Faryngitida
Faryngitida je odborný název pro zánět hltanu. Jedná se o poměrně časté a nepříjemné onemocnění způsobené virovou nebo bakteriální infekcí způsobující bolest v krku. Jinak je to běžné banální onemocnění, které každým rokem potrápí tisíce pacientů.
Latinsky: pharyngitis
Další názvy: zánět hltanu
Příznaky
Týká se části těla
Diagnóza
Průběh a výskyt faryngitidy
Faryngitida mívá zpravidla lehký průběh je u ní nutná jen symptomatická léčba. Může však způsobovat i potíže s polykáním vystřelujícími až do uší a škrábání v krku. K častějšímu vzniku faryngitidy dochází během chladnějších měsíců roku, a aby se mohly bolesti v krku řádně léčit, je velmi důležité určit jejich správnou příčinu.
Problematický však může být rozvoj tohoto onemocnění u kojenců a batolat, protože je mimo typických obtíží většinou trápí i vysoké horečky a další nepříjemné příznaky.
Pokud se u pacienta akutní faryngitida rozvine, tak bývá zanícená sliznice hltanu znatelně zarudlá, cévy v postižené oblasti jsou překrvené, mandle zvětšené a často je zde přítomen i běložlutý hlen.
Příčiny vzniku onemocnění
V drtivé většině vznikne onemocnění v důsledku nachlazení a infekce sliznice nosohltanu způsobené některým z respiračních virů, jež se přenáší vzduchem. Virová infekce vyvolá oslabení sliznice a tak může snadno dojít k rozvoji bakteriální infekce, jejíž nejčastějšími původci jsou streptokoky a hemofily.
Mezi nejčastější faktory způsobujícími faryngitidu patří:
- spalničky,
- plané neštovice
- adenovirus, který je jednou z příčin běžného nachlazení,
- zánět průdušnice a hrtanu u dětí, spojený s infekcí dýchacích obtíží, což je dětské onemocnění vyznačující se tzv.„štěkajícím kašlem“,
- streptokok skupiny A,
- černý kašel.
Méně často způsobují faryngitidu bakteriální infekce vyžadující antibiotika. Nejběžnější bakteriální infekcí hrdla je streptokoková, která je vyvolána streptokokem skupiny A. Vzácnými příčinami bakteriální faryngitidy jsou chlamydie, kapavka a korynebakterie.
Vznik zánětu hltanu může tedy mít nejrůznější příčiny. Za rozvoj většiny z nich jsou však zodpovědné hlavně viry přenášející se vzduchem ve formě kapének, které údajně způsobují až 90 % všech druhů faryngitid, přičemž nejčastěji jde o zástupce těchto rodů:
- enteroviry,
- rhinoviry,
- EB viry,
- koronaviry,
- paramyxoviry,
- adenoviry,
- pikornaviry.h
- herpesviry.
Projevy
Akutní zánět hltanu se často projevuje zvýšenou teplotou až horečkou a polykacími potížemi. Bolest v krku při polknutí je řezavá a palčivá. Při pohledu do úst je vidět zarudnutí sliznice hltanu a běložlutým hlenem. U bakteriální infekce se může na sliznici nacházet i hnis. V některých případech lze nahmatat bolestivě zvětšené mízní uzliny na krku. Kašel nebývá u u prostého zánětu hltanu přítomen!
Diagnostika
Diagnóza je stanovena často praktickým lékařem na základě vyšetření dutiny ústní. Přesnější vyšetření však provádí lékař ORL (ušní-nosní-krční). O nasazení antibiotik může rozhodnout vyšetření CRP z krve a provedení výtěru z krku, kdy se dozvíme, která bakterie je eventuálně v krku přemnožená a na která antibiotika je citlivá.
Nejběžnějšími metodami diagnostiky jsou:
1. Fyzická kontrola
Jestliže vás trápí příznaky faryngitidy, prohlédne lékař na váš krk, kde bude bílé nebo šedé skvrny, zarudnutí a otoky. Jestliže bude kontrolovat i otok lymfatických uzlin, pak se zaměří na strany krku.
2. Výtěr z krku pro získání vzorku
Má-li váš lékař podezření na streptokokovou infekci v krku, bude pravděpodobně chtít udělat výtěr z krku, což provede za použití bavlněného tampónu, kterým odebere vzore krčních sekrecí.
3. Krevní testy
Jestliže má lékař podezření na jinou příčinu faryngitidy, může si objednat krevní test, kdy z vaší ruky odebere malý vzorek krve a pošle ho do laboratoře pro testování. Tento test může také zjistit, zda netrpíte mononukleózou. Dále lze provést i kompletní vyšetření krve, aby se zjistilo, zda nemáte jiný druh infekce.
Léčba
Pokud je faryngitida způsobena bakteriální infekcí, pak je léčba zcela nezbytná. V těchto případech vám lékař naordinuje antibiotika, což jsou hlavně amoxicilin a penicilin, které lékaři předepisují nejčastěji problémy v krku. Užívání těchto antibiotik trvá obvykle 7 až 10 dní.
Důležitý je také odpočinek, dostatek příjmu teplých tekutin, braní antipyretik nebo různých lokálních protizánětlivých látek a anestetik. Krk je vhodné udržovat v teple, obvazovat ho a nenamáhat hlas. Při podezření nebo potvrzení na bakteriální infekci jsou podávána antibiotika a při potvrzení přítomnosti plísně se aplikují antimykotika (protiplísňové léky).
Autor: Lenka Klabochová
