Vymknutí kloubu prstu ruky
Vykloubení je tupé poranění kloubu, při kterém dochází v důsledku úrazu k úplnému posunutí kloubní hlavice z jamky. Vždy se vykloubí periferní část kloubu (kost). Kloub je tvořen kloubní jamkou a hlavicí. Dále je obklopen kloubním pouzdrem, úpony svalů a vazy.
Další názvy: vykloubení, luxace
Příznaky
Týká se části těla
Diagnóza
Pokud byl zachován alespoň částečný kontakt kloubních ploch, jedná se o neúplné vykloubení, tzv. subluxaci. Jestliže však došlo k úplné ztrátě kontaktu a kloub je na místě držen pouze měkkou tkání, pak je to tzv. luxace. Vykloubení, pro jehož vznik třeba např. ochabnutí měkkých tkání obklopujících kloub, je označován jako habituální. Dojde-li k vykloubení přímo spojeného se zlomeninou, mluvíme o tzv. luxační zlomenině. Vykloubení je většinou znát již na první pohled, kdy se pod kůží může rýsovat kontura kloubu.
Příčiny
Nejčastějšími příčinami vykloubení kloubu prstů na rukou jsou úrazy při sportování. Mezi sporty, při kterých k vymknutí kloubů prstů ruky dochází nejčastěji patří fotbal, gymnastika, zápasy a košíková.
Dalšími možnými příčinami jsou:
- abnormální natažení prstu (hyperextenze)
- pád na nataženou ruku
- prudký náraz do špičky prstu
Vyšší riziko luxace je u osob, které trpí chorobami oslabujícími klouby, kosti nebo vazy.
Příznaky vymknutí prstu
Vykloubení je velmi bolestivé a u postiženého se může objevit i horečka a může se cítit malátné. Dojde-li k vykloubení při nehodě, může se poškodit také okolní svalovina a měkké tkáně. Vykloubený prst na ruce se může dostat do neobvyklého postavení.
Mezi další hlavní příznaky vykloubení prstu na ruce patří mimo jiné:
- pocit brnění nebo mravenčení,
- otok,
- hematom v okolí postiženého kloubu,
- zhoršená pohyblivost v postiženém kloubu nebo až úplná ztráta jeho hybnosti.
Diagnostika
Lékař pacienta nejdříve vyšetří a zeptá se ho na situaci, za které poranění prstu došlo. Pokud nelze na první pohled rozeznat, že se skutečně jedná o vykloubený prst, doplní se další vyšetření.
Rentgenový snímek - z rentgenového snímku se dá potvrdit nebo vyloučit jak luxace prstu, tak i fraktury kostí a orientačně posoudit jejich postavení.
Počítačová tomografie (CT) - toto vyšetření je mnohem přesnější obyčejný rentgen a je vhodný hlavně v případě, kdy se z rentgenového snímku nedá jednoznačně vyloučit luxaci nebo frakturu. V případě, že je zapotřebí podrobněji zhodnotit rozsah poškození měkkých tkání, musí být provedena vyšetření na magnetické rezonanci.
Magnetická rezonance - u tohoto vyšetření lze umožnit detailnější zobrazení měkkých tkání kloubu a také chrupavek. Je tedy vhodná ke zhodnocení skutečného rozsahu poškození. Z magnetické rezonance lze například zjistit, jestli došlo k přetržení vazů, jak velké je poranění chrupavky a mnoho dalších údajů.
První pomoc
- Ve sportu, chůzi apod. již nepokračujte.
- Končetinu uložte do zvýšené polohy.
- Končetinu chlaďte přes látku.
- Kloub znehybněte elastickým obvazem, který zajistí zmírnění krevního výronu a otoku. V případě vykloubení se nikdy nepokoušejte vrátit kloub do původní polohy sami. Je to sice třeba, ale také je to velmi bolestivé a v současnosti je prováděn v anestezii.
- Na periferii končetiny ověřte citlivost a puls.
- Dopravte poraněného k ošetření na chirurgii.
Léčba
Cílem léčby je co nejdříve zajistit správné postavení kloubu. Je také nutné dostatečně dlouhým znehybněním přichystat podmínky pro správné zahojení kloubního pouzdra, svalů v okolí a vazů. Napravení mají být provedena bezbolestně, u menších kloubů v místním znecitlivění, a větších v celkové anestézii, která umožní také dočasné ochabnutí svalů, jejichž napětí je hlavní překážkou repozičního manévru. Po napravení kloubu se musí provést rentgenová kontrola postavení v kloubu a pak se aplikuje vhodný znehybňující obvaz na dobu 2-5 týdnů s následnou rehabilitací. Recidivující a habituální vykloubení bývají většinou důvodem k operačnímu řešení. Chirurgickým zákrokem se řeší i vykloubení, u kterého se manuální napravení nezdaří.
Autor: Lenka Klabochová
