Angiografie

Angiografie neboli digitální subtrakční angiografie (DSA) slouží k zobrazení cévního řečiště, a podle toho, který úsek tohoto řečiště je právě zobrazován, bývá označována i jako arteriografie (zobrazení tepen).

Angiografie

Týká se části těla

Samotný termín označuje v užším slova smyslu klasickou angiografii, což je rentgenová zobrazovací metoda, během které se do dané oblasti cévního řečiště vstříkne jodová kontrastní látka a požadovaná oblast se pak zobrazí pomocí rentgenových paprsků. Aplikace kontrastní látky se provádí zavedením katetru skrze stehenní tepnu z třísla.

Kontrastní látka absorbuje větší množství rentgenového záření a tak budou na rentgenovém obraze více patrná místa, kudy protéká. Lékař rentgenový obraz pozoruje na obrazovce a může tak zjistit např. cévní zúžení nebo místa, ze kterých kontrastní látka uniká.

Při angiografii lze navíc odhalit některá onemocnění a ihned je pomocí zavedeného katetru odstranit. Je to tedy metoda nejen vyšetřovací, ale i léčebná.

Typy angiografických výkonů

Spektrum léčebných výkonů je velice široké a kromě diagnostických metod zahrnuje i výkony na tepenném a žilním řečišti. Jedná se například o zlepšení či obnovení průtoku krve zúženou nebo zcela uzavřenou cévou pomocí balónků a speciálních kovových výztuží (tzv. stentů). Dále se provádějí embolizační nebo speciální a kombinované výkony.

Kdy se angiografie používá

Indikace výkonu jsou v zásadě buď diagnostické, nebo terapeutické, avšak s rozvojem nejmodernějších MR a CT přístrojů, které umožňují neinvazivní a velmi kvalitní zobrazení cévní soustavy, jsou v dnešní době diagnostické indikace používány jen zřídkakdy. Ve většině případů se tedy jedná o terapeutické indikace.

Angiografické terapeutické výkony mohou také v určitých případech zcela přesně nahradit otevřený chirurgický zákrok nebo být pro pacienta jen jedinou možností léčby.

Příprava na vyšetření

Angiografie je invazivní vyšetřovací metoda, která zasahuje do těla a pojí se s určitými riziky. Vyšetření se provádí nalačno, ale výjimečně si můžete  v den  vyšetření  vzít svoji běžnou  medikaci.

Pokud máte alergii na nějaké látky nebo jste v minulosti utrpěli alergii na nitrožilní aplikaci jodové kontrastní látky, sdělte to předem svému ošetřujícímu lékaři i personálu angiografického pracoviště.

Před vyšetřením vás lékař poučí o tomto vyšetření a dá vám podepsat tzv. Informovaný souhlas s výkonem.

Průběh výkonu

Většina výkonů se provádí na angiografickém pracovišti. Výkon je prováděn vleže a pacient musí přesně dodržovat pokyny zdravotnického personálu. Místo vpichu se očistí, dezinfikuje a sterilně zakryje. Pak se místo vpichu znecitliví. Jen v určitých případech se tento výkon provádí v celkové anestezii.

Po punkci se do cévy zavede nástroj umožňující požadovaný výkon. Při aplikaci kontrastní látky můžete mít pocit „tepla v těle“, což je však obvyklý  průvodní jev, kterým se nemusíte znepokojovat. Kromě punkce již většinou necítíte žádné jiné nepříjemné pocity.

Ihned po výkonu vám bude z cévy vytažen zavaděč a následně vám přiloží tlakovou bandáž. Aby nedošlo k žádným vážným komplikacím, je nutné, abyste byli v absolutním klid vleže a měli bandáž. V neměnné pozici musíte zůstat minimálně 5 hodin a to i při převozu sanitním vozem. Dále je nutný klid na lůžku po dobu 24 hodin.

Rekonvalescence

Poté co vám lékař vyjme katetr z tepny, obváže místo vpichu a zatěžká ho sáčkem s pískem. Pak budete muset 24 hodin zůstat v klidu ležet, aby se zabránilo krvácení z tepny. Po vyšetření vám lékař může naordinovat protisrážlivé léky.

Aby se tříslo mohlo dobře zahojit, vyhněte se po propuštění z nemocnice na 7 – 14 dní náročnějším pohybům.

Autor: Lenka Klabochová

pletení a háčkování