Potrat

homepage

Potratem je rozuměno předčasné ukončeno těhotenství, při němž embryo nebo plod umírá.

Latinsky: Abortus

Diagnóza

O03 O04 O05 O06 O07 O08 O200

Přesná definice v rámci českých zákonů zní:

1. vypuzený plod neprojevuje ani jednu ze známek života a jeho porodní hmotnost je nižší než 1000 g (případně těhotenství je kratší než 28 týdnů).
2. vypuzený plod projevuje alespoň jednu ze známek života, přičemž jeho porodní hmotnost nižší než 500 g, ale plod nepřežívá prvních 24 hodin života.

Za známky života jsou považovány – akce srdeční, pupečníková pulzace, dýchací pohyby, jiná spontánní pohyblivost.

Potraty je možné dělit na:

Spontánní – samovolné

Končí jím až 15% diagnostikovaných těhotenství. Většina proběhne v 1. trimestru.

Příčiny potratu:

• V plodovém vejci a placentě
  • Chromozomální odchylky, kdy se buňky nesprávně dělí a nevyvíjí se embryo či má embryo defekty/vývojové vady neslučitelné se životem.
  • Chyby při zahnízdění vajíčka, to nemusí doputovat do dělohy nebo se špatně zahnízdění v děložní dutině.
  • V placentě a jejím vývoji, kdy dostatečně nezásobuje plod kyslíkem a živinami a plod odumře. 
• Ze zevním příčin pojících se s potratem je možné jmenovat
  • rentgenové záření,
  • toxické látky, léky,
  • úraz/trauma,
  • infekce matky.
• Příčinami ze strany matky
  • Choroby matky jako cukrovka, autoimunitní nemoci, poruchy srážlivosti krve, hormonální poruchy, zvláště pak poruchy tvorby pohlavních hormonů nutných k udržení těhotenství.
  • Získané vady dělohy např. myom či je přítomná nedostatečnost děložního hrdla…

Rizikové faktory spontánního potratu

Pokud je přítomen jeden nebo více faktorů níže uvedených, je větší riziko potratu.

• Věk rodičů – matky i otce. Riziko potratu je vyšší u ženy starší 40 let, u žen starších 45 končí potratem více než polovina těhotenství.
• Opakování potratů – pokud těhotenství předchází potrat, je vyšší riziko, že se bude tento stav opakovat.
• Vícečetná těhotenství – už i u dvojčat je větší riziko spontánního potratu, to vzrůstá s počtem plodů.
• Onemocnění matky – infekční – zarděnky, neštovice, příušnice, listerióza, kapavka, HIV.
• Příjem škodlivých látek – kouření, pití alkoholu, užívání drog či nevhodných léků.Vyšetření podstupovaná v těhotenství – zde jsou rizika malá, ale je nutné mít je v patrnosti, jedná se o potraty spojené s provedením aminocentézy nebo choriocentézy.

Dělení potratů dle fáze, v níž se nachází

• abortus imminens – je označení pro hrozící potrat, zde lze lékařsky zasáhnout a průběh potratu zvrátit a plod zachránit.
• abortus incipiens – je termín pro počínající potrat, již většinou není možné zvrátit průběh potratu.
• abortus comlpetus – zde se jedná o dokončený potrat. Plod s placentou i plodovými obaly jsou vypuzeny.
• abortus incompletus – nekompletní potrat, kdy zůstává zadržena některá část plodových obalů, placenty atd., v takovém případě je nutné udělat revizi dutiny děložní a odstranit všechny pozůstatky, aby nedošlo k infekci či krvácení.

Samostatnou jednotkou je zamlklý potrat, kdy dochází k odúmrtí embrya v děloze, ale není vypuzeno.

Indukovaný potrat – interrupce

Jedná se o umělé přerušení těhotenství na základě přání těhotné či ze zdravotních důvodů matky či plodu.

Chirurgické umělé potraty

• Miniinterrupce, též vakuumaspirace s kyretáží, tento zákrok se provádí do 8. týdne těhotenství.
• Interrupce, též kyretáž, vakuumexhausce, se provádí do 12. týdne těhotenství.
• Roztažení a vyprázdnění – evakuace dělohy za pomocí kleští, provádí se do 16. týdne těhotenství.
• Redukce – používá se při umělém oplodnění v cca 16. týdnu, kdy jsou z dutiny děložní odstraněna přebytečné plody. Je zde ale vysoké riziko potratu všech dětí.
• Císařský řez, hysterotomii je možné využít v pokročilém stupni těhotenství až do období porodu.

Užití léčiv pro potraty

Prostaglandiny od 12. týdnu, hlavně ale po 16. týdnu se těhotným podávají prostaglandiny či jiné léky podporující vznik silných děložních stahů, které vypudí nenarozené dítě.