empirismus

Jedním z hlavních škol lékařské filozofie ve starověkém Řecku a Římě. To se vyvíjelo v Alexandrii mezi 270 a 220 př.nl, jediný mít nějaký úspěch v oživení základy konceptu Hippocratic. Empiricists prohlásil, že hledání pro konečné příčiny jevů byl marný, ale oni byli aktivní ve snaze objevit bezprostřední příčiny. "Stativ z empirie" byl jejich vlastní šance pozorování (zkušenosti), učení získané od současníků a předchůdců (zkušenosti druhých), a, v případě nových nemocí, formování závěrů z jiných chorob, které se podobaly (analogie) . Empirismus těší ojedinělé pokračující popularitu v pozdějších stoletích až do devatenáctého. (Od Castiglioni, A History of Medicine, 2d ed, p186; Dr. James H. Cassedy, NLM dějin medicíny divize)

Kód deskriptoru: K01.752.667.400

Autorská práva pro českou verzi tezauru Medical Subject Headings patří Národní lékařské knihovně.