Elektromyografie (EMG)
Elektromyografie (EMG) je vyšetřovací metoda sloužící k měření elektrické aktivity svalů a nervů, které činnost daných svalů řídí.
Týká se části těla
Díky tomuto vyšetření mohou lékaři – neurologové mnohem snadněji odhalit různá poškození svalové tkáně, nervosvalové ploténky, poruchy nervového vzruchu a posoudit tak funkční stav celého pohybového aparátu, nervových kořenů, periferních nervů a efektivity nervosvalového přenosu. Při poranění jakéhokoliv nervu či svalu lze tedy určit nejen přesné místo, ale i rozsah jejich poškození.
Základem EMG jsou dvě elektrodiagnostické metody:
- stimulační EMG - vyšetření vodivosti motorických nebo sensitivních vláken periferních nervů,
- jehlová EMG - tento typ vyšetření studuje pomocí jehlových elektrod bioelektrické potenciály kosterních svalů.
Přístroj pro EMG
K EMG vyšetření je používán speciální přístroj zvaný elektromyograf, který zaznamenává akční potenciál (vzruch) vznikající buď záměrnou aktivací svalu, nebo po podráždění určitého periferního nervu. Takto vzniklý vzruch se šíří nervovým vláknem, aktivuje svalová vlákna a tím dojde ke vzniku svalových záškubů. Ty se snímají elektrodami, přenášejí se do procesoru, kde jsou zpracovány a zaevidovány v podobě EMG křivky na monitor.
Indikace k EMG vyšetření
K EMG vyšetření vás může ošetřující lékař odeslat v těchto případech:
- syndrom karpálního tunelu,
- radikulopatie – poškození nervových kořenů,
- přítomnost osteofytů (kostních nárůstů),
- vyhřezlá meziobratlová ploténka,
- tetanie - zvýšená nervosvalová dráždivost.
Kromě výše uvedených potíží může EMG vyšetření odhalit i svalovou dystrofii (poškození svalové tkáně), poruchy nervového vzruchu, jako je například amyotrofická laterální skleróza (Lou-Gehrigova choroba), poruchy nervosvalového přenosu - Lambert-Eatonův myastenický syndrom (myasthenia gravis) nebo polyneuropatie (onemocnění postihující periferní nervy) apod.
Průběh vyšetření
EMG provádí především neurolog (specialista na neurologickou problematiku). Při vyšetření je používán výše popsaný přístroj – elektromyograf. Stimulační elektroda tohoto přístroje se přilepí na kůži v místě vedení pozorovaného nervu. Snímací elektroda může být zase připevněna na kůži přímo nad sledovaným svalem. Kvalita tohoto vyšetření však nebývá zcela ideální, a proto jsou používány spíše snímací elektrody s jehlovými zakončeními, které se do vyšetřovaného svalu vpíchnou. Je to sice trochu bolestivé, ale pro kvalitu vyšetření to má velký význam. Po aplikaci této elektrody pacient opatrně pohne vyšetřovaným svalem a přístroj pak dokonale ukáže i ty nejmenší změny elektrického potenciálu způsobené jeho stahem.
Doba trvání EMG
Pacienti se nejčastěji zajímají o to, jak dlouho EMG vyšetření trvá. Avšak vždy záleží na tom, co je třeba pomocí elektromyografie vyšetřit. Někdy totiž stačí prozkoumat pouze jeden nerv, ale jindy musí lékař zhodnotit stav i většího množství nervů. U některých pacientů tak vyšetření trvá cca.15 min. a u jiných zase 60 min.
Výhody a nevýhody EMG
Výhody - Vyšetření je poměrně rychlé a informativní, a protože jsou jehly velmi tenké, může být použito i u osob užívajících protisrážlivé léky bez obav z krvácení. Jiné běžně dostupné vyšetření svalů a nervů ani neexistuje.
Nevýhody - Jedinou nevýhodou tohoto vyšetření je mírná bolest při vpichu elektrody do svalu.
Autor: Lenka Klabochová