Vestibulární schwannom

Vestibulární schwannom je dobře diferencovaný, obvykle pomalu rostoucí benigní (nezhoubný) nádor, který vzniká na sluchových nervech a na nervech rovnováhy ve vnitřním uchu.

Tento nádor vzniká v důsledku nadprodukce Schwannových buněk, které tvoří ochrannou myelinovou pochvu kolem nervových vláken (axonů) v periferním nervovém systému (PNS).

Jak se vestibulární schwannom zvětšuje, ovlivňuje sluchový a rovnovážný nerv (vestibulokochleární nerv), a obvykle je příčinou jednostranné nebo asymetrické ztráty sluchu, tinnitu (zvonění či šelestu v uších), závratí a ztráty rovnováhy. Rostoucí nádor může ovlivňovat i funkci trojklanného nervu a zapříčinit tak poruchy citlivosti v obličeji. Vestibulární schwannomy mohou působit i na další obličejové nervy, což může vést až k postupnému ochabování svalů v oblasti obličeje nebo k jejich paralýze. Velké nádory mohou začít utlačovat i okolní oblasti mozku, jako je například mozkový kmen a mozeček, čímž mohou pacienta ohrožovat dokonce i na životě.

Klasifikace vestibulárního schwannomu

K určení lokalizace a velikosti vestibulárního schwannomu se používá následující klasifikace:

1. Stádium I - nádor se nachází ve vnitřním zvukovodu,
2. Stádium II - nádor se z vnitřního zvukovodu rozšiřuje do mostomozečkového koutu,
3. Stádium III - nádor zcela vyplňuje mostomozečkový kout,
4. Stádium IV - nádor utlačuje celý mozkový kmen.

Diagnostika a vyšetření

Včasné stanovení diagnózy vestibulárního schwannomu je klíčem k úspěšnému předcházení jeho závažným následkům. Mezi důležité vyšetřovací metody patří:

• tónová a řečová audiometrie – prokazuje percepční poruchu (poruchu vnímání),
• vyšetření BERA (Brainstem Evoked Response Aaudiometry) – je prokazována retrokochleární porucha,
• MRI - nejdůležitější metoda ke stanovení, popř. k vyloučení diagnózy vestibulárního schwannomu.
• testy vyváženosti sluchu - audiogram, elektronystagmografie a sluchové reakce mozkového kmene.

Příznaky

Příznaky vestibulárního schwannomu se mohou začít objevovat v jakémkoli věku, avšak většinou to bývá mezi 30. až 60. rokem. Většina jednostranných (unilaterálních) vestibulárních schwannomů není dědičná a k jejich výskytu dochází zcela náhodně. První příznaky vestibulárního schwannomu se projevují nejčastěji níže uvedenými obtížemi:

• jednostranná asymetrická ztráta sluchu,
• tinnitus,
• ztráta rovnováhy,  
• závratě,
• jiná onemocnění středního a vnitřního ucha.

Léčba

Při podezření na vestibulární schwannom se nejprve provádí nukleární magnetická rezonance, která zcela přesně zobrazí rozsah nádoru a jeho velikost, což lékařům umožní stanovit správný léčebný postup.

Způsob operace nádoru závisí na jeho velikosti a na zachované míře sluchu postiženého ucha. Je-li nádor malý a povede se ho odstranit, pak se ochrání sluchový nerv a sníží se doprovodné příznaky onemocnění. Avšak čím větší nádor je, tím obtížnější je jeho chirurgické odstranění. Větší nádory poškozují i nervy kontrolující pohyby obličeje, sluch a rovnováhu a mohou ovlivňovat také další nervy a mozkové struktury.

Alternativou běžných chirurgických léčebných postupů je radioterapie, kterou lze použít ke zmenšení velikosti nebo k omezení růstu nádoru. Radiační terapie je preferovanou možností u pacientů ve špatném zdravotním stavu, u starších pacientů, u pacientů s oboustranným vestibulárním schwannomem nebo u pacientů, u kterých nádor postihuje pouze jedno ucho se zachovaným sluchem. Pokud je nádor malý a neroste, tak se jeho vývoj jen sleduje pomocí MRI.