Otrava z jídla

Otrava jídla nás může potkat v tu nejnevhodnější dobu. Výskyt této nepříjemné zdravotní komplikace se rapidně zvyšuje v období léta. Je to zapříčiněno tím, že si dopřáváme nejrůznější pokrmy při posezení u grilu. Na těch si mohou pochutnat jak členové rodiny, tak i přátelé, kamarádi a sousedi. V tuto dobu probíhají také velkolepé venkovní akce a festivaly, na kterých nesmí chybět kulinářské pochoutky.

Otrava jídlem

K létu neodmyslitelně patří cestovní, kempování, vzájemné sbližování, poznávání přírodních a kulturních krás, taktéž i ochutnávka místních gastronomických specialit, jenž nám může znepříjemnit naši vysněnou dovolenou. Místo abychom si plnými doušky užívali volné dny, zažíváme noční můru.

Za otravou z jídla stojí obyčejně lidská nedbalost, špatná hygiena, nevhodné skladování či nedostatečná tepelná úprava potravin. Ať tak či onak dáte nám jistě za pravdu, že nás toto onemocnění postihne párkrát za život. Sklony k extrémní přehnané péči nebo starostlivosti nejsou zrovna na místě, potravinová otrava je zkrátka stav, který ve většině případů není vážný a lidský organismus si s ním dokáže brilantně poradit. Zdravotní komplikace vymizí zhruba do několika dnů. I přesto existují případy, kdy je potřeba vyhledat lékařskou péči.

Příznaky otravy z jídla

Otravu z jídla doprovází nepříjemný pocit v žaludku, k němuž se také přidává zvracení a průjem. Těmito přirozenými reakcemi se lidský organismus snaží zbavovat toxických látek. My bychom tento stav měli překonat, neboť po zvracení se nám většinou ulepí a bude nám lépe. Zato průjem nás může potrápit i několik dnů a jeho průběh je různý. Nezřídka jej doprovází bolesti, silné křeče v břichu a horečka. Může nás bolet hlava. Celkově se budeme cítit slabí. Stolice bude měkká, řídká až vodnatá. Neměla by nás překvapit ani její změna barvy. Zelený průjem značí, že strava prošla trávicím traktem mnohem rychleji než je obvyklé. Toto zbarvení také způsobuje zvýšená konzumace pokrmů v podobě listové zeleniny. Světlý až našedlý průjem může být příznakem jaterního onemocnění. Při této formě otravy nebudeme mít na jídlo ani pomyšlení. Abychom předešli dalším zdravotním problémům, musíme do sebe dostat dostatek tekutin.

Původci způsobující potravinové otravy

Za takzvanou intoxikací z jídla stojí nebezpečné viry a bakterie. Mezi další důležité původce se řadí také toxiny neboli jedovaté látky biologického původu, parazité a organické kontaminanty.

První uvedená skupina se větší měrou podílí na vzniku infekčních onemocnění. Její symptomy a respektive i míra vážnosti se jednoduše odvíjí podle toho, která konkrétní forma bakterie a viru dané jídlo zamořila. Zde jsou uvedeny ty, které způsobují závažnější zdravotní obtíže. Jedná se o bakterie rodu Salmonella, Escherichia coli, Campylobakter, Listeria a Clostridium. Vynechat nelze ani vir rodu Norovirus, jenž potrápí ročně nespočty pasažérů na výletních lodích. Tento virus je nezvaným hostem ve školách v přírodě, na táborech, na rekreačních a zábavných akcích.

Salmonella může potrápit obyvatele jak vyspělých, tak i rozvojových států. Tuto odolnou bakterii přijímáme ústy a to prostřednictvím nedostatečně upraveného pokrmu. Salmonella se může především skrývat v masných, mléčných a vaječných výrobcích. Ve střevech má tento typ bakterie příhodné podmínky pro množení a způsobuje v trávicím traktu zánětlivé stavy. Průjmové onemocnění bakteriálního původu propuká za několik hodin po požití jídla infikovaného touto bakterií. Průměrná délka léčby činí zhruba čtrnáct dnů.

Bakterie E. coli osidlují zvířecí i lidský trávicí trakt. Některé formy mají prospěšnou funkci, jiné zase stojí za závažnějšími zdravotními obtížemi. Nakazit se touto bakterií můžeme, pokud sníme kontaminované jídlo nebo pití. Bakterie Escherichia coli se nejčastěji vyskytuje v nedostatečně upraveném hovězím mase a nepasterizovaném mléce. Jakmile něco takového pozřeme, pak se v našem těle nákaza naplno projeví buďto za jeden anebo i více dnů. Léčba trvá odhadem deset dnů.

Bakterie rodu Campylobakter přežívá v nevhodně provedené technologické úpravě masa a živočišných produktů. Často se objevuje v nepasterizovaném mléce a neupraveném zdroji pitné vody. Inkubační doba se odhaduje kolem pěti dnů. Příznaky nemoci vymizí za sedm dnů.

Zpravidla mnohonásobně překročené limity bakterie rodu Listeria ve výrobcích má na svědomí nesprávná skladovací teplota. Dalo by se říci, že za výskyt této bakterie může také nedostatečná hygiena či nevhodná manipulace. Listerii lze pak prakticky nalézt v lahůdkách, nepasterizovaném mléce, ohřívaných jídlech či neomyté potravě, jenž je důležitým zdrojem vitamínů, minerálů, vlákniny a dalších zdravých prospěšných látek. Tento druh bakterie má na svědomí komplikovanější stavy a to v období těhotenství, seniorského věku či oslabené imunity. Příznaky této nemoci mají krátké trvání.

Bakterie rodu Clostridium botulinum má přijatelné podmínky pro množení díky nedokonalému technologickému konzervovaní konzerv a potravin. Počáteční příznaky mohou nastat v průběhu jednoho a půl dne po konzumaci kontaminované potraviny. Existují případy, kdy tato nemoc v lidském těle propukla až po několika dnech.

Samostatnou skupinu tvoří paraziti, kterými se můžeme nakazit z jídla. Jde o škrkavky a tasemnice. Ovšem není to nic proti tomu, co dokáže způsobit parazitický prvok (toxoplasma gondii). Tohoto parazita přenáší hlodavci a domácí kočky. Člověk může do kontaktu s ním dojít například při čištění kočičího záchodu, při vypití kontaminované vody, při pojídání kontaminované zeleniny, při pozření syrového nebo nedostatečně tepelné zpracovaného masa.

Toxiny obsažené v potravinách mohou vyvolat také otravu. V tomto případě jde o toxiny buďto přírodní anebo chemické.

První pomoc při otravě z jídla

Jestliže máme jakékoliv obavy anebo případně pochybnosti o otravě jídlem, můžeme se obrátit na nejbližší toxikologické centrum či na svého obvodního lékaře. To ovšem začneme řešit raději v momentě, kdy se náš stav do dvou až tří dnů zřetelně nelepší. Jinak se snažíme odpočívat, do těla dostáváme potřebné množství tekutin v podobě heřmánkového či oslazeného černého čaje. Během dne zkonzumujeme po malých dávkách banán, jablko, piškoty či dietní suchary. Pochutnat si můžeme také na starším pečivu, uvařených suchých bramborách nebo rýži. Našemu organismu prospěje několik lžiček jogurtu s živou bakteriální kulturou. Můžeme si vzít i živočišné uhlí.

Lékař nás ve své ordinaci důkladně vyšetří, nezapomene se nás zeptat také na počáteční příznaky. Součástí návštěvy je i odebrání stolice ke kultivačnímu vyšetření, aby se stanovil druh bakteriální infekce. Pokud v roli pacienta je pak dítě, jež trpí těžší formou otravy. Lékař jej pošle do nemocnice. Zde je následně hospitalizováno.

Zabránění šíření infekčního onemocnění

V případě že máme otravu z jídla, pak bychom se měli vyvarovat kontaktu se zdravými členy rodiny. Přípravu jídla ponecháme v tuto chvíli na jiných. Návštěvu školy či zaměstnání necháme až na třetí den, ale jen tehdy pokud nás nebude nadále trápit průjem, jinak zůstaneme ještě doma. V domácím prostředí je nevyhnutelné, aby se dodržovala osobní hygiena. Pro zajištění dokonalé čistoty každý člen rodiny používá výhradně svůj ručník. Je dobré také udržovat pořádek. V domácnosti by se mělo pravidelně a pečlivě uklízet. Zvláštní péči vyžadují vodní kohoutky, umyvadla, kliky, povrchy, záchodová prkénka a mísy. Vše se musí blýskat čistotou.

Autor: symptomy.cz

Mohlo by vás také zajímat

pletení a háčkování