Parkinsonova nemoc

Další názvy: idiopatická Parkinsonova nemoc, paralysis agitans, morbus Parkinson. V 19. století byla nemoc označována jako obrna třaslavá, ve skutečnosti se však o obrnu nejedná, a proto byla přejmenována podle jejího objevitele na Parkinsonovu nemoc.

Parkinsonova nemoc - Substania nigra

Latinsky: Morbus Parkinson, Paralysis agitans

Další názvy: Parkinsonova nemoc, parkinsonismus, obrna třaslavá, idiopatická Parkinsonova nemoc

Příznaky

snížení mimiky špatná koordinace pohybů zpomalená chůze ztuhlost svalů

Týká se části těla

Diagnóza

Jedná se o progresivní neurodegenerativní onemocnění postihující určité neurony (nervové buňky) mozkového kmene. Zdravé neurony produkují dopamin, který hraje roli v plánování a programování pohybu. Degenerace dopaminových center může vést k Parkinsonově chorobě, která se projevuje poruchami pohybu.

Samotná Parkinsonova nemoc je sice onemocnění neléčitelné, ale ne smrtelné. Příčinou úmrtí parkinsoniků většinou bývají doprovodná onemocnění.

Poz.: název Parkinsonova nemoc není z medicínského hlediska zcela správný. Nejde o jednotný obraz poškozeného zdraví, který lze vyvolat jedinou příčinou, což považujeme za charakteristické pro vymezení samostatné nemoci.

Příznaky

Nedostatek dopaminu tedy způsobuje hlavně poruchy hybnosti, které se mohou během dne měnit. Pacienti se občas mohou jevit jako téměř zdraví lidé a z ničeho nic mohou jen ztuhle sedět nebo mít neovladatelný třes. Někteří pacienti trpí ztuhlostí, pomalostí dále pak křečemi, maskovitým obličejem s absencí mimiky. Jako u spousty nemocí i zde záleží na stádiu choroby a individuálním zasažení mozku. V pokročilejších stádiích je typická šouravá chůze, nejčastěji v mírném předklonu s ohnutými horními končetinami v loktech. U části nemocných se kromě uvedených poruch vyvíjí demence. Porucha pohybu značně ztěžuje běžné životní situace parkinsoniků i jejich příbuzných.

Léčba

Farmakologická léčba

V současné době neexistuje léčba, která by Parkinsonovu nemoc zcela vyléčila. Vyskytují se pouze prostředky, kterými můžeme mírnit průběh nemoci.

První lék, který byl vyvinut pro léčbu Parkinsonovy nemoci se nazývá levodopa. Jedná se o jedno z nejúčinnějších léčiv na tuto nemoc. Je to látka svoji strukturou velmi podobná bílkovinám, která obnovuje zásoby dopaminu v mozku. Díky tomu dochází ke zmírnění projevů nemoci ovšem čím déle léčba trvá, tím se snižuje účinnost léku. Levodopa se kvůli její účinnosti předepisuje až v poslední etapě onemocnění. Mezi léky, které se většinou používají na počátku jsou amantadin nebo selegilin

Jako každý lék, tak i léky parkinsoniků můžou mít vedlejší účinky. Může to být například zvracení, halucinace a při dlouhodobém užívání mnoho kardiovaskulárních poruch jako je zvýšený krevní tlak a arytmie srdce.

Cvičení

Rehabilitace a pravidelná pohybová činnost je nedílnou součástí léčby nemocných trpících Parkinsonovou nemocí. Kromě toho, že si nemocný pravidelným cvičením a dalšími pohybovými aktivitami udržuje dobrý fyzický stav, cvičení také pozitivně působí na jeho psychiku a podporuje u něho dobrou náladu.

Prioritním cílem fyzioterapie je zlepšit kvalitu života pacienta, a to v udržení schopnosti se o sebe postarat sám, bezpečnosti v denních aktivitách, zlepšení dýchání a celkové kondice včetně svalové síly končetin.

Cvičení v domácím prostředí je nejdůležitějším domácím léčením, které si zajišťuje nemocný sám, případně s pomocí členů své rodiny. Bez spolupráce nemocného nelze očekávat pozitivní výsledky léčby.

Prevence

Prevence tohoto onemocnění nebyla dosud popsána. Existují ale látky, které působí velmi pozitivně na mozkovou tkáň, nervové funkce a také zvyšují produkci dopaminu. Takovou významnou látkou je vitamín B6.

Strava

Bílkoviny hrají v životě důležitou roli, protože jsou základní stavební jednotkou organismu, ale parkinsonici by měli vědět, že bílkoviny jim ruší účinky léků. Proto by měli přes den příjem bílkovin zmenšit a kompenzovat ho večer po poslední dávce léků. Důležitý je přísun ovoce a zeleniny, aby se předešlo zácpě. Sladkosti by měl parkinsonik zredukovat.

Rizikové faktory

Prozatím není zjištěno, koho toto onemocnění postihuje. Není známo, jaké negativní vlivy na nás musí působit, abychom trpěli Parkinsonovou nemocí. Jedna z teorií vědců je, že nemoc způsobují genetické predispozice a nepříznivé vlivy vnějšího okolí. Byly prokázány dědičné případy tohoto onemocnění, ovšem ve velmi malém počtu. Jako další rizikový faktor se uvádí užívání heroinu a nebo jiných toxinů.

Výskyt

Nemoc je ve statistikách uváděna jako jedna z nejčastějších degenerativních onemocnění nervové soustavy. Častěji se vyskytuje u mužského pohlaví ve věku 50-60 let. Vývoj parkinsonismu trvá měsíce až roky.

Rady pro parkinsoniky

  • Pravidelná konzumace léků
  • Dostatek fyzických aktivit (Nesedět jen doma na zadku)
  • Užívání potravinových doplňků
  • Je vhodné v domě zavést bezpečnostní opatření - protiskluzové podložky hlavně do koupelny
  • Pořízení pevných křesel a židlí s opěrkami
  • Uklízet drobné předměty z podlahy
  • Zapojení se do terapeutické skupiny parkinsoniků

Literatura

Jak čelit parkinsonově nemoci- rady nemocným, Doc. MUDr. Vilibald Vladyka, CSc. (Avicenum)
PATOLOGIE, Jan Stříteský (EPAVA)
Parkinsonova nemoc, J.Roth, M.Sekyrová, E. Růžička a kol.

Diplomová práce: Využití psychomotorických cvičení u seniorů s Parkinsonovou chorobou, Bc. Kateřina Hillerová

Autor: Klára Šedová


 

comments powered by Disqus