Seborea
Seborea je chronické kožní onemocnění patřící mezi častá onemocnění kůže. Není to onemocnění závažné a nepřenáší se na jiného člověka. Pro pacienta však představuje společenský problém kvůli výskytu na viditelných místech. Pacienti trpí tímto onemocněním dlouhodobě.
Další názvy: seboroická dermatitida, seborhoická dermatitida
Příznaky
Diagnóza
Výskyt
Seborea se může projevit v každém věku. Větší sklony ke vzniku seborei mají muži ve věku 20 až 40 let na základě vyšší aktivity hormonu testosteronu. Nejčastěji se vyskytuje v oblasti mazových žláz, zejména na místech, na kterých je pokožka na mazové žlázy bohatá. Je to především pokožka hlavy, obočí, T-zóna, oblast kolem uší nebo zadní část zad.
Nejčastěji se seborea objevuje u kojenců v prvních měsících života. Kromě výše uvedeného onemocnění v oblasti T- zóny se seborea často objevuje ve vlasech, kde tvoří lupy a nažloutlé pláty. Také se vyskytuje v místech za ušima, v horní a zadní části zad. Se seboreou se dá setkat i na obočí, na nose a jeho okolí a v ušním kanálku.
Příčiny vzniku seborei
Přesná příčina vzniku onemocnění není zatím objasněná, ale předpokládá se, že variant může být hned několik. V úvahu připadá i autoimunitní onemocnění kožních buněk, které má podobné příčiny jako lupénka. Na vznik šupin na kůži a ve vlasech má vliv kvasinka rodu Malassezia, která se na povrchu kůže běžně nachází. Tato bakterie se živí kožním mazem a vytváří olejové kyseliny. Na její přemnožení reaguje pokožka zánětem a rychlejší produkcí nových buněk v nejvyšší vrstvě pokožky.
Vznik seborei se zvyšuje při součinnosti podmínek, kterými jsou:
- genetická predispozice,
- nadbytek mužských hormonů,
- sklony k mastné kůži,
- poruchy imunitního systému,
- nedostatek vitamínů skupiny B,
- nezdravá životospráva a životní styl,
- stres
Příznaky seborei
a) U dospělých
Místo, které je postižené seboreou má narůžovělou barvu. Pokud pokožka není ošetřována a nepečuje se o ni, může dojít ke zhoršování jejího stavu. Ložisko se poté pokraje mastnými žlutohnědými, a místa začnou svědit a pálit. Pacienti se seboreou trpí také řídnutím a vypadáváním. Šupiny by neměly být olupovány násilím, protože postižené místo pak začne krvácet a doba hojení se o to více prodlužuje. Na takto narušenou kůži by se neměly aplikovat žádné léky obsahující kortikoidy.
b) U kojenců
U novorozenců a kojenců se někdy těžko na první pohled pozná, zda se jedná o seboroickou dermatitidu či atopický ekzém. Zpočátku mohou být projevy stejné, jsou jimi suché šupinky na temeni hlavy. Dalším stádiem jsou pak mastné žlutohnědé šupiny, které se mohou rozšířit také na jiná místa, jako je obočí, spánky, trup, uši a plenková oblast. Na těle novorozence nebo kojence se seborea projeví ostře ohraničenými narůžovělými místy se žlutohnědými šupinkami. Ve většině případů odezní při správném ošetřování do několika týdnů.
Léčba seboroické dermatitidy
Protože se jedná o chronické, recidivující kožní onemocnění, je záměrem léčby přerušit lokální zánět a dospět k vymizení projevů seborei. Jedná se o vytváření šupin a svědění. Lékárny mohou nabídnout hned několik volně prodejných prostředků, gelů, šampónů a krémů v hodných k ošetření seboreou postižené kůže.
Při přítomnosti šupin ve vlasech je nejlépe ošetřovat pokožku hlavy šampony s gelovou konzistencí, neboť ty pokožku nemastí. Ve speciálních šamponech jsou obsaženy látky potlačující nadměrný výskyt kvasinek a pomáhající mírnit zánětlivé procesy na pokožce.
Autor: Lenka Klabochová
