Nervová soustava

V tomto článku se podíváme na obecné informace - co to nervová soustava vlastně je, k čemu slouží, jaké jsou její základní jednotky a čím se šíří informace do celého těla.

Nervový systém člověka

Nervová soustava je velice důležitá pro šíření informací po celém těle. Zachycuje podněty od orgánů a buněk, dopravuje je do mozku, kde je vyhodnotí a poté pošle adekvátní odpověď.

Nervová soustava se dělí na centrální NS a periferní NS. CNS zahrnuje mozek a míchu, PNS jsou všechny ostatní části nervové soustavy.

Neuron

Základní stavební a funkční jednotkou NS je neuron. Jejich výživu a podporu NS zajišťují buňky Gliové. Neuron je tvořen tělem (soma) a výběžky – dendrity a neuritem (axonem). Dendrity vedou informaci do buňky, axon odstupuje od těla buňky a vede informaci v podobě vzruchů od nervové buňky. Axony jsou obaleny myelinovou pochvou, obal je důležitý pro vedení vzruchů a ochran axonu.

Synapse

Synapsí se označuje místo, kde se spojují dvě buňky, z niž je alespoň jedna nervová. Synapse umožňuje přenos nervových vzruchů z jedné buňky na druhou. Jedna část synapse je konečná část axonu jedné buňky a druhá je buněčná membrána těla nervové buňky, dendritů, axonu jiné nervové buňky. Přenos může být veden buď chemicky nebo elektricky (u člověka málo rozšířen, viděno spíše u ryb a nižších živočichů). Synapse se může dotýkat u obou buněk jak jen axony, tak axony a dendrity a nebo jen dendrity.

Vzruch

Funkčním projevem neuronů je vzruch, který vzniká změnou membránového potenciálu v počátečním úseku axonu. Tento vzruch vzniká na iontové podstatě. Změna rozložení iontů buď otevírá a nebo zavírá iontové kanálky a tím se informace přenáší. Je zapotřebí draselný a sodíkový iont. Rychlost přenosu je závislá na tloušťce (stavbě) nervového vlákna. V konečném větvení nervové buňky se axon rozšiřuje a vytváří presynaptický útvar, kde jsou uloženy váčky s mediátorem. Mediátory mohou aktivovat nebo tlumit nervové buňky. V CNS jsou hlavním excitačním mediátorem kyselina glutamová a aspartová. Inhibičním mediátorem je kyselina y-aminomáselná (GABA) a v míše glycin. Činnost nervových buněk můžeme upravit léky.

Reflex + reflexní dráha

Reflex je základní funkční jednotka nervové soustavy. Jedná se o odpověď organismu na podráždění. Reflexní dráha se dělí na 5 základních částí:

Receptor – dostředivá (aferentní, centripetální) dráha – centrum (mozek, mícha) – odstředivá (eferentní, centrifugální) dráha – výkonný orgán, efektor.

Dělení reflexů

Podle receptorů:

  • exteroreceptivní – reagují na změny vnějšího prostředí (kůže, zrak, sluch, čich a chuť)
  • interoreceptivní – reagují na chemické a fyzikální změny vnějšího prostředí (chemoreceptory, termoreceptory, baroreceptory)
  • proprioreceptivní – zprostředkovávají informace z kosterních svalů a kloubů (Golgiho šlachová tělíska, svalová vřeténka)

Podle centra:

  • mozkové
  • míšní

Podle efektorů:

  • somatické – efektorem je příčně pruhovaná svalovina
  • vegetativní – efektorem je hladká svalovina, myokard a žlázy

Podle podmínek vypracovaného reflexu:

  • vrozené
  • získané

Receptory

Receptory (senzory, čidla) reagují na změny vnějšího či vnitřního prostředí a převádějí podněty na informace. Receptory jsou soubory buněk, které jsou extrémně citlivé (adekvátní) na určité typy podnětů na některé již méně (neadekvátní). Některé jejich činnosti si vůbec neuvědomujeme, jiné však ano, například zrak či chuť.

Dělení receptů:

  • mechanoreceptory – zaznamenávají změny tlaku, napětí a natažení
  • chemoreceptory – registrují změny chemického rozložení kyslíku, pH a oxidu uhličitého v těle a reagují na změny chemických látek ve vnějším prostředí
  • termoreceptory – přijímají tepelné podněty
  • radioreceptory – reagují na světelné podněty a elektromagnetické vlny. Jsou umístěné v sítnici oka.
  • Nocireceptory – reagují na bolest

Efektory

Efektory jsou výkonné funkce centrálního nervového systému a reagují na informace vyslané z mozku či míchy a tuto informaci poté dopraví na dané místo, kde je orgán vykoná.

Dělení:

  • funkce somatické – řídí činnost kosterního svalstva, můžeme je ovládat
  • funkce vegetativní – regulují činnost hladké svaloviny a srdečního svalu, nemůžeme je ovládat.

Zajímavost na závěr – nervové impulsy se šíří do mozku a z mozku rychlostí až 270km/h.

Autor: Lucie Kliková


 

comments powered by Disqus