Děložní myomy (leiomyomy)

Děložní myomy (leiomyomy) jsou nejznámějším a široce rozšířeným onemocněním, které ženám dokáže znepříjemňovat život, a někdy může být i velmi nebezpečné. ¨

Děložní fibroidy---myomy

Toto onemocnění postihuje více než 40 % ženské populace, přičemž každá druhá až třetí žena se do období své menopauzy setká s potížemi, které s myomy souvisí.  

Co jsou myomy?

Jedná se o nezhoubné nádory, které nevytváří metastázy, mohou vybíhat především z prostřední vrstvy dělohy, tj. myometria, a jsou v podstatě specifický podtypem leiomyomu. Prakticky mohou vznikat ve všech tkáních obsahujících buňky hladké svaloviny, ale na určitých místech těla se nacházejí častěji.  

Po menopauze se děložní myomy většinou samovolně zmenšují, zatímco do menopauzy se četnost jejich výskytu v populaci zvyšuje s věkem. Myomy jsou velice častou příčinou neplodnosti, předčasných porodů a brzkých potratů.

Děložní myomy mohou být buď drobné – v řádu několika milimetrů, nebo mohou mít rozměry v řádu decimetrů.

Dle lokalizace myomu vůči děloze se rozlišují:

  • Subserózní myomy – rostoucí pod povrchovou děložní vrstvou,
  • Intramurální až transmurální myomy – vyrůstající uvnitř děložní stěny a prorůstají i touto stěnou
  • Submukózní myomy – rostou těsně pod sliznicí děložní a často deformují dutinu děložní

Příčiny vzniku 

Přesná příčina vzniku děložního myomu není jako u většiny nádorů známá. Určitou roli však hrají hormonální vlivy, protože myomy obsahují větší množství receptorů ženského hormonu estrogenu, než má okolní tkáň, a to způsobuje vzestupný růst myomů.

Známá je však celá řada rizikových faktorů, mezi které patří hlavně věk, neboť myomy dělohy se častěji objevují především u starších žen. Podstatný je také vliv estrogenů na růst myomů, protože při vyšších hladinách těchto hormonů myomy rostou více, což znamená, že účinek na růst myomů má také obezita. V tukové tkáni obézních žen se totiž vytváří větší množství estrogenů, což způsobuje, že jejich hladiny bývají vyšší nežli u hubených lidí.

Příznaky

Projevy myomů mohou být různé, nejčastěji se však neprojevují vůbec. Až polovina pacientek je bez jakýchkoliv příznaků. Malé myomy bývají totiž asymptomatické, ale během jejich růstu se potíže většinou stupňují.

Typickými projevy leiomyomů jsou:

  • Nepravidelné, silné krvácení,
  • Bolesti a pocit plnosti v podbřišku,
  • Bolestivá menstruace s pre-, nebo postmenstruačním špiněním,
  • Bolesti zad,
  • Časté nucení na močení,
  • Bolesti při pohlavním styku.

U velkých myomů se mohou přidat také příznaky způsobené útlakem ostatních pánevních orgánů – především střev a močového měchýře. Typické mohou být i nejrůznější obtíže typu poruchy odtoku moči a zácpy.

Diagnostika

Diagnóza je většinou stanovena na základě obvyklého gynekologického vyšetření. Vychází z pohmatového (palpačního) vaginálního vyšetření a vaginální ultrasonografie („ultrazvuk“). Ve zvolených případech lze použít i podrobnějších zobrazovacích metod, jako je magnetická rezonance.

Tkáň podkožně uloženého leiomyomu se dá nahmatat jako boule pod kůží. Leiomyomy uložené hluboko pod kůží lze zase objevit zobrazovacími metodami, jako je ultrazvuk, CT, magnetická rezonance. Někdy je jasné, že se jedná o leiomyom, ale pokud existují jakékoliv pochybnosti, pak je vhodné provést biopsii nádoru a odebrat jeho vzorek na histologické vyšetření.

Léčba

Leiomyomy, které způsobují potíže, je vhodné odstranit. V tomto případě se provádějí chirurgické zákroky různého rozsahu. Typicky se odstraňují leiomyomy dělohy, kdy jsou tyto operace prováděny gynekology, kteří odstraňují jen tkáň leiomyomu nebo celou dělohu.

Autor: Lenka Klabochová

Mohlo by vás také zajímat


pletení a háčkování

ingilizce tercüme keçiören butik dershane sağlık hukukuFizik Tedavi Ankara