Závratě a motání hlavy

Tyto symptomy mohou doprovázet řadu nemocí, ale mohou být také tzv. fyziologické. Patologické závratě můžeme dělit na periferní vestibulární, nevestibulární a centrální. Závrať se projevuje jako motání hlavy, nevolnosti, nejistota, vrávorání, může být provázena zvracením, zblednutím či pocením.

Závratě a motání hlavy

Fyziologické závratě

Do skupiny fyziologických závratí řadíme kinetózy a závratě z výšek. Tyto závratě vznikají v důsledku neshodných informací přicházejících z jednotlivých senzorických vstupů. U kinetózy to je rozdílná informace z vnitřního ucha – vestibulárního aparátu a zraku. S tím se setkáváme u jízdy ve vozidlech. Kinetózy bývají provázeny nevolností i zvracením. Podobný konflikt v přijímaných informacích je i u výškových závratí.

Příčiny nevestibulárních závratí - nepocházející z obtíží vnitřního ucha

  • Srdečně cévní - kolísání krevního tlaku – hypotenze/hypertenze, poruchy srdečního rytmu, srdeční vady, srdeční nedostatečnost, ischemická porucha srdeční.
  • Metabolické – cukrovka /hypoglykémie/, poruchy metabolismu lipidů, dna.
  • Poruchy v tvorbě krve ‒ snížené prokrvení a okysličení tkání.
  • Poruchy vnitřního prostředí – dehydratace, změny v koncentracích minerálů, změny v acidobazické rovnováze /acidóza, alkalóza/.
  • Poruchy funkce endokrinních žláz– zvýšené či snížené funkce štítné žlázy, nadledvin, adenomy hypofýzy.
  • Orgánové poruchy – nemoci jater, ledvin, plic – hromadění metabolitů, toxinů.
  • Infekční onemocnění ‒ horečky, slabost, únava, vyčerpání.
  • Poruchy vidění ‒ špatná korekce zraku – nedostatečná nebo zbytečně silné dioptrie, nystagmus.
  • Neurologické poruchy ‒ bolesti hlavy, migrény.
  • Poruchy pohybového aparátu ‒ svalová ztuhlost a poruchy v oblasti krční páteře.
  • Užívání některých léků např. psychiatrická medikace, antihistaminika, opioidní analgetika, antibiotika.
  • Abstinenční příznaky.
  • Psychiatrické poruchy – fobie, panické ataky.
  • Otravy a nadměrná konzumace kofeinu či alkoholu.

Periferní vestibulární závratě

Jedná se o poruchu, jejíž původ leží ve vnitřním uchu,  kde se v kostěném labyrintu nachází rovnovážné ústrojí složené z 3 polokruhovitých kanálků, vejčitého váčku, kulovitého váčku a hlemýždě.
Receptorovými systémy jsou pak polokruhovité kanálky společně s otolity (krystalky uhličitanu vápenatého).
Postižení těchto systémů se nejčastěji projevuje jako rotační závrať, provází určité pohyby a držení hlavy a těla. Postižení ji popisují jako pocit, že okolí rotuje kolem nich nebo jako rotaci jich samotných ve stabilním nepohyblivém prostředí. Tento typ závratí mívá často i doprovodné příznaky – nevolnost, zvracení, pocení, bušení srdce. Jedná se nejčastěji o uvolnění otolitů, které dráždí zakončení smyslových buněk v polokruhovitých chodbičkách labyrintu.

Patologie zodpovědné za periferní vestibulární závratě jsou např. :

  • Meniérova choroba
  • Zánětlivá onemocnění vestibulárního systému – vestibulární neuronitidy
  • Bilaterální vestibulopatie – oboustranné postižení a poškození vestibulárního ústrojí
  • Dočasný útlak nervu cévou – projeví se jako záchvatovitá závrať
  • Traumatické poškození – fraktura v oblasti kostěného labyrintu
  • Cévní onemocnění – nedokrvení vnitřního ucha
  • Nádorová onemocnění v oblasti tvrdého či měkkého labyrintu

Centrální vestibulární syndromy

Závratě u těchto syndromů nejsou vázány na polohu hlavy a závrať je trvalá. Vyskytuje se při postižení mozkového kmene a mozečku.
Toto poškození může vzniknout postižením cév, které mozkové struktury zásobují krví.  Na vině mohou být též demyelinizační a nádorová onemocnění, stejně tak trauma v podobě otřesu mozku, mozkové příhody a infekčního zánětu mozku.

Vyšetření

Provádí se základní laboratorní vyšetření krve a moči, k vyloučení srdečního původu je pak v hodné EKG, monitorace tlaku a pulzu.
Důležitou součástí je neurologické vyšetření hlavových nervů, mozečkových funkcí a dalších jevů, provedení EEG. Je vhodné doplnit i RTG krční páteře, ORL vyšetření, ultrazvuk velkých krčních cév atd.

Léčba závratí

Ne vždy je možné závratě léčit, v nejlepším případě postačí vyloučit ze života vyvolávající příčinu. V případě akutních atak spojených např. se zvracením je vhodné použít antiemetika a antiverginóza. Další možnou léčbou je podávání vazodilatečnách léků a léků zlepšujících okysličení mozku a jeho zásobení živinami.

V některých případech je vhodná fyzikální léčba a rehabilitace.
Mnohdy je nutný i chirurgický zákrok, zvláště pak u příčin nádorových, u traumat, zánětů či uzávěrů cév aj.

Následky

Ačkoli se mohou závratě jevit jako neškodné, dokáží být velmi trýznivé. Postižený se často obává jejich návratu a omezuje pohyb, straní se jakékoli činnosti, čímž ale funkce rovnovážného aparátu dále upadá. Je tedy vhodné zvážit i psychoterapeutickou a psychiatrickou léčbu.

Autor: Drahomíra Holmannová


 

comments powered by Disqus