Erytroplakie

Erytroplakie je jasně ohraničená sytě červená skvrna na sliznici dutiny ústní, kterou nelze vysvětlit žádným zánětem ani jiným onemocněním. Není to nemoc v běžném smyslu, ale varování: ze všech takzvaných potenciálně maligních slizničních změn má nejvyšší riziko, že se z ní stane zhoubný nádor. Právě proto si zaslouží pozornost, přestože je vzácná a nebolí.

Jak vypadá

Nejčastěji ji najdeme na spodině dutiny ústní, na měkkém patře a na jazyku – tedy v místech, na která člověk sám nevidí. Skvrna má sametově červený povrch, je plochá nebo mírně vkleslá, ostře ohraničená a na rozdíl od bílé leukoplakie ji nelze setřít. Bývá menší než centimetr a nebolí, což je hlavní důvod, proč se objevuje náhodně při prohlídce u zubaře.

Existuje i smíšená forma, kde se červené plochy střídají s bílými. Ta se z hlediska rizika hodnotí podobně závažně jako čistá erytroplakie.

Proč je závažnější než leukoplakie

Rozdíl je značný. Zatímco u leukoplakie se zhoubné zvrhnutí popisuje řádově v jednotkách procent, u erytroplakie se v odborných pramenech uvádí, že velká část případů už v době záchytu obsahuje těžkou dysplazii nebo dokonce karcinom. Konsenzuální zpráva odborníků svolaná spolupracujícím centrem Světové zdravotnické organizace pro orální onkologii proto erytroplakii řadí mezi léze s nejvyšším rizikem přeměny ze všech potenciálně maligních slizničních změn.

Praktický důsledek je jednoduchý: červená skvrna v ústech, která nezmizí do dvou týdnů, není důvod k vyčkávání, ale k odběru vzorku.

Co ji způsobuje

Hlavními rizikovými faktory jsou kouření a alkohol, jejichž účinek se při současném užívání násobí. Přidává se žvýkání tabáku a betelu, které je běžné v jižní Asii, špatná ústní hygiena a dlouhodobé mechanické dráždění, například špatně padnoucí zubní náhradou. Roli hraje i infekce lidským papilomavirem, zvláště u nádorů v zadní části dutiny ústní a v hltanu.

Jak se postupuje

Pouhý pohled – ani zkušeným okem – nedokáže odlišit neškodnou změnu od té, která už obsahuje nádorové buňky. Diagnózu proto stanoví jedině odběr vzorku tkáně a jeho mikroskopické vyšetření. To zároveň určí stupeň dysplazie, tedy míru nenormálnosti buněk, na které závisí další postup.

Léčbou je odstranění léze, obvykle chirurgické nebo laserem. Zásadní je ale to, co následuje: buňky v okolí bývají postižené stejnými vlivy, takže riziko vzniku nové léze jinde v dutině ústní přetrvává. Pravidelné kontroly jsou tedy nedílnou součástí léčby a neplatí, že odstraněním je vše vyřešeno. K tomu patří zanechání kouření a omezení alkoholu, bez nichž má jakýkoli zákrok jen poloviční smysl.

Čeho si všímat

Vyšetření zaslouží každá změna na sliznici úst, která přetrvává déle než dva týdny – červená nebo bílá skvrna, vřídek, který se nehojí, nebo ztluštění. Podezřelé jsou také bolest při polykání trvající přes tři týdny, pocit cizího tělesa v krku, uvolnění zubů bez zjevné příčiny, krvácení z úst a zvětšená uzlina na krku. Nádory dutiny ústní se přitom zachytí nejsnáz právě při běžné zubní prohlídce, což je dobrý důvod, proč ji neodkládat.

Prevence

Nejúčinnější je zanechání kouření a omezení alkoholu. K tomu patří kvalitní ústní hygiena, pravidelné zubní prohlídky, kontrola padnutí zubní náhrady a očkování proti lidskému papilomaviru, které chrání i před částí nádorů dutiny ústní a hltanu. Kdo v ústech jednou potenciálně maligní změnu měl, měl by docházet na kontroly dlouhodobě.

Zdroje:

• WARNAKULASURIYA, Saman; KUJAN, Omar; AGUIRRE-URIZAR, José M. a kol. Oral potentially malignant disorders: A consensus report from an international seminar on nomenclature and classification, convened by the WHO Collaborating Centre for Oral Cancer. Oral Diseases, 2021, roč. 27, č. 8, s. 1862–1880. DOI 10.1111/odi.13704.
• ČEŠKA, Richard a kol. Interna. 4. přepracované a rozšířené vydání. Praha: Triton, 2026. 1088 s. ISBN 978-80-7684-489-6.