Atelektáza

Atelektázou nazýváme selhání průdušky a uzavření určité části dýchacích cest v plíci. To vyvolá nevzdušnost této části plíce, kde dojde k poruše výměny dýchacích plynů.

Atelektáza

Atelektáza může být buď akutní nebo chronická, částečná nebo úplná. Často postižená část obsahuje kombinaci bronchiektázie, nevzdušnosti a vazivové přeměny (fibrózy) plicní tkáně.

Příčiny vzniku atelektázy

Někdy je příčina atelektázy neznámá, jindy se jedná o stlačení některé průdušky hlenovými zátkami, plicními nádory, zvětšenými mízními uzlinami, tekutinou (pleurální výpotek) nebo vzduchem (Pneumotorax). Atelektáza může také vzniknout jako komplikace při chirurgickém zákroku. Ke vzniku atelektázy přispívají i opiáty a sedativa ve velkém množství anebo vysoké koncentrace kyslíku při úplném znecitlivění. Zvýšený nitrobřišní tlak nadzvedá bránici, omezuje hybnost hrudníku a tím vede ke zhoršení dýchání a odkašlávání. A tak dochází k hromadění výměšku v dýchacích cestách s následným ucpáním průdušky a k atelektázi plicní tkáně.

Příznaky atelektázy

Většinou nemají atelektázy žádné příznaky. Jde o atelektázy vzniklé pomalým tempem. U akutních forem a obšírných atelektáz však riziko příznaků roste. Mezi nejčastější patří suchý kašel a dušnost. Příznaky se odvíjí od rychlosti uzavření průdušek a velikosti postižené plicní tkáně. A právě rychlá obstrukce s rozsáhlou atelektázou způsobuje bolest postižené strany hrudníku, nečekaný vznik dušnosti a cyanózy, dále také snížení krevního tlaku, zvýšenou teplotu a zrychlení tepu.

Diagnostika

Atelektázy se poměrně často zjistí při náhodném vyšetření na rentgenu plic. Diagnóza bývá většinou stanovena na bázi subjektivních příznaků, rentgenového vyšetření a fyzikálního nálezu. Vždy je nutné pátrat po příčině nevzdušnosti a k tomu dobře poslouží bronchoskopie, což je endoskopické vyšetření průsvitu průdušek ohebným optickým zařízením. Dále je třeba odlišit atelektázu vzniklou důsledkem obstrukce průdušky od atelektázy vzniklé stlačením plíce tekutinou pohrudniční dutiny nebo  pneumotoraxem.

Léčba

V některých případech se atelektázy neléčí a postižení lidé jsou jen sledováni. Jestliže atelektáza vznikla na základě jiného onemocnění, pak je léčba primárně zaměřena na vyléčení této vyvolávající příčiny. V případě, že atelektáza nepůsobí žádné obtíže a není přítomno žádné vážné onemocnění, lze stav zlepšit za pomoci dechové rehabilitace. Pokud jsou přítomny infekční komplikace, užívají se antibiotika. 

Riziko atelektázy vzniklé po operaci zvyšuje silné kouření a chronický zánět průdušek. Proto se dělá všechno pro to, aby pacient před operací přestal kouřit, a provádí se nacvičování správného odkašlávání. Čistota dýchacích cest se zlepšuje také vdechováním aerosolu s vodou a látek zkapalňujících hlen (mukolytika). Nemocní, kteří mají obzvláště vysoké riziko vzniku atelektázy bývají dlouhodobě připojení na dýchací zařízení.

Autor: Lenka Klabochová

Mohlo by vás také zajímat


pletení a háčkování