Zánět děložního hrdla

Zánět děložního hrdla je odborně označován jako cervicitida. Jedná se o infekční zánět sliznice, která vystýlá kanál děložního hrdla. Děložní hrdlo (cervix) je důležitou oblastí pohlavní soustavy u ženy. Jedná se o oblast dolní děložní části, kde děloha přechází v pochvu.

Další názvy: kolpitida, cervicitida, zánět hrdla dělohy

Příznaky

bolesti břicha bolesti při pohlavním styku bolesti v kříži horečka potíže s močením vytékající hnis zvýšená teplota

Týká se části těla

Ženské pohlavní ústrojí

Diagnóza

N72

Příčiny

Záněty děložního hrdla mohou být jak infekční, tak i neinfekční. Infekční příčiny mohou být způsobeny celou řadou mikroorganismů, které se do oblasti děložního čípku dostaly pochvou. Přestože kyselé prostředí pochvy škodlivé mikroorganismy poškozuje, nelze jejich průnik zcela vyloučit. V mnoha případech jde o sexuálně přenosné nemoci, jako jsou například chlamydie, kapavka, trichomoniáza, HPV virus či mykotické infekce. Všeobecně se dá říci, že riziko vzniku cervicitidy je vyšší u žen preferujících nechráněný sex.

Původci cervicitidy

Mezi nejčastější původce onemocnění patří bakterie Chlamydia trachomatis a Neisseria gonorrhoeae. Nákaza se většinou šíří z pochvy po slizničním povrchu a pak proniká do záhybů sliznice (tzv. krypt).

Nejčastější původci

Nejčastějšími původci vzniku cervicitidy jsou:

bakterie: Neisseria gonorrhoeae, Chlamydia trachomatis
prvoci: Trichomonas vaginalis
houby: Candida albicans
viry: Herpes simplex

Příznaky zánětu děložního hrdla

V akutní fázi se při gynekologickém vyšetření objeví v zrcadlech zarudlé okolí zevní branky hrdla dělohy, přičemž z něj vytéká hnisavý obsah. Při vyšetření pohmatem je čípek rozsáhlejší a jeho pohyby bolestivé. Žena si stěžuje na nepřesné a nejasné bolesti za stydkou sponou, občas na bolesti v kříži, může mít potíže s močením, bolesti při vyprazdňování a také při pohlavním styku. Teplota může být zvýšená, a pokud jsou infekční záněty těžší povahy, mohou být doprovázeny horečkou.

Komplikace

Velmi zrádná je skutečnost, že celá řada sexuálně přenosných zánětů děložního hrdla může probíhat zcela asymptomaticky, ale přitom se rozšířit na další části pohlavní soustavy a stát se příčinou řady komplikací včetně neplodnosti a kromě toho chronický zánět děložního hrdla, který je způsobený virem HPV značně zvyšuje riziko vzniku rakoviny děložního čípku.

Vyšetření

Záněty děložního hrdla vyšetřuje gynekolog. Aby mohla být stanovena diagnóza a upřesněný původ, je nutné provést kolposkopické vyšetření, což je vyšetření pochvy a děložního hrdla speciálním přístrojem – kolposkopem, kterým se odebere materiál k cytologickému a mikrobiologickému vyšetření. Je také třeba vyloučit nádorové postižení, popřípadě včas zachytit přednádorové změny. Co se týká anamnézy, tak zde jsou důležité informace dávající nám údaje o sexuálním chování ženy a stupni rizika sexuálně přenosných nemocí. Typickým fyzikálním vyšetřením je vyšetření pochvy a děložního hrdla za pomoci gynekologických zrcadel, které také umožňuje odběry stěrů pro mikrobiologické vyšetření. Výskyt některých infekcí může být zjištěn také z krevního séra.

Léčba

Léčba infekčních zánětů závisí na druhu mikroorganismu, kterým byly vyvolány. Bývají nasazena buď antibiotika, nebo léky působící proti prvokům nebo plísním. U neinfekčních zánětů je třeba zjistit příčinu potíží a vyloučit její kontakt s organismem ženy.

Léčba akutních mykóz

V případě akutního stádia je nutný klidový režim, a to nejlépe během hospitalizace. Nedílnou součástí terapie jsou antibiotika, která se zpočátku podávají podle druhu předpokládaného původce onemocnění. Osvědčily se hlavně kombinace doxycyklinu s roxitromycinem a u kapavky (gonokokového zánětu) je vhodný penicilin. Také je nutné vyšetřit sexuálního partnera a v případě potřeby jej léčit.

Léčba opakovaných mykóz

Pokud se neustále gynekologické mykózy vracejí, pak již nestačí léčit jen samotnou mykózu, ale také problém jejího opakování. Léčba probíhá pod dohledem lékaře, který stanoví nejvhodnější postup. Poslední dobou se u pacientek s opakujícími se gynekologickými mykózami čím dál více osvědčuje podpůrná léčba léky obsahujícími enzymy (nejznámějším je Wobenzym). Podle nedávno publikovaných výsledků výzkumu přetrvávaly pozitivní účinky enzymové léčby až 4 roky poté, co ji pacientky užívaly 10 týdnů. Léky, které tyto enzymy obsahují, tlumí vedlejší účinky zánětu a zároveň podporují imunitní mechanizmy potřebné k likvidaci infekcí nejrůznějšího původu.

Autor: Lenka Klabochová