Císařský řez

Císařský řez je odborně nazýván také jako sectio caesarea (zkratky s.c., SC). Jedná se o nejčastější porodnickou operaci, kterou může být ukončeno těhotenství. Během výkonu je novorozenec vybaven z dutiny děložní chirurgickou cestou přes břišní stěnu a nikoli cestou přirozenou – vaginální. Světová zdravotnická organizace doporučuje, že by počet císařských řezů neměl překročit ročně 15 %. Avšak podle posledních údajů uveřejněných UZIS ČR (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR) v roce 2011, dosáhl počet císařských řezů 23,8 %. Z 91 porodnic dodrželo hranici 15 % pouze 6. Přitom je císařský řez pro ženu i dítě 5x-6x náročnější než porod spontánní.

císařský řez v nemocnici

Týká se části těla

Diagnóza

Císařský řez v historii

Tento výkon je v porodnictví jedním z nejstarších. Usuzuje se, že tuto operaci znali již staří Egypťané. Název byl po dlouhou dobu spojován s císaři, kteří jako jediní měli údajně tuto operaci umožněnu vykonávat. Mnoho autorů však oba termíny (sectio i caesarea) spojuje s latinským významem řezati. V minulosti nebyla operace příliš rozšířená, jelikož byla spojená s vysokou úmrtností matek. Častou komplikací po výkonu byla těžká infekce organismu a krvácení. První velký posun nastal v 1. polovině 19. století zavedením antisepse (metoda, která odstraňuje patogenní mikroorganismy) a šití děložní stěny (které se do té doby neprovádělo). Mezi další významné pokroky patří zlepšení operační techniky, nové šicí materiály, farmakologie, spolupráce s anesteziology, transfuzní výpomoc, pooperační péče a mnoho dalších.

Dělení

Císařský řez se dělí podle důvodů provedení:

plánovaný císařský řez (primární)

Ví se o něm dopředu. Důvod, kvůli kterému se provádí, vznikne již v těhotenství nebo před ním. Provede se buď v termínu porodu, nebo o něco dříve. Důvodem bývá nejčastěji vážnější onemocnění matky, anebo nevhodné polohy dítěte atd.

akutní císařský řez (sekundární)

Důvod k jeho provedení vzniká buď postupně během přípravy na porod, anebo náhle. Jedná se o akutní ohrožení matky nebo dítěte či obou zároveň.

Důvody k provedení

Císařský řez musí mít vždy své opodstatnění. Provádí se, pokud je na životě ohroženo dítě, matka či oba současně. V každém případě je nutný souhlas rodičky s SC. V České republice není dovoleno vést císařský řez na přání rodičky (třebaže v zahraničí tomu tak je).

Důvody:

  • velké nepoměry mezi pánví a velikostí dítěte, zúžení a deformity pánve
  • překážky v porodních cestách: myomy, nádory, bloudivá ledvina
  • překážky a změny v měkkých porodních cestách
  • operace dělohy a výkony v malé pánvi: jizvy děložní stěny po odstranění myomu, operace dělohy - plastické úpravy děložního hrdla, poševní plastiky, operace po pánevních úrazech
  • zdlouhavé přenášení po opakovaných neúspěšných vyvoláváních
  • poruchy vypuzovacích sil ženy
  • dlouho odtečená plodová voda: hrozící infekce u dítěte
  • vysoká horečka
  • celkové onemocnění ženy: neléčená nebo zhoršující se cukrovka a/nebo vysoký krevní tlak, nemoci některých orgánů (srdce, plíce, ledviny aj.), cévní onemocnění (aneurysma, hluboká žilní trombóza), oční onemocnění (myopie, sítnicové krvácení), stavy po transplantaci orgánů
  • nepravidelné uložení plodu: poloha příčná, šikmá, čelní, obličejová
  • poloha koncem pánevním, tzn. miminko je obráceno hýžděmi a nožičkami směrem k porodním cestám - o ukončení SC rozhoduje několik faktorů jako je velikost plodu, po kolikáté žena rodí, věk rodičky a celková anamnéza
  • akutní a chronická hypoxie dítěte (nedostatek kyslíku)
  • herpes genitalis (opar v oblasti genitálů)
  • vícečetné těhotenství: tři a více plodů, u dvojčat záleží na celkové situaci
  • opakovaný císařský řez: špatné hojení předešlého SC, kýla v jizvě, větší váhový odhad dítěte

Předoperační vyšetření

U plánovaného SC:

Těhotná žena podstoupí komplexní předoperační vyšetření. Patří sem interní vyšetření, provádí se EKG, upravuje se případná anémie, kompenzuje se cukrovka nebo vysoký krevní tlak, léčí se infekce apod. Předem se připravují ženy s nemocemi různých orgánů (srdce, plíce, ledviny), a kompenzují se nemoci jako je například lupus erythematodes nebo myasthenia gravis (porucha přenosu vzruchu mezi nervem a svalem v oblasti nervosvalové ploténky). Žena je poučena, že se k výkonu musí dostavit nalačno. Výkon může být proveden buď v celkové nebo částečné anestezii (záleží na přání ženy, domluvě s lékařem a dalších okolnostech).

U akutního SC:

Provádějí se pouze nejnaléhavější opatření. Základní interní vyšetření si zajistí anesteziolog, rozhodne jak postupovat, pokud žena požila stravu. Okamžitě se zajišťuje žilní vstup. V případě krvácení se podávají náhradní roztoky a krevní deriváty. Nejčastěji je akutní císařský řez provádět v celkové anestezii.

Po operaci

Ženy bývají z pravidla v porodnici o jeden den déle než po vaginálním porodu. Tj. 5-6 dní, podle zvyklosti dané porodnice. Důležité je, aby byl ženě a miminku co nejrychleji zajištěn vzájemný kontakt s následným pokusem o přisátí k prsu. Jelikož si dítě neprojde přirozeným porodem, je někdy obtížnější první přisátí. Dítě je více unavené a plačtivé. Také maminka může být značně unavená, což je způsobeno náročností operace, ale také díky anestezii. Je dobré, aby maminka, co nejdříve vstala a pokoušela se o chůzi, i když to je po tak rozsáhlé operaci velmi obtížné. Není vhodné přeceňovat své síly, a pokud nezvládnete první dny péči o miminko, rozhodně požádejte o pomoc.

Císařský řez by se neměl brát jako rutina a už vůbec ne o něj žádat na přání. Jak už bylo zmíněno, jedná se o rizikový zákrok, který pro porod dítěte není přirozený. Na druhou stranu se může jednat o život zachraňující výkon, který může v mnoha případech zachránit ne jeden, ale dokonce dva životy.

Mohlo by vás také zajímat