Schirmerův test
Schirmerův test slouží k hodnocení vytvářeného množství slz a provádí se při podezření na syndrom suchého oka.
Související nemoci
Týká se části těla
Varianty testu
1) Schirmerův test I bez anestetika - měří zároveň bazální i reflexní sekreci,
2) Schirmerův test I s anestetikem - měří pouze bazální sekreci, přičemž vypovídá o činnosti akcesorních žlázek, jejichž funkce bývá narušena při zánětu, jako je např. Sjörgenúv syndrom nebo sarkoidóza.
3) Schirmerův test II s anestetikem - měří reflexní sekreci slz při dráždění nosní sliznice.
Postup testování
Oční povrch je v tenké vrstvě pokrytý slzným filmem, který oko zvlhčuje a omývá a pomáhá vyživovat rohovku. Test je používán nejčastěji při diagnostice syndromu suchého oka a jiných očních onemocněních.
Při testu jsou používány tenké speciální proužky filtračního papírku, které se vkládají za okraj dolního víčka obou očí.
Asi po dobu 5 minut je sledována délka zvlhlého úseku papírku, která se srovnává s hodnotami zdravého oka. Zdravé oko dokáže za 5 minut zvlhčit proužek až do vzdálenosti nad 15 mm a tak hodnoty mezi 10 až 15 mm jsou příznakem počáteční snížené tvorby slz a hodnoty 5 až 10 mm vypovídají o tom, že se jedná o pokročilý deficit tvorby slz.
Při hodnocení tvorby slz jsou používány různé varianty testu (viz výše), které jsou prováděny stejným způsobem, ale odlišují se tím, že se použije určité anestetikum, které oko znecitliví, nebo se oko po vložení proužků podráždí.
Autor: Lenka Klabochová
