slinami, zvratky, stolicí, spermatem, a tím i nástroji, které jsou jim potřísněny.

Příznaky Marburského viru

Inkubační doba je 2‒21 dní.

  • Vysoké horečky
  • Krvácení z tělních otvorů, do kůže, sliznic, orgánů
  • Průjem
  • Zvracení
  • Selhání orgánových funkcí
  • Bolesti hlavy
  • Bolesti břicha
  • Bolesti svalů a kloubů
  • Únava
  • Vyrážka
  • Agresivita
  • Zmatenost
  • Bezvědomí, kóma

Krvácení se dostavuje nejčastěji mezi 5.‒7. dnem a smrt může přijít již mezi 8.‒9. dnem, kdy pacient upadá do škoku z vážných krevních ztrát.

Léčba Marburgské horečky

Podobně jako na Ebolu neexistuje na nákazu Marburským virem očkování ani léčba. Je možné pouze mírnit příznaky. Snižovat teplotu, pacienta hydratovat, doplnit minerály.

Diagnostika

Marburský virus se detekuje pomocí laboratorních vyšetření, jakými jsou imunologické testy v podobě ELISA, sérové neutralizace, PCR aj. Dále je možné provést přímou izolaci Marburg viru z odebraných vzorků.

Prevence

Nákaze Marburským virem je možné dodržováním hygieny, vyhýbat se možnostem nákazy, tj. kontaktu s netopýry a dále pak nakaženými lidmi a jejich tělesnými tekutinami. Je tedy nutné v přítomnosti nakažených nosit ochranné pomůcky, rukavice, speciální obleky aj.

Zemřelé na nákazu Marburg virem je nutné okamžitě pohřbít.

Autor: Drahomíra Holmannová


 

comments powered by Disqus