Bazální ganglia

Bazální ganglia (lat.Nuclei basales) jsou součástí koncového mozku (telencephalon) a rovněž i mimopyramidového systému hybnosti.

Bazální mozková ganglia

Bazální ganglia jsou anatomicky ohraničená skupina jader šedé hmoty mozkové a patří mezi ně nucleus caudatus, putamen a globus pallidus. Putamen a globus pallidus jsou souhrnně nazývány jako nucleus lentiformis. Obecně lze říci, že jsou velmi důležité pro komunikaci mezi mozkovou kůrou a mozkovým kmenem.

Klasifikace bazálních ganglií

Rozlišují se tři základní jádra, která tvoří bazální ganglia:

  1. Nucleus caudatus (ocasaté jádro) – Jedná se o největší jádro bazálních ganglií podkovitého tvaru a nachází se v blízkosti vedení postranní mozkové komory.
  2. Putamen - Tvoří vnější část bazálních ganglií.
  3. Globus pallidus - Je fylogeneticky starší část bazálních ganglií, je označován jako paleostriatum a jsou v něm zakončena vlákna z putamen (tractus striopallidalis) a z nc.caudatus.

Význam bazálních ganglií

Bazální ganglia hrají velmi důležitou roli v motorice, a přestože nervové signály týkající se motoriky vznikají v mozkové kůře, dochází k plánování, startu, koordinaci pohybů právě v bazálních gangliích. Kromě toho se bazální ganglia podílejí na vzniku a udržení paměti a na procesu rozhodování.

Informace do bazálních ganglií přicházejí z korových oblastí koncového mozku, z thalamu, substantia nigra a z retikulární formace. Z bazálních ganglií zase informace vycházejí hlavně do thalamu a do mozkového kmene a výsledkem může buď stimulace,nebo zpomalení pohybů.

Patologie

V případě poškození bazálních ganglií dochází u člověka k rozvoji různého stupně poruch. Podle typických příznaků rozlišujeme dvě základní skupiny poruch:

  1. Hypertonicko-hypokinetický syndrom (Parkinsonova choroba),
  2. Hypotonicko-hyperkinetický syndrom (Huntingtonova choroba).

Poruchy bazálních ganglií mohou být příčinou celé řady motorických poruch. Samotný vznik volní motoriky sice bývá u těchto poruch zachován, avšak je narušena kvalita pohybů.

Onemocnění vzniklá na základě poruch bazálních ganglií

Parkinsonova nemoc - je nejznámější hypertonicko-hypokinetickou poruchou. Její podstatou je úbytek buněk v substantia nigra, což vede ke snížení tamní syntézy dopaminu. Toto onemocnění se projevuje celou řadou příznaků, pro které jsou typické poruchy nastartování pohybů, rigidita, klidový třes mnoho dalších.

Chorea - je dalším typickým příkladem hyperkineticko-hypotonické poruchy a jsou pro ni charakteristické abnormálně rychlé a kroutivé pohyby. Vzniká vlivem poškození bazálních ganglií s následným poklesem motorické inhibice. Stavů, které jsou označovány jako chorea, existuje větší množství a ta mají nejrůznější doprovodné příznaky a různou prognózu.

Balismus - považuje se za podtyp chorey a jsou pro něj typické prudké a zvláštní mimovolné pohyby končetin. 

Autor: Lenka Klabochová

Mohlo by vás také zajímat