Otoskleróza

Otoskleróza je patologický proces postihující malé kosti středního ucha, především však třmínky, které jsou nejmenšími kostmi v těle. Otoskleróza je název odvozený od slova „oto“, které znamená „ucho“, a „skleróza“ znamenající „abnormální vytvrzení tělesné tkáně“.

Otoskleróza

Přestože k jisté degeneraci soustavy kostí vnitřního a středního ucha dochází u většiny lidí až v pozdním věku, může se otoskleróza vyvinout i u mladých lidí,a to většinou ve věku mezi 30-40 lety.

Příčiny

Základem vzniku otosklerózy je celoživotní přestavba a novotvorba kostní tkáně třmínku a kostního labyrintu vnitřního ucha, kde bývá postiženo také místo, kde třmínek na labyrint přiléhá a třmínek k němu zčásti přiroste. Následkem je pak zhoršená pohyblivost třmínku a porucha převodu zvukového vlnění do vnitřního ucha.

Proč se tak často stává, není stále jasné, ale vědci se domnívají, že by to mohlo mít souvislost s předchozí prodělanou infekcí spalniček, kdy virus spalniček patrně aktivuje odpovědné geny a následně dojde ke spuštění onemocnění. Častost výskytu onemocnění je v současnosti nižší právě díky zavedení očkování proti spalničkám. Také by mohlo souviset s poruchami imunity nebo se stresovými frakturami kostní tkáně obklopující vnitřní ucho. Otoskleróza má také sklony probíhat v rodinách, a proto je víceméně jisté, že důležitou roli mají i genetická predispozice.

Otoskleróza může souviset také s interakcí mezi buňkami imunitního systému, tzv. cytokinů. Vědci mají za to, že správná rovnováha těchto tří látek je potřebná pro zdravou remodelaci kostí, a že nerovnováha jejich hladin by mohla zapříčinit určitý typ abnormální přestavby kostní tkáně nastávající při otoskleróze.

Podle názoru mnoha lékařů a odborníků hrají důležitou roli i hormonální vlivy, protože první projevy onemocnění se u žen často objeví během těhotenství, laktace a klimakteria.

Příznaky otosklerózy

Hlavním příznakem onemocnění je postupná ztráta sluchu a někdy se objevuje také pocit pískání a hučení v uchu (tinnitus). Vzhledem k blízkému uložení senzuálního ústrojí pohybu a rovnováhy a pohybu se může objevit také motání hlavy.

Sluchová vada u otosklerózy může být buď převodní, smíšená, nebo také percepční. V případě percepční vady není oválné okénko otosklerózou postiženo a tak hovoříme o tzv. retrokochleární otoskleróze (nedoslýchavosti).

Diagnostika

Otoskleróza je diagnostikována lékaři, kteří se specializují na sluch. Jsou to otolaryngologové, běžně nazývaní ORL lékaři, protože se specializují na různá onemocnění uší, nosu a krku, otologové (tito lékaři se zaměřují na onemocnění uší) nebo audiologové, kteří jsou vyškoleni k měření, identifikaci a léčbě poruch sluchu.

První krok v diagnostice spočívá  ve vyloučení dalších zdravotních problémů a nemocí, které mohou vyvolat stejné příznaky jako má otoskleróza. Mezi další kroky pak patří sluchové testy, které měří citlivost sluchu (audiogram) a zvukové vyšetření středouší (tympanogram). Někdy jsou k diagnostice otosklerózy používány také zobrazovací testy, jako je např. CT.

Léčba

V současnosti neexistuje žádná účinná léčba otosklerózy. Mírnou otosklerózu je možné léčit jen pomocí naslouchátka, které zvuk sice zesiluje, ale i tak je často jediným a nutným řešením chirurgický zákrok, kdy chirurg při postupu, který je známý jako stapedektomie, vloží vloží protetické zařízení do středního ucha, aby umožnil zvukovému vlnění cestovat do vnitřního ucha a sluch obnovit. Chirurg vnikne do dutiny středního ucha a místo nefunkčního třmínku použije jeho náhradu.

Jakýkoliv chirurgický zákrok je důležité probrat s ušním specialistou, aby vás informoval o všech potenciálních rizikách operace. Například určitá ztráta sluchu může i po stapedektomii přetrvávavat a ve vzácných případech může po operaci dojít ke zhoršení sluchu. Operace však však bývá ve velkém počtu případů úspěšná.

Závratě a poruchy rovnováhy se dají ovlivnit léky proti závratím (antivertiginóza).

Autor: Lenka Klabochová

pletení a háčkování