Zánět spojivek

Zánětem spojivek – konjunktivitidou se rozumí zánět tenké prokrvené sliznice/tkáně, která kryje vnější povrch oka a vnitřní stranu víček. Za zánětem spojivek stojí mnoho vyvolávacích stimulů. Můžeme je dělit na infekční a neinfekční. Infekční pak dále dělit na virové, bakteriální či chlamydiové aj. Mezi neinfekční pak patří např. alergické, chemických drážděním nebo UV zářením podmíněné záněty spojivek atd.

Zánět spojivek

Latinsky: Conjunctivitis acuta, Conjunctivitis chronica

Další názvy: konjunktivitida, zánět spojivkového vaku, akutní zánět spojivek, chronický zánět spojivek, hyperakutní zánět spojivek, akutní konjunktivitida, chronická konjunktivitida, bakteriální konjunktivitida, virová konjunktivitida

Příznaky

bolest oka otok víček ranní zalepení očí svědění oka výtok z oka zarudnutí spojivek zvýšené slzení

Týká se části těla

Vyšetření a zákroky

Diagnóza

Příznaky a projevy zánětu spojivek

Příznaky zánětů spojivek – konjunktivitid se liší podle původce. U virových zánětů může být prvním signálem pocit „písku v očích“ či bolest oka, ke kterému se přidává čirý vodnatý až hlenitý výtok. Spojivky jsou zarudlé a prosáklé.  U bakteriálních i chlamydiových spojivkových zánětů je obraz podobný, ale výtok bývá hustý a hnisavý.
V případě alergických zánětů dominuje pocit svědění a pálení provázený nejčastěji čirým výtokem. Spojivky mohou, ale také nemusí být zarudlé.
U všech typů bývá často přítomné ranní zalepení očí sekretem. Může být i otok víček, světloplachost aj.

Léčba je podřízena druhu konjunktivitidy a projevům, které má viz dále

Komplikace zánětu spojivek

Komplikace provázející záněty spojivek nejsou časté. Častěji doprovází bakteriální infekci, kdy se vytváří pseudomembrány a membrány, jež jsou tvořeny ztuhlým sekretem. Sekret přilne k oční sliznici a je obtížné ho oddělit. U membrán je potom přilnutý materiál neoddělitelný, protože proniká do sliznice, tento stav bývá spojen se streptokokovou konjunktivitidou.

Dělení zánětů spojivek dle příčiny a léčba

Již bylo naznačeno, že rozeznáváme několik typů zánětů spojivek. Nyní je blíže rozebereme.
Hlavní dělení je na infekční a neinfekční.

Infekční

Bakteriální konjunktivitida

Tvoří asi 5% konjunktivitid.  Její výskyt je nejvyšší v zimním a jarním období. Dle tíže a rychlosti nástupu je dělíme na:

Hyperakutní

Dalšími vyvolavači jsou Neisseria gonorrhoeae, kdy je oční onemocnění spojeno i s postižením genitálu. Neisseria meningitidis, corynebacterie či hemofilus. Tyto infekce provází bolestivý otok víček, zarudnutí spojivek výtok hustého hnisavého sekretu a tvorba spojivkových membrán.
Terapie: u mnoha bakteriálních zánětů spojivek je nutné celkové podávání antibiotik doplněné lokální terapií v podobě antibiotických kapek, mastí.

Akutní

Původci spojení s těmito konjunktivitidami jsou různé druhy stafylokoků, streptokoků, hemofilus influenzae aj. Projevuje se pálením, drážděním očí, slzením a výraznou hlenohnisavou sekrecí. Otok víček nebývá výrazný, stejně tak zarudnutí spojivek.
Terapie: léčba je založená na lokálním podávání antibiotik v podobě mastní a kapek.

Chronická

Tato konjunktivitida je nejčastěji způsobena stafylokoky v přítomnosti dalšího očního problému např. abnormit víček, obstrukci slzných cest aj. Příznaky nejsou tak výrazné jako u předchozích konjunktivitid, ale vytrvalé a málo reagující na léčbu.
Terapie je nutné přesně určit původce, vyloučit další onemocnění očí a podávat lokální antibiotické přípravky.

Chlamydiová konjunktivitida

Stojí mimo zmíněné typy, jejím původcem je nitrobuněčný mikroorganismus Chlamydia trachomatis. Její sérotyp A-C vyvolává trachom, sérotyp D-K tzv. inkluzní konjunktivitidu.
Inkluzní konjunktivitida může být u novorozenců, kteří se nakazí od matky při porodu průchodem porodním kanálem. U dospělých pak trpí touto konjunktivitidou nejčastěji sexuálně aktivní lidé mezi 18-30 lety, kdy dochází k přenosu infekce z genitálů na oko.
Tento zánět spojivek má spíše chronický, vlekoucí se charakter, projevuje se nejprve jednostranným zarudnutím oka, pak hlenohnisavou sekrecí, oko je podrážděné, infekce často přechází i na rohovku. Může však probíhat téměř bezpříznakově.
Terapie zahrnuje zaléčení genitální nemoci i lokální oční infekce, jsou tedy podávána celková antibiotika i lokální.
V případě trachomu může neléčená infekce vést až k trvalé slepotě, neboť neléčená infekce vede k vchlípení víček a řasy pak při mrkání poškrábou rohovku.

Virové konjunktivitidy

Jsou nejčastější formou akutních konjunktivitid. Jsou provázeny pocitem písku v očích, pálením a řezáním, zarudnutím oka. Sekret z oka je spíše vodnatý. Mezi původce patří ponejvíce adenoviry, ale také herpetické viry.

Adenovirová konjunktivitida

Přenos nemoci se děje kontaktem infikovaného sekretu dýchacího traktu s okem např. při používání ručníků, tělesným kontaktem, nebo je současně přítomná i respiračního infektu aj. Onemocnění trvá cca 3-6 týdnů a bývá často spojené i se zduřením uzlin.
Terapie je pouze úlevná, symptomatická. Dávají se chladivé obklady, provádí se výplachy spojivkového vaku, místně se mohou podat nesteroidní protizánětlivé léky. U těžkých forem se mohou podávat i steroidní léky.

Herpetická konjunktivitida

Je způsobována oběma typy viru – HSV 1 i genitální formou HSV 2. Nástup příznaků je rychlý. Jedná se o pálení a řezání v očích, zarudnutí oka, otok víček a zduření uzlin. Je provázena hlenovou sekrecí. Často přechází na rohovku a další části oka. Je to závažná infekce vyžadující odbornou léčbu.
Pacientům jsou podávány antivirotické masti – acyklovir-Zovirax.
Dalšími původci virových konjunktivitid jsou např. pikornaviry, enteroviry, coxsackieviry.

Neinfekční

K neinfekčním konjunktivitidám patří ty, jež nejsou způsobeny mikroorganismy. Mohou doprovázet alergická či autoimunitní onemocnění, stejně tak mohou být způsobeny mechanických, UV či chemickým drážděním oka. Na jejich vzniku se podílí i špatně korigované oční vady. 

Alergické

Alergické konjunktivitidy jsou velmi častým onemocněním.

Nejčastějšími typy jsou– sezónní či celoroční chronické s relapsy. Projevy se vyskytují při kontaktu alergické osoby s alergenem, kterým je nejčastěji pyl, prach či plísně. Oko bývá zarudlé, svědí, pálí a nadměrně slzí. Na rozdíl od infekčních bývají v obou očích. Bývají provázené i alergickou rýmou, proto se častěji používá termín rhinokunjunktivitida.
Terapie těchto konjunktivitid je založena na podávání antihistaminik celkově i místně v podobě kapek.

Mezi alergické konjunktivitidy dále řadíme 

Lékové, jež mohou vzniknout v důsledku negativní reakce imunitního systému na léčivo podané do oka, nebo jsou vyvolány přímo toxicitou léčiva. Tento zánět spojivek je provázen svěděním, zarudnutím očí, mohou se vyskytnou i drobné defekty v rohovce.

Terapie spočívá ve vysazení léčiva, které konjunktivitidu způsobilo. Je možné přidat antihistaminika či steroidy, které zmírní zánět.

Vernální – zde se jedná o spojení postižení spojivky a rohovky, tedy o keratokonjunktivitidu. Tento zánět recidivuje a nejvíce se objevuje z jara. Je provázen světloplachostí, svěděním a pocitem cizího tělíska v oku. Oko produkuje vazký hlenovitý sekret. Na poškozené rohovce se mohou vytvořit defekty až ploché vředy.
Terapie je založená na odstranění alergenů, klimatoterapii, v době zhoršení se podávají kortikosteroidy atd.

Atopická – i zde se jedná o keratokonjunktivitidu. Jejími projevy je svědění a pálení očí. Je přítomná u pacientů s atopickou dermatitidou, která postihuje i oční víčka. Je to závažné onemocnění, které se léčí podobně jako vernální keratokonjunktivitida, navíc se v případě infekce, která se může přidat, podávají antibiotika.

Vzniklé z dráždění

Gigantopapilární konjunktivitida

Vyskytuje se u pacientů nosících kontaktní čočky. Projevuje se svěděním a výtokem hlenovitého sekretu. Zde je léčba jednoduchá, výměna kontaktních čoček. U akutního zánětu se podávají i antialergika – kromoglykáty, kortikosteroidy aj.

Konjunktivitidy vzniklé UV zářením

Zde se jedná spíše o zasažení spojivky i rohovky. Je nutné chránit oči před působením UV záření, tj. nosit tmavé brýle. Opět dochází k podráždění a zarudnutí oka a k vodnaté sekreci. Léčba spočívá v podávání mastí, které pomáhají obnovit sliznice oka, zároveň jsou to masti s anestetickým účinkem na zmírnění bolesti a antibiotika.

Konjunktivitidy způsobené chemickým drážděním

Může být vyvolána podávanými léčivy, ale také chemickými látkami v prostředí – aerosoly, plyny - kouř, prach, které oko dráždí. To je zarudlé, štípe, pálí a slzí… Nejdůležitější v léčbě je opustit prostředí, které dráždění vyvolává, a pokračovat dle symptomů, které pacient má tj. podat hojivé kapky.

Autor: Drahomíra Holmannová


 

comments powered by Disqus