Močová inkontinence

Jedná s o patologický stav související s nesprávnou funkcí močových cest. Močový měchýř má dvě základní funkce. Za prvé slouží k zadržování moči a za druhé k jejímu vyprazdňování. Pokud dojde k poruše některé z jeho funkcí, dochází ke stavu, nazývající se močová inkontinence. Tento stav není záměrně nazýván jako nemoc, jelikož inkontinence je pouze příznak. Až dle příčiny rozlišujeme konkrétní druh inkontinence.

Inkontinence, samovolný únik moči

Latinsky: Incontinentia urinae

Další názvy: samovolný únik moči, neschopnost udržet moč

Příznaky

neschopnost udržet moč pomočování

Týká se části těla

Diagnóza

Močová inkontinence je laicky nazývána jako pomočování a jedná se tedy o stav, kdy pacienta/ku trápí samovolný únik moči.

Příčiny vzniku

Močení (mikce) je nepodmíněný reflex, který je umožněn díky míše, konkrétně v oblasti u křížové kosti a dále je formován velkým mozkem. Tento proces je tedy soubor složitých mechanismů a dějů a tudíž i vznik inkontinence má spoustu složitých příčin. Ty, které jsou spojeny přímo s nervovým systémem, jsou např. různě závažné úrazy a poranění míchy a mozku, degenerativní změny v mozku aj. Vyskytují se ale i příčiny nepřímo spojené s nervovým systémem a mezi ty může patřit: infekt močových cest, prolaps (pokles) pánevního dna (např. po těžkém porodu), u mužů zvětšení prostaty, poruchy metabolismu atd.

Rizikové faktory

  • ženské pohlaví (ženy trpí inkontinencí 2x častěji než muži)
  • věk
  • nadváha až obezita
  • klimakterium (menopauza) u žen
  • četné operace
  • vrozené vývojové vady močových cest
  • jiná onemocnění (roztroušená skleróza, diabetes mellitus, duševní a chorobné stavy)

Příznaky inkontinence

U inkontinence převládá jediný zásadní příznak a to nekontrolovatelný náhlý únik moči. Další příznak, který se může objevit je časté močení neboli polakisurie.

Diagnostika

  • Anamnéza: je velmi důležitá, odebírá se anamnéza rodinná, osobní, u žen gynekologicko-porodnická, farmakologická, sociální a pracovní. Tyto údaje mohou lékaři mnoho napovědět a odhalit příčinu inkontinence. Anamnéza zahrnuje také speciální dotazníky (př. Gaudenzův), díky kterým lze lépe zhodnotit problém.
  • Vyšetření moče: pomocí podrobného rozboru moče se vylučuje nebo potvrzuje infekce močových cest.
  • Gynekologické vyšetření: provádí se běžné gynekologické vyšetření v zrcadlech.
  • Ultrazvuk: zobrazují se ledviny, močovody a močový měchýř
  • Urodynamické vyšetření: je složeno z několika testů, které se provádějí na specializovaných pracovištích. Díky testům se hodnotí průběh močení a tlakové parametry během plnění močového měchýře.

Jednotlivé druhy inkontinence

  1. Urgentní inkontinence
    Tento typ inkontinence je dnes nazýván jako hyperaktivní močový měchýř. Jedná se teda o nesnesitelné nucení na močení spojené s únikem moči. Příčina nejčastěji tkví v častých neléčených močových infekcích.
  2. Stresová inkontinence
    Jedná se o nechtěný únik moči způsobený náhlým zvýšením tlaku břišního lisu (nejčastěji při kýchnutí, kašli, smíchu, zvednutí břemene, poskoku aj.). Tento tlak se přenáší na močový měchýř a ten překonává odpor močové trubice. Některé ženy dokáží proud moči zastavit, pokud stáhnou svaly dna pánevního. Příčinou této inkontinence je snížená uzávěrová schopnost močové trubice.
  3. Smíšená inkontinence
    Tento typ je kombinace urgentní i stresové inkontinence
  4. Reflexní inkontinence
    Příčina je vázána s neurogenním problémem (vycházející z poruchy nervové soustavy). Vyskytuje se nejčastěji u pacientů se zlomeninami obratlů a u zánětlivých nebo degenerativních onemocnění mozku či míchy. Pacient ztrácí regulaci nad močovým měchýřem.
  5. Paradoxní inkontinence
    Nastává při přeplnění močového měchýře močí. Moč v měchýři městná a přetékává. U tohoto druhu inkontinence je často zúžená močová trubice z důvodu mechanické nebo funkční obstrukce (zbytněná prostata, nádor). Tento druh inkontinence se častěji vyskytuje u mužů.

Léčba

Každý jednotlivý druh inkontinence by měl mít svoji specifickou a individuální léčbu. Nejčastějším druhem je inkontinence urgentní. Její léčba je zpočátku převážně medikamenty, postupem času se může zvolit tzv. reedukace (změnění návyků pacienta). Principem je naučit pacienta potlačit únik moči svojí vůlí. Pacient si vede svůj mikční deník, kde zapisuje intervaly mezi močením a zda bylo močení potlačeno či nikoliv. Léčení pomocí reedukce je v některých případech velmi efektivní a pro pacienta nezatěžující.

Dalším z možností léčby (jak u inkontinence urgentní, tak i ostatních) je rehabilitace a gymnastika pánevního dna. Jde o metodu velmi snadnou, ale záleží jen na pacientce, zda bude rehabilitační plán dodržovat. Tato metoda je účinná jen u ochablého svalstva pánevního dna, pokud je příčina inkontinence jiná, metoda nemusí mít žádný efekt.

Mezi další léčbu patří substituce hormony. Ty se nejčastěji aplikují ve formě poševních čípků, teblet nebo krémů.

Další volbou může být operativní léčba. Nejčastěji se využívá tzv. TVT a TOT páska, která je oporou pro močovou trubici. Takováto léčba léčí inkontinenci navždy. Dříve si operaci platila žena sama, nyní je již plně hrazena pojišťovnou.

Prevence

K nejúčinnějším možnostem prevence patří vyhnutí se ovlivnitelným rizikovým faktorům. Do jisté míry lze také inkontinenci ovlivnit posilováním a cvičením pánevního dna, ale ani tak nelze vznik inkontinence vyloučit.

Autor: Klára Šedová


 

comments powered by Disqus