Žlučníkový záchvat

Žlučníkový záchvat neboli žlučníková kolika vzniká tehdy, když se začne projevovat přítomnost žlučových kamenů ve žlučníku nebo ve žlučových cestách.

Žlučové kameny

Žlučové kameny. Téměř každý o nich slyšel, většina z nás i tuší, kde a jak vznikají. A přece se pořád stává, že ten, kdo "je má", o nich dlouho neví, a když přijde bolestivý záchvat, nedokáže rozpoznat, co se s ním děje. Pojďme se tedy na tyhle kameny podívat blíže.

Žlučové kameny, nebo také žlučníkové kameny, jsou oblázkovité útvary, které vznikají tak, že v kapalné žluči ztvrdnou a shluknou se její pevné součásti, především cholesterol, soli žlučových kyselin a bilirubin.

Přítomnost žlučových kamenů je onemocnění, jemuž se souhrnně říká cholelitiáza.

Rozlišujeme dva základní typy žlučových kamenů: cholesterolové (ty tvoří přibližně 80 % všech kamenů a mají žlutozelenou barvu) a pigmentové (jsou menší a mívají hnědou až černou barvu).

Žlučové kameny mohou být zcela drobné („písek“), nebo poměrně velké, dokonce až jako golfový míček. Někdy se vyskytují osamoceně, jindy jsou to desítky až stovky drobných kamenů, a ještě jindy se objeví v kombinaci ‒ jeden či několik velkých kamenů v doprovodu spousty drobných útvarů.

Protože cholelitiáza je skutečně častým a bolestivým onemocněním, potenciální i skutečný pacient potřebuje vědět především

  1. jak se onemocnění žlučovými kameny projeví;
  2. jak se dá nemoc léčit; a
  3. jak se jí dá předcházet.

Příznaky a projevy žlučových kamenů

Projevy této nemoci jsou poměrně různorodé: Často se stává, že pacient už léta kameny má, ale vůbec o nich neví. Nemoc tedy probíhá asymptomaticky, bezpříznakově.

U jiných pacientů se mohou delší dobu objevovat vcelku mírné, nespecifické problémy, jako je nevolnost, nadýmání, říhání a zvracení po požití příliš tučné potravy.

Asi nejznámějším projevem tohoto onemocnění je ovšem prudká, bolestivá a nebezpečná žlučníková kolika. Je způsobena tím, jak uvolněný žlučový kámen putuje ven ze žlučníku a pak žlučovými cestami.

Pacient s kolikou prožívá silnou bolest v pravé části břicha, pod žebry či v nadbřišku. Bolest se často přesouvá až do zad, pod lopatku nebo dokonce až do ramene.

Kromě zmíněné kruté bolesti sužuje pacienta často také horečka a zvracení, zrychlený dech i tep a snížený krevní tlak.

Někdy se zároveň objeví i žloutenka.

Jsou žlučníkové kameny nebezpečné?

Ačkoli je onemocnění žlučovými kameny častou nemocí, jedná se o stav, který by neměl být podceňován. Putující žlučové kameny totiž při své cestě poškozují žlučové cesty. Mezi velmi nebezpečné stavy patří situace, kdy se kameny zaklíní ve vývodu ze žlučníku: Vytvářená žluč pak nemůže přirozeně odtékat, městná se ve žlučníku i v játrech a působí jejich zánět. Při zanedbání stavu může dojít dokonce až k protržení stěny žlučníku.

Vážná komplikace nastává také v okamžiku, kdy se uvolněný žlučový kámen zaklíní v místě, kde se vyústění žlučovodu spojuje s vývodem slinivky břišní a společně ústí do tenkého střeva. Pak je totiž orgánů, jež jsou poškozovány městnáním trávicích tekutin, ještě více.

Jak léčit žlučníkové kameny?

Existuje několik druhů léčby; aplikují se podle toho, o jak závažný stav se u pacienta jedná.

U mírnějších stavů se doporučuje nechirurgická, takzvaná konzervativní léčba, kdy se pouze tlumí příznaky koliky. Pacient je v klidovém režimu, aplikují se teplé obklady a podává se vhodné spasmolytikum (uvolňuje křečovitě stažené části žlučových cest) a analgetikum (tiší bolest). Po ustoupení příznaků koliky je pacientovi doporučena vhodná dieta.

Většina stavů, jež jsou vážnější povahy nebo se vyznačují opakovanými záchvaty koliky, je řešena chirurgicky, převážně metodou laparoskopickou, kdy je nejčastěji odstraněn žlučník.

Ke „klasické“ operaci, při níž je dutina břišní otevřena řezem dlouhým přibližně 15 centimetrů, se přistupuje jen v případě, že lékař zjistí těžší zánět či infekci.

V poslední době si získávají oblibu ještě jiné metody léčby. Jedná se o takzvanou disoluci, tedy rozpouštění vzniklých žlučových kamenů pomocí žlučových kyselin, a o rozbití rázovou vlnou.

Tyto metody jsou ovšem poměrně nové a proztím nacházejí uplatnění jen u určitého typu pacientů.

Jak předcházet vzniku žlučových kamenů?

Ano, je to možné. Na co byste si tedy měli dát pozor? Existuje několik věcí, které můžete sami ovlivnit:

  1. Tělesná hmotnost.
    Bylo klinicky prokázáno, že i jen mírná nadváha působí, že ve žluči je obsaženo méně žlučových solí, což způsobuje zvýšení hladiny cholesterolu, a tedy pomalejší vyprazdňování žlučníku. Pomalé vyprazdňování žlučníku se pak přímo stává příčinou vzniku kamenů.
  2. Strava s vysokým obsahem tuků a cholesterolu a nízkým obsahem vlákniny.
    Tento typ stravy opět zvyšuje hladinu cholesterolu, a to pak vede ke vzniku kamenů.
  3. Rychlé hubnutí.
    Také při velmi rychlém hubnutí se do žluči vylučuje větší množství cholesterolu, a pak vznikají kameny.
  4. Léky snižující hladinu cholesterolu v krvi.
    Tyto léky sice ochrání vaše cévy, protože sníží hladinu krevního cholesterolu, avšak zároveň s tímto kladným účinkem je tu ještě jiný efekt: Tyto léky zvyšují množství cholesterolu vylučovaného do žluči. Následek je nasnadě: Žlučník se pomaleji vyprazdňuje, a vznikají žlučové kameny.
  5. Diabetes mellitus.
    U lidí s diabetem se často vyskytuje vysoká hladina mastných kyselin, jež může zvýšit riziko vzniku žlučových kamenů. Jestliže trpíte diabetem, měli byste opravdu zodpovědně dodržovat doporučenou dietu.

Toto jsou takzvané rizikové faktory, jež můžete sami do značné míry ovlivnit.

Dále existuje ještě řada jiných faktorů, jež přispívají ke vzniku žlučových kamenů, ovšem ty už ovlivnit nemůžete.

Mezi prokazatelné faktory tohoto typu patří například věk, pohlaví (kameny jsou častější u žen), rodinná anamnéza, rasa (žlučové kameny jsou zdaleka nejčastější mezi indiány a americkými Mexičany i dalšími Hispánci), cystická fibróza, jaterní cirhóza, stavy po odstranění části tenkého střeva a užívání některých hormonů (zejména estrogenů).

Jestliže se vás některý z uvedených rizikových faktorů týká, je na vás, abyste včas podnikli vhodná preventivní opatření. Můžete si tak ušetřit poměrně krutou zkušenost se žlučníkovou kolikou a případně se i vyhnout operaci, která by vás jinak čekala.




 

comments powered by Disqus