Mortonův neurom

Mortonův neurom neboli Mortonova neuralgie či metatarzalgie je muskuloskeletální problém způsobující bolest mezi prsty na horní straně chodidla. Hlavní příčinou tohoto stavu je skřípnutí nervů mezi prsty.

Další názvy: Mortonova neuralgie, metatarzalgie

Příznaky

bolest chodidla bolest přednoží brnění prstů nohy mravenčení pálení prstů nohy ztuhlost prstů nohy

Týká se části těla

Dolní končetiny

Diagnóza

G576

Toto onemocnění je spojeno se značným zbytněním tkáně kolem nervů, jenž inervují prsty na nohou. Projevem jsou pak útlakové bolesti, jejichž latinským názvem je neuralgiie, znamenající právě „bolest nervu". Tato bolest má různý charakter, může být buď trvalá a tupá, nebo bodavá a palčivá. Občas může vystřelovat až do kotníku.

Výskyt

Nejčastějším výskytem Mortonova neuromu je oblast mezi druhým a třetím prstem nebo mezi třetím a čtvrtým prstem nohy. Přesněji řečeno - ke stlačení nervů dochází mezi metatarzálními kostmi v přední části chodidla. V postižené oblasti může být přítomna také celková necitlivost či snížený pocit. Neurom může být benigní akumulací nervových vláken nebo nervovým nádorem, ale Mortonův neurom je téměř vždy benigní.

Rizikové faktory

Mezi nejvýznamnější rizikové faktory pro vznik Mortonovy neuralgie patří především nošení nevhodné obuvi (příliš těsná, nedobře padnoucí obuv nebo boty s vysokými podpatky) a tak se Mortonova neuralgie rozvíjí neustálým drážděním nervů prstů vnějším útlakem.

Mezi další rizikové faktory, které se na jejím vzniku podílí, patří mimo jiné:

Některé sportovní aktivity: aktivity, při kterých opakovaně dochází k poranění struktur přednoží (např. běh), nebo při aktivitách, kdy je třeba nosit těsnou obuv (lyžování či horolezectví). V těchto případech dochází ke zvýšení tlaku na prsty a tím i ke zvýšenému riziku vzniku Mortonovy neuralgie.
Deformity prstů a přednoží: lidé s kladívkovými prsty, vbočeným palcem, plochou nohou nebo s abnormálně zvýšenou podélnou klenbou nohy mají také vyšší riziko rozvoje Mortonovy neuralgie.

Příznaky Mortonova neuromu

Ve většině případů nemají pacienti s Mortonovým neuromem žádné zevní známky tohoto onemocnění, jako jsou hmatné kožní nebo kostní výrůstky.

Kromě toho mívají pacienti následující příznaky:

Pocit, jako by měli v botě kamínek
Pocit mravenčení a brnění prstů postižené nohy
Bolest přednoží a chodidla v místě nášlapu plosky nohy, která vystřeluje do prstů nohou či kotníku.
Ztuhlost a pálení prstů nohy

Ke zmírnění potíží obvykle dochází po vyzutí bot nebo po masáži chodidla nohy v oblasti přednoží.

Diagnostika Mortonova neuromu

Základem diagnostiky onemocnění je odběr anamnézy, fyzikální vyšetření nohy a vyšetření zobrazovacími metodami.

Lékař se pacienta nejdříve zeptá na projevy onemocnění a také na to, zda při výměně obuvi nebo při vyzutí dochází ke zlepšení.

Poté provede fyzikální vyšetření postižené nohy, při kterém si všímá deformací přednoží a prstů, jako je vbočený palec, kladívkové prsty, zhroucená či abnormálně vysoká podélná klenba nohy apod. Palpačně vyšetří také bolestivá místa.

Mezi zobrazovací metody používané k diagnostice Mortonovy neuralgie patří:

Rentgen nohy: pouhým rentgenovým snímkem se nedá posoudit postižení měkkých tkání, a proto z něj nelze určovat přímou diagnózu Mortonovy neuralgie. Hodí se však pro vyloučení jiných příčin bolestí nohou, jako je například stresová fraktura nártních kůstek.
Vyšetření ultrazvukem: vyšetření ultrazvukem je používáno k zobrazování funkcí měkkých tkání a díky jeho pomoci je možné do určité míry zjistit abnormality těchto tkání, jako jsou právě neuromy. Tím pádem může být podezření na Mortonův neurom potvrzeno, i když ani při použití ultrazvuku nelze někdy zcela přesně určit, jestli je vyšetřovaná struktura neurom, nebo jestli jde o ganglion či jiné postižení měkkých tkání.
Magnetická rezonance (MRI): magnetická rezonance se využívá k zobrazování jednotlivých struktur a tkání lidského těla, protože magnetické pole a radiofrekvenční vlny dokážou měkké tkáně zobrazit velmi podrobně, a proto je velmi vhodná právě pro diagnostiku Mortonovy neuralgie.

Léčba

Léčba Mortonova neuromu může být buď konzervativní, nebo operační.

1.) Konzervativní terapie

Konzervativní terapie bývá obvykle úspěšná. Při změně zátěže přednoží totiž dochází ke zmírnění dráždění nervu, a jestliže se toto dráždění zmenší, tak nastane i zmenšení otoku a tím i velikost neuromu. Zmenšení tvaru neuromu tak podporuje i další snížení dráždění. Vhodná je i fyzioterapie způsobu nášlapu, běhu a chůze. Je však nutné upravit určité aktivity tak, aby opět nevyvolávaly bolest a omezit i dlouhé stání. Ke snížení zánětu a potíží pacienta přispívá taktéž injekční terapie steroidními látkami a plasmaterapie.

2.) Operační terapie

Jestliže dlouhodobá konzervativní terapie nevede k žádnému úspěchu v léčbě a pacient stále pociťuje bolest a různé obtíže nohy, tak se přistupuje k operaci. Operace se obvykle provádí dorsálním (hřbetním) přístupem. Operatér se dostává mezi hlavicemi kůstek nártu až téměř do plosky nohy, kde je neurom přítomen.

Operace spočívá v protětí nervu a v odstranění neuromu. Občas postačí, když se nerv ze zjizvené tkáně a sousední nártní kosti uvolní.

Autor: Lenka Klabochová