Otravy blanokřídlým hmyzem

Od jara až do podzimu je velmi aktivní blanokřídlý hmyz. Do této skupiny spadají standardně včely, sršni a vosy. Jedná se o suchozemská stvoření, jejž obývají skoro všechny světadíly. Na našem území se tito živočichové z hmyzí říše vyskytují v hojném počtu. Charakteristickým znakem blanokřídlého hmyzu je unikátní stavba těla. Přední část je vybavena tykadélky a nachází se zde i hlavní zrakový orgán. Pro tento hmyz je typické složené oko. Díky němu nedokáže hmyzí tvoreček pořádně zaostřit na malé předměty. Na druhou stranu má zvětšené zorné pole. Tím pádem hmyz vidí i krásně dozadu. Tento druh očí dokáže vnímat ultrafialové záření.

Jedovatý hmyz

Otrava způsobená blanokřídlým hmyzem

Blanokřídlý hmyz má na hrudní partii nejen tři páry končetin, ale i jeden pár blanitých křídel. Ty za letu vydávají zajímavý zvuk. Čím je bzukot hlasitější, tím nabírá hmyzí mávání na intenzitě.

Prvotní a velice důležitý je hmyzí jedový aparát. V tomto případě jej tvoří jedové žlázy, jedový vak a ostrá část neboli žihadlo. Tento orgán se nachází na konci zadečku.

Pokud člověka bodne tento hmyzí tvoreček, pak první příznaky se u něj projeví okamžitě. V místě bodnutí začne člověk pociťovat palčivou bolest. Do několika málo minut dochází k lokálnímu otoku, též i k zarudnutí kůže. Tento stav lze zhodnotit jako přirozená reakce organismu na intoxikaci. Většinou jedince pak už netrápí žádné zdravotní komplikace, a proto tato otrava je bezvýznamná.

Bodnutí blanokřídlým hmyzem dokáže u člověka navodit i alergickou reakci. Tato nepředvídatelná komplikace ohrožuje ovšem lidský život. Jedná se o stav, kdy imunitní systém jistého citlivějšího jedince reaguje přehnaně. Zpravidla se to projevuje zvýšenou tepovou frekvencí, poruchou zažívání a poměrně náhlým zvracením, v krajních případech se dostavuje anafylaxe. Za této situace pak člověku reálně hrozí smrt.

Tu a tam zemře v Česku na následek hmyzího bodnutí pár jedinců. V dalších evropských státech je úmrtnost o malinko větší. Ale není třeba se znepokojovat. Dospělý jedinec by musel absolvovat smrtelnou dávku. Ve skutečnosti jde o sto bodnutí blanokřídlým hmyzem. Dítě pak umírá po padesáti bodnutí. Nejhorší případy nastávají v okamžiku, kdy jedince bodne hmyz přímo do úst, jazyka či krku. Vzniká otok, který se rozšíří do oblasti hrdla. Takový projev ohrožuje dýchání a může nastat udušení.

Včelovití

Včela je blanokřídlý živočich, jenž vyniká od ostatních tvorečků svoji osobitostí. Toto malé stvoření disponuje výjimečně vyvinutým žihadlem s jedinečně zpětnými zahnutými háčky. Ty ve své podstatě způsobí, že žihadélko po bodnutí se zasekne pevně do kůže a začne se do něj zavrtávat. Ať se snaží včela sebevíc, žihadlo s jedovým váčkem z tkáně nedostane. A proto tento hmyzí živočich umírá. Navíc spolu s toxinem se prakticky uvolní výstražné látky, jež včely dešifrují na velké vzdálenosti jako jisté nebezpečí. Z tohoto důvodu takové včele přichází na pomoc další jedinci. Po včelím vpichu člověk pociťuje bolest. Ale pro určitou skupinu lidí (jako jsou alergici) může včelí bodnutí představovat skutečnou hrozbu. Jestliže včela bodne do krku, úst či okolí cévy, pak takový člověk se dostane do krátkého bezvědomí. Funkce pohybového aparátu je omezená. Jedinec pociťuje bolestivé obtíže, které trvají až několik dní.

Jed včel má i světlou stránku. Tento toxin se využívá k léčbě řadě nemocí. Tato jedová látka pomáhá léčit revmatismus, záněty spojivek, roztroušenou sklerózu atd.

V přírodě se vykytuje několik druhů včel, k těm nejznámějším zástupcům patří včela medonosná, včela východní, včela skalní, včela květní a včela obrovská.

Včela medonosná se hojné míře využívá k hospodářským účelům. Jde o hmyzího tvorečka, jenž upřednostňuje organizované společenství. Tito živočichové mají vysoce rozvinutý systém dorozumívání. Mají ve zvyku si stavět včelí příbytek na specifických stanovištích, jako jsou kupříkladu chráněné krajinné oblasti.

Včela východní je druh hmyzího tvorečka, kterému se nedá upřít vysoká produktivita. Na první pohled má menší tělíčko. Tento podrod včely se využívá také k intenzivnímu chovu. Obvykle žije na asijském kontinentu.

Na včelu skalní lze narazit výhradně v horském ekosystému Himalájí. Zato včela květní pobývá v některých asijských zemích. Dává přednost větvím stromu, na nichž si staví plást. Nastane-li nepříznivé počasí, pak dělnice přispěchají na pomoc a ze svých děl vytvoří jedinečný ochranný plášť. Tento druh migruje průměrně v okruhu od pěti metrů až desítky stovek metrů.

Včela obrovská je agresivní druh hmyzího živočicha, jehož domovinou jsou tropické a subtropické oblasti jihovýchodní a jižní Asie. Tento tvor je dlouhý dva centimetry. Staví si unikátní plást. Včela obrovská migruje v rámci sezóny až do vzdálenosti několik desítek kilometrů.

Vosy

Vosa je pokládána za užitečný hmyz, který si s oblibou pochutnává na lahodném nektaru. Tento hmyz nalétává také na přezrálé ovoce. Velmi ho také láká limonáda či jiné sladké dobroty. Sofistikovaným způsobem shání potravu pro své larvy. Ty mají dravější apetit. Na jejich jídelníčku se objevují mouchy a jiné drobně poletující živočichové.

Tento hmyzí tvor žije také v koloniích. Vosy okusují jemné částečky ztrouchnivělého dřeva. Ty přetváří na speciální hmotu, ze které staví hnízda a plásty. Vosí příbytky se nachází v nejrůznějších úkrytech, jako jsou například opuštěné nory. Ty disponují alespoň dvěma východy. Vosám nedělá problém si vystavět hnízdo na stromě, pod střechou různých objektů, v dutinách stromů či na stěně domu. Tento hmyz má rád příjemné teplé počasí a za těchto podmínek se věnuje reprodukci. Tento způsob života odpovídá vose obecné.

V případě že vosy vycítí nepatrnou známku ohrožení, pak se začínají chovat útočně. Při této aktivitě dokážou držet za jeden provaz. Stačí, pokud některá z vos vypustí malou dávku poplašných feromonů a rázem je to houf vos. Člověka mohou bodnout pouze samice, popřípadě dělnice. Ty mají žihadlo na konci zadečku. Mohou jej používat opětovně.

Sršni

Tento hmyzí tvoreček budí zjevný respekt. Klasický druh sršně dosahuje délky přes čtyři centimetry. Jeho tělíčko má unikátní zbarvení. Sršeň obecná má stavbu těla mohutnější a je také větší než předchozí blanokřídlý hmyz. Samice dominuje žihadlem s jedovou látkou a silnými kusadly, jež jsou schopny zpracovat různě velké kusy dřeva. Tyto zmíněné části těla však obratně využívá sršeň k lovu. Zato samec je až o třetinu menší, má delší tykadla, relativně větší křídla, jeho konec zadečku je zabolený a nemá tolik vyvinuté kusadla. Krom toho chybí mu žihadlo, což ho zařazuje do kategorie mírumilovných hmyzích stvoření.

V současné době lze na evropském kontinentu potkat mnohem větší exempláře. Jde o sršeň mandarínskou, které donedávna žila pouze na východě Asie. Bylo zjištěno, že tento druh sršně nemá v našich klimatických podmínkách fakticky přirozené nepřátele, a proto se mu zde tak dobře daří. Tento tvoreček dokáže uletět za den až sto kilometrů. O jeho agresivitě se sami přesvědčili i místní Evropané. Lidé, kteří se střetli s tímto nebezpečným hmyzem, zaplatili zato svým životem. Dá se říci, že tento druh sršně představuje velkou hrozbu nejenom pro člověka, ale i pro populaci včelích živočichů. Obrovští sršni dělají nálety do včelích úlů a zde drancují, co jim přijde pod kusadlo. Zabíjí přitom každého včelího jedince, který se jim připlete v nevhodný okamžik do cesty. Jakmile zahubí všechny dospělé včely, pak se pustí do larev a kukel. Včelí hnízdo úplně vyplení do několika málo dnů.

Léčba bodnutí blanokřídlým hmyzem

Lidé by za žádnou cenu neměli podceňovat bodnutí blanokřídlým hmyzem. Pokud se u člověka objeví větší a svědivý otok, v řadě případu tento projev odezní od dvou až tří dnů. U některých jedinců však může nastat závažnější alergická reakce. Ta se projevuje v celém lidském organismu. Jedná se o velké lokální reakce, které jsou na venek hodně znatelné. Tyto nepříznivé změny na kůži obvykle ustupují do dvou dnů. Jde o začervenalá a oteklá místa, jež mají rozsáhlejší podobu. Kromě toho za toxickou reakcí může stát i anafylaktický šok.

V případě že otok se vyskytuje pouze v místě bodnutí a další příznaky nejsou, pak lze paradoxně danou léčbu považovat za banalitu. Pokud se nachází v ráně žihadlo, to se velmi jednoduše odstraní. Posléze se dané místo zaleduje. Vhodné jsou také mastičky s účinným antihistaminikem. Tyto přípravky dokážou zmírnit nepříjemný pocit svědění. Na trhu jsou k dispozici gely a jiné mastičky, které působí protizánětlivě.

Dostavuje se u jedince prudká reakce, je lépe mu přivolat zdravotnickou pomoc. Tento pacient dostane injekci adrenalinu a jsou mu podány také antihistaminika.


Mohlo by vás také zajímat



 

comments powered by Disqus