Monocytóza

Monocytóza je stav, při němž dojde ke zvýšení počtu jednoho typu imunitních buněk, a to monocytů v periferní krvi nad danou fyziologickou hodnotu. Normálně tvoří monocyty v krvi 3‒8 % z celkového množství imunitních buněk. Opačný stav, tedy snížení počtu monocytů, se nazývá monocytopenie.

Příznaky

deprese střevní zánět

Diagnóza

D728

Monocyty

Jedná se o buňky vrozené imunity, které se tvoří v kostní dřeni, patří do myeloidní řady. Monocyty produkují množství substancí, receptorů a ligandů, které ovlivňují aktivitu imunitního systému. Z krve vycestovávají přes cévní stěnu do místa určení, např. místa poranění, infekce, a mění se v makrofága. Makrofágy pak mají schopnost pohlcovat pevné částečky, a to i bakterie či viriony, které uvnitř sebe zabijí a vystaví součásti jejího těla na svou membránu, kde je mohou rozpoznat další imunitní buňky a zaměřit tak imunitní odpověď proti patogenu.

Zvýšení počtu monocytů

Monocytóza provází mnohé patologie, které probíhají v těle. Fyziologicky mohou být monocyty zvýšené u dětí, postupně však dochází k poklesu.

Monocytózou jsou provázeny:

Hematologická onemocnění

myelodysplastickým syndrom, někteří pacienti s myelodysplastickým syndromem mají zvýšené počty monocytů, není to však pravidlo
monocytární leukémie, kdy se v krvi mohou nacházet také prekurzor monocytů, tj. mladší vývojová stadia buňky (myoblasty). Může se jednat o leukémii akutní i chronickou
lymfomy mohou zvýšit počet monocytů, např. Hodgkinův lymfom
mnohočetný myelom může být také provázený monocytózou
chronické zvýšení je také u preleukemických syndromů, tj. patologických krevních stavů, které se mohou zvrhnout do leukémie, předcházejí ji o mnoho let
neutropenie (snížení počtu neutrofilů) se může pojit se zvýšením monocytů
splenektomie, odstranění sleziny je u některých z pacientů spojená s nárůstem počtu monocytární populace

Zánětlivá a imunitní onemocnění

Autoimunitní nemoci postihující cévy ‒ revmatoidní artritida, systémový lupus erythematosus, temporální arteriitida, arteriitis nodosa, myositidy (záněty svalů), tyto nemoci mohou, ale nemusí, být provázeny zvýšením počtu monocytů. Nejčastěji se s monocytózou setkáváme u pacientů s lupusem.
Chronické střevní záněty ‒ někteří pacienti s Crohnovou nemocí a ulcerózní kolitidou mívají monocytózu
Infekční onemocnění nebývají příčinami monocytózy. Je pouze pár infekcí, při nichž dochází ke zvýšení počtu monocytů.
Bakteriální a parazitární: Jsou to např. bakteriální infekce způsobující zánět mandlí, zubní infekce, kvasinkové infekce, tuberkulóza, subakutní bakteriální endokarditida (zánět srdeční výstelky). Dalšími patogeny jsou např. rickettsie, brucella, leishmania, salmonella typhi, plasmodia, která způsobují malárii…
Z virových infekcí se jedná hlavně o cytomegalovirus (CMV, mononukleóza) a varicella zoster virus (VZV, pásový opar)

Nádorová onemocnění, až u 60 % pacientů, kteří nemají krevní malignitu, dochází ke zvýšení počtu monocytů Podávání růstových faktorů a cytokinů, které podporují tvorbu monocytů. Některé další stavy, kdy se občas může objevit monocytóza, např. u alkoholického poškození jater, otrava tetrachloretanem, těžké deprese.