Alergie na laktózu

Většina lidí se domnívá, že alergii na laktózu je to stejné jako laktózová intolerance. Tak tomu není. Uvedená onemocnění se od sebe odlišují, i když jejich symptomy bývají podobné. Obě formy se řadí do potravinových alergií, ovšem každá z těchto nemocí se vyznačuje rozdílnou příčinou vzniku.

Alergie na laktózu

Projevy alergie na laktózu

Alergie na laktózu je ve své podstatě nepřiměřená reakce našeho organismus, který není schopen střebávat bílkovinu obsaženou v kravském mléce. Alergií na laktózu trpí především kojenci a batolata, které jsou v tomto věku závislé na kojenecké výživě. Mnohdy to bývá jejich základní strava, a proto produkty z kravského mléka nelze vyřadit z jejich jídelníčku. Alergie na laktózu se u dětí projevuje atypickým ekzémem, trávicími potížemi a leckdy se u nich dostavit mohou také dýchací potíže či anafylaktický šok. Průjem, zvracení a krev ve stolici se řadí k běžným trávicím potížím souvisejícím s alergií na laktózu. Dostavit se mohou také bolesti břicha a nadýmání. Je tu nutné poznamenat, že ve většině případů se alergie na laktózu v dětském věku vytratí. Dítě může začít konzumovat kravské mléko někde mezi druhým a čtvrtým rokem. U každého jedince je to ale individuální.

Nejmenším dětem s alergií na laktózu se pak podává umělá výživa, která prošla speciální technologickou úpravou. Tyto výrobky se dají sehnat v lékárnách, tak i v drogistických prodejnách a eshopech. Instantní výživy (Nutrilon Allergy Care, Althéra aj.) jsou mnohem dražší než klasické produkty a řadí se do skupiny dietních potravin určené pro kojence.

I dospělého člověka může potrápit alergie na kravské mléko a mléčné výrobky. U něj se mohou dostavit středně těžší až těžké formy alergií. Setkat se lze i s chronickými záněty trávicího traktu. Ty mohou způsobit až rapidní snížení tělesné hmotnosti a v některých případech vyvolávají výživové poruchy. Proto se doporučuje, aby lidé s tímto alergickým postižením ze svého jídelníčku odstranili kravské mléko a nahradili jej sojovým či kozím mlékem.

Alergická reakce na laktózu se u jedinců dostavuje zhruba do dvou hodin po konzumaci potraviny obsahující kravské mléko. Najdou se však případy, kdy se alergický proces projeví v těle naplno do 48 hodin.

Průběh alergie

Naše tělo může mít problém s trávením mléčného cukru a tento jev je odborně označován jako intolerance laktózy. Není to klasická alergie na potraviny, ale jde o metabolickou poruchu, při níž nedochází ke štěpení mléčného cukru. Intolerance laktózy se objevuje u jedinců, jež ve střevním prostředí nedisponují enzymem laktáza. Zde totiž dochází k tomu, že po konzumaci se mléčný cukr neštěpí a organizmus na něj začíná reagovat. Nerozštěpený cukr v zažívacím ústrojí prochází kvasným pochodem a tím pádem se v těle utváří nadměrné množství plynů. V důsledku toho pak člověka trápí nadýmaní, průjem a bolest břicha. U osoby se může kromě slabosti vyskytnout také úbytek na váze či nepravidelná stolice. Tato porucha se objevuje v naší populaci velmi zřídka. Obecně lze říci, že s rostoucím věkem dochází k tomu, že aktivita enzymů se prudce snižuje. Jak už ale bylo naznačeno, tato choroba postihuje nejenom dospělé, ale i děti.

Lidé s lehkou intolerancí laktózy si mohou tu a tam pochutnat na zakysaných mléčných výrobcích (kefíru, podmáslí, kysaném mléku či jogurtech). Neuškodí jim také další potraviny jako máslo, sýry, klasické jogurty či plnotučné mléko. Tito lidé by však měli zmíněné potraviny konzumovat s větší obezřetností. Dobře jim udělají vyzrálé sýry. U těžších forem intolerance laktózy se lidé nevyhnout striktní bezlaktózové dietě. Osoby by měly v prvé řadě omezit nebo ze své stravy vyřadit potraviny obsahující laktózu. Do skupiny vyloučených potravin patří také produkty se syrovátkovou složkou. Tito lidé by se měli zaměřit výlučně na bezlaktózové výrobky. Dnes se dá v obchodech bez problémů sehnat bezlaktózové mléko, speciální smetana do kávy, rostlinné mléko, také i rýžové, ovocné, špaldové a sojové mléko. Klasické sýry mohou lidé nahradit tofem. Nežli si člověk koupí nějakou bezlaktózovou potravinu, měl by si projít údaje na jejím obalu. Aby se nikomu nestalo, že si domů nechtěně přinese výrobek obsahující stopy laktózy (bramborové lupínky, zmrzlinu, mléčnou čokoládu, slané či sladké pečivo atd.).

Diagnostika

Ať jde o alergii na laktózu nebo o laktózovou intoleranci, měli by lidé navštívit svého praktického lékaře a rodiče alergika pak pediatra. Ten určí konečnou diagnózu na základně podrobného lékařského vyšetření. V některých případech se jedinci nevyhnou ani návštěvě u specialisty (alergologa či gastroenterologa). To se děje vždy na doporučení daného lékaře. Nejdříve si lékař pohovoří s pacientem, popřípadě s rodiči. Tyto informace poskytují lékaři co nejucelenější pohled na zdravotní obtíže dané osoby. Následně lékař přistoupí k samotnému vyšetření.

Vyšetření alergie

U alergického pacienta na bílkovinu kravské mléko provede lékař krevní testy, kožní testy, eliminační testy a eliminačně-expoziční test. Může nasadit hypoalergenní eliminační dietu. Krevní test je jedním z nezbytných vyšetřovacích metod sloužící ke stanovení správné diagnózy. Toto laboratorní vyšetření z patřičného množství biologického materiálu podává lékaři důležité informace o zdravotním stavu pacienta.

  • Kožní testy patří mezi standardní diagnostické metody, při nichž pacient musí omezit nebo úplně vysadit některé medikamenty. Zhruba sedm dní před plánovým testováním se přeruší dávkování u léků jako Aerius, Fenistil a mnoho dalších. Poté se přistupuje ke kožním prick testům. Na kůži se aplikuje alergen, provede se vpich a čeká se na reakci. U citlivějších jedinců se reakce projeví do patnácti minut. Testované místo na kůži se během několika dalších minut ještě kontroluje.
  • Lékař u pacienta může provést také atopický patch test (APT). V tomto případě se na kůži přiloží konkrétní vzorek potravinového alergenu. Testované místo se pečlivě překryje a lékař je zkontroluje za dva či tři dny.
  • Eliminační test je zásadní vyšetřovací metoda, u níž testovaná osoba vyřadí ze svého jídelníčku kravské mléko a další související produkty asi na dobu jednoho měsíce.
  • Eliminačně-expoziční test je naopak metoda, kdy pacient do svého stravovacího plánu opětně přiřadí určitou dávku vyřazených potravin. Pacient vše konzultuje s lékařem a postupuje přitom s nejvyšší možnou opatrností.

Pro okamžitou úlevu předepíše lékař pacientovi antihistaminikum první generace, kromoglykát či kortikosteroid. Píchnout mu může adrenalin.

Osoba citlivá na laktózu si může obstarat v lékárně volně prodejné léčiva a doplňky stravy, jako jsou antihistaminika druhé generace, kortikosteroidy, probiotika a beta-glukany.

Zato podezření na intoleranci laktózy se u pacienta diagnostikuje vodíkovým dechovým testem a laktózovo-intolerančním vyšetřením. Lékaři sahají také po pH průjmové stolici či vyšetření odebraného vzorku v rámci střevní biopsie. Následně pacient dostane rady ohledně bezlaktózové diety. Z ordinace si člověk odnese množství doporučení. Poté jeho kroky směřují do lékárny, ve které si zakoupí vhodný typ potravinových doplňků obsahující enzym laktózy. Zde se může poohlédnout po probiotiku či prebiotiku. Uvedené preparáty se vyrábí ve formě tablet, kapslí a kapek.

V lékárnách se prodávají také sirupy na kašel bez laktózy, léky na horečnaté stavy neobsahující mléčný cukr, vitamíny bez laktózy, preparáty na prevenci zubního kazu neobsahující laktózu, preparáty na posílení imunity bez laktózy, přípravky obsahující vyšší dávku vápníku bez mléčného cukru.

Autor: symptomy.cz
 

Mohlo by vás také zajímat



 

comments powered by Disqus