Kardiotokografie

Kardiotokografie se řadí mezi neinvazivní metodu (nezatěžující), která má za úkol monitorovat plod v dutině děložní po dobu těhotenství. Tato metoda registruje srdeční činnost plodu a děložní činnost, od druhé poloviny těhotenství.

Kardiotokografie

Metoda je uplatňována od ukončeného 36. týdne těhotenství až do porodu a svoji nezastupitelnou roli má i při samotném porodu. Někdy může být využita i před 36. týdnem těhotenstvím, ale spekuluje se o její efektivnosti. Cílem je identifikovat plody, u kterých se rozvíjí stav hypoxie (nedostatek okysličení organismu). Metoda je založena na principu ultrazvuku, který každá žena také několikrát během těhotenství podstupuje. 

Postup vyštření

Přístroj KTG (CTG) obsahuje dvě sondy. První, která snímá miminko a druhá, která snímá dělohu. Na sondu, která snímá miminko je aplikován ultrazvukový gel a pomocí pásů je připevněna na bříško maminky. Druhá sonda je taktéž připevněna na bříško a snímá děložní činnost. Polohu by si měla vždy žena zvolit takovou, jaká je jí pohodlná Pro některé ženy to může být poloha vleže na zádech, na boku nebo vsedě. Rizikem při pokročilejším stádiu těhotenství může být poloha vleže, která nemusí být pro ženu příjemná. V této poloze může být utlačována dolní dutá žíla a ženě může být nevolno (tzv. syndrom dolní duté žíly). Záznam je točen zpravidla 20 minut (někdy ale vyžaduje i delší trvání), pokud je záznam tzv. fyziologický (vše v pořádku). Miminko však může například spát a porodní asistentka či lékař může záznam vyhodnotit jako suspektní. To znamená, že neobsahuje vše, co by měl. Bude možná nutné záznam přetočit například za 1 hodinu. Je dobré se během této hodiny projít, pokud nejste najezená, tak se najíst nebo minimálně doplnit cukry či tekutiny. Je velká pravděpodobnost, že tím miminko vzbudíte a záznam bude poté již vyhodnocen jako fyziologický. V nejhorším případě může být záznam vyhodnocen jako patologický. V takovém případě musí lékař pak postupovat velmi individuálně. A to hlavně podle délky těhotenství, váhového odhadu dítěte atd. Nepropadejte ale hned panice. Lékař s největší pravděpodobností provede ultrazvuk a další potřebná vyšetření a objasní vám celou situaci. 

V dnešní době se již rozšiřuje také bezdrátové KTG, které má úplně stejný princip, jako klasické. Výhodou však je, že sondy jsou bezdrátové a maminku neomezují v pohybu. To se uplatní hlavně během porodu, jelikož je některým ženám pohodlnější se pohybovat.

Hodnocení záznamu

  • Fyziologický: správný (srdeční činnost: 110-160)
  • Suspektní: některé faktory nejsou v pořádku, ale neohrožují plod, plod musí být častěji kontrolován (srdeční činnost: nad 160-170 tachykarardie, pod 110-100 bradykardie)
  • Patologický: jsou zde faktory, které ohrožují plod (těžká tachykardie nad 170, těžká bradykardie pod 100 ozev)

Hodnota srdeční činnosti je v záznamu stěžejní, ale mimo to se hodnotí ještě spoustu dalších parametrů, některé by měly být přítomny a některé naopak nesmí být přítomny.

Dělení

Vstupní

  • je součástí příjmového vyšetření rodičky k porodu
  • trvá min. 20 minut 
  • slouží k základní orientaci o stavu plodu a děložní činnosti
  • dle výsledků KTG (+ porodnického vyšetření) se stanovuje další postup

Předporodní (antepartátlní)

  • jedná se o záznamy před porodem, jak již bylo výše zmíněno nejčastěji od 36. týdne těhotenství
  • děložní činnost většinou není přítomná nebo je velmi nepravidelná a slabá, nevede k porodu

Při porodu (intrapartální)

  • monitorace během samotného porodu, která má nezastupitelnou roli
  • pro porodní asistentky a lékaře velmi důležitý ukazatel o stavu dítěte
  • nevýhodou je, že sondy, které mají dráty (v ČR ještě většina přístrojů), ženu omezují v pohybu a může jim být tato metoda nepříjemná, měly by však pomyslet na to, že v první řadě se jedná o bezpečí jejich dítěte a metodu by neměly odmítat, jak se občas děje