Zlomenina

Za zlomeninu považujeme poruchu kontinuity kosti.

Zlomená noha

Latinsky: fractura

Další názvy: fraktura

Příznaky

bolest kostí omezená pohyblivost

Diagnóza

 

Příznaky zlomeniny

  • deformita v místě zlomeniny,
  • změněná hybnost postižené části,
  • krepitace,
  • hematom ‒ modřina,
  • bolest ‒ spontánní, tlaková, tahová, při poklepu

Vyšetření

Hlavní metodou potvrzující zlomeninu je RTG, popřípadě CT.

Léčba zlomenin

V případě dislokace kostí je nutné provést repozici, srovnání úlomků. Dalším krokem je imobilizace a fixace zlomené kosti, v poslední fázi léčby následuje rehabilitace. Neoperační postupy zahrnují naložení dlahy, sádry na nedislokované zlomeniny. Pokud se jedná o dislokaci, zlomenina se fixuje a využívá se tahu či protitahu, aby se kost srovnala – extenze.

Operační postupy

Osteosyntéza – spojení kostí, zpevnění pomocí titanových nebo ocelových pomůcek, volí se v případě otevřené zlomeniny, zlomeniny s nitrokloubní dislokací, u nestabilních zlomenin, u poškození cév a nervů, mnohočetných zlomenin. Vnitřní osteosyntéza ‒ zavádí se buď do dutiny kosti, kdy se zavádějí hřeby nebo dráty, nebo se nakládají dlahy, šroubů, tahové cerkláže na kost. Existuje i vnější osteosyntéza, která je nad kožním krytem, dráty, šrouby jsou zavedeny drobnými řezy v kůži do kosti a vytvoří se zevní konstrukce.

Komplikace spojené s léčbou zlomenin

  • porucha výživy kosti,
  • vznik pakloubu,
  • infekce u otevřených zlomenin,
  • opožděné hojení,
  • zástava růstu kosti nebo její přerůstání,
  • nekróza, odumření kosti,
  • omezení rozsahu hybnosti, deformace kosti aj.
Autor: Drahomíra Holmannová