Jedovaté ještěrky

Na naši zemi žije nespočet jedovatých tvorů, mezi něž se řadí i několik ještěrek. Jed vyvolává v lidském organismu mnoho zdravotních komplikací. V praxi jde o varanovce bornejského, korovce jedovatého, korovce mexického a varana komodského.

Jedovaté ještěrky

Obecně ještěrky mají šupinatou kůži, která je efektivně chrání před prudkými slunečními paprsky. Tím pádem se jejich kůže příliš nevysušuje. Nevšimnout si nelze ani dobře vyvinutých nožek a ocasu s chrupavčitou ploténkou. Plazi se pyšní dobře vyvinutým zrakem a pohyblivými očními víčky. Tito živočichové disponují dutinou s chemoreceptorickým epitelem, jenž slouží ke vnímání pachů. Ještěrky jsou vybaveny středním uchem. Jejich potravou jsou rostliny a živočichové. Tento druh plazů je zvyklý na delší hladovění. V chladnějších měsících se uchyluje do úkrytů, jako jsou např. nory či jeskyně.

Mírnější jedové účinky varanovce bornejského

Tento druh ještěrky se řadí do čeledi varanovcovitého, jehož domovinnou je výlučně třetí největší ostrov světa. Tím je Borneo. Šupinatý plaz dorůstá do délky zhruba čtyřiceti centimetrů. Má šedohnědé zbarvení. Tělo tohoto ještěra je protáhlé a štíhlé. Varanovec bornejský má kratší nožky. Pro něj jsou typické také podélně řešené vystouplé šupinky. Ty tvoří několik řad. Tento druh varanovce má menší očka, jenž díky nim vidí na omezenou vzdálenost. Nechybí mu ani jedové žlázy. V tomto případě lze podotknout, že jeho jed má na člověka mírnější zdravotní dopady.

Tento zástupce rodu varanovec preferuje místa podél vodních řečišť. Na těchto místech se přes den schovává ve skrýši v podzemí a opouští ji pouze v noci. Právě v tuto dobu je nejaktivnější.

Nebezpečné ještěrky z čeledi korovcovití

Korovec jedovatý a korovec mexický disponují jedovými žlázami, které produkují čistou formu neurotoxického jedu. Tento orgán se u těchto ještěrek nalézá ve spodní čelisti. Pokud tyto ještěrky zaútočí, pak se zahryznou do oběti. Jejich kousnutí má delší intenzitu. Tito živočichové uvolňují do poškozené tkáně jedové látky. Ty pak mohou způsobit hrozně vypadající hnisavé rány, které musí být ušetřeny speciální chirurgickou metodou. Zdravý jedinec by měl setkání s těmito ještěrkami přežít bez velké újmy. Bohužel se však nevyhne bolestivým projevům. Výrazně ohroženi jsou ale malé děti, senioři a jedinci s dýchacími poruchami. Kousnutím tímto druhem ještěrky může vést k úplnému ochrnutí dýchacích svalů. Ve své podstatě pak nastává smrt.

Korovec jedovatý upřednostňuje americkou a mexickou pouštní lokalitu. Tato ještěrka je dlouhá zhruba do padesáti centimetrů. Většina jejího těla je černě zbarvená a ještě doplněná o oranžové skvrny. Tento živočich si rád pochutná na ptačích mláďatech, menších ještěrkách a drobných hlodavcích. Zajímavostí je, že v zásobě má takovou dávku jedu, že by usmrtila několik lidí.

Ještěrce zvané korovec mexický se daří ve volné přírodě zejména v západní mexické části. Tu se dá tento tvor spatřit od jihovýchodní rozsáhlé pouště až po nejchudší oblasti Mexika. Vyskytuje se na určitých stanovištích v Guatemale. Tento živočich váží přes jeden kilogram až do čtyř kilogramů. Dosahuje průměrné délky necelý jeden metr. Má také nápadné zbarvení. Většinu času tráví nehybně. Ale tento tvor se dokáže předvést i v jiném světle. Je schopen neuvěřitelných výkonů. Samci tohoto druhu ještěra spolu každé jaro soupeří o samici. Zvířecí zápasníci si takto poměřují své síly.

Korovec mexický je převážně noční živočich. Ten se může dožít až třiceti let. V jeho jídelníčku se objevují nejen ptáci a hmyz, ale i drobní savci a vejce plazů.

Velký ještěr z rodu varan

Varan komodský měří přes tři metry a váží až sto padesát kilogramů. Samice je o něco menší a odlišuje se i zbarvením. Tento predátor se vyznačuje dlouhým podsaditým tělíčkem, pevně stavěnými končetinami a prodlouženým silným ocasem. Jeho šupinatá kůže může mít šedohnědý, načervenalý až zeleně olivový odstín. Tato verze ještěrky se vyskytuje v indonéských a přilehlejších ostrovech. Jejím útočištěm jsou oblasti s přerušovanou zelenou oázou. Nejčastěji pobývají hluboko ve vnitrozemí jednotlivých ostrovů. Tento tvor vypadá vskutku na první pohled nemotorně, ale zdání klame. Monstrózní varan se dokáže pohybovat s překvapivou rychlostí a mrštností. Pokud je na lovu neřeší výběr kořisti, je schopen zaútočit na mnohem mohutnější zvíře, jako je buvol, jelen nebo divoké prase. Zakousne se do oběti, jakmile ji předá infekční baterii, pak ji nechá jít. Infikované zvíře nespustí však ani na minutu z dohledu. To postupně ochabuje. Varan komodský instinktivně vycítí příležitost, aby se konečně po několika dnech nasytil.

V případě že člověka kousne tento velký ještěr, je zapotřebí, aby se odebral do nejbližšího zdravotnického zařízení. Lékaři mu podají nitrožilní formou nezbytnou dávku účinného léku.


Mohlo by vás také zajímat


Jak posílit imunitu a odolnost?