Otrava pervitinem
Metamfetamin neboli pervitin se řadí mezi velmi známé drogy, o které doposud dle statistik jeví zájem stále mladší jedinci. Tento syntetický stimulant je oblíbený hodně také u dnešních narkomanů.
Historie pervitinu
Tato droga se v syntetizované podobě objevila ve východní Asie a to přesně v ostrovním státu zvaném Japonsko. Zde sloužila jako léčivý přípravek, který se podával pacientům, jejž trpěli buďto alergickou rýmou, otylostí anebo alkoholismem. Posléze se krystalický prášek začal využívat ve vojenském sektoru. Hojně ho užívali piloti, aby si dlouho udrželi bdělost. Tuto drogu brali ve vysokých dávkách. Po válce se ještě situace zhoršila, neboť pervitin byl zpřístupněn zdejší veřejnosti, která této droze velmi rychle propadla.
Asi na začátku dvacátého stolení se začal pervitin vyrábět v jedné německé továrně. Tato droga se dostala do povědomí i německých obyvatel. Ti si ji mohli pořídit kdekoliv v lékárenském krámě. Vedle tablet bylo možno si obstarat různě řešené sladkosti, v nichž samozřejmě nechyběla tato zmíněná droga. Pervitin v té nejlepší kvalitě byl výlučně dodáván armádě. Zde sloužil jak pilotům, tak i tankistům. Kromě nich byla tato verze stimulantu podávána různým lidem pracující v rozhodujících provozech. Uživatelé pervitinu se pyšnili extrémně vysokou výkonnostní úrovní, což bylo vidět i na jejich výsledcích. Tito jedinci netrpěli únavou a navíc lámali jeden rekord za druhým, což se však během dalších let podepsalo na jejich zdraví. Lidé se stali naprosto závislí na této formě drogy, ale po čase začali trpět nejrůznějšími zdravotními komplikacemi.
I do britských a amerických vojenských jednotek dorazila tato módní drogová vlna. Vojáci si dopřávali skupinu drog nazvanou amfetaminy.
Důležitým mezníkem byl rok tisíc devět set padesát. V této době lékaři předepisovali pervitin jako fantastický lék na depresivní a úzkostné stavy. Lidé jej brali také jako skvělou podporu dietního režimu. Tato droga se stala součásti studentského a atletického života, neboť se v pohodně dala koupit bez lékařského předpisu. Tento neregulovaný způsob prodeje měl za následek masové rozšíření pervitinu.
Další významnou etapou byly sedmdesátá léta, kdy vláda Spojených států amerických označila pervitin za nezákonnou formu. Právě v tomto období se u nás objevila první domácí varna, o které se začalo mluvit a nezůstalo jenom u ní. Výroba drog se rychle šířila v celé zemi. Za deset let poté zcela trh s drogami ovládla jediná látka a tou byl pervitin. Podomácky zhotovených varnách docházelo tu a tam k výbuchu či požáru. Těmito nečekanými tragédiemi na sebe upoutal pozornost nejeden gang vařičů pervitinu. V průběhu dalších let se do tohoto pervitinového byznysu přimíchala spousta lidí. Šlo především o narkomany a příležitostné uživatele. Výrobou pervitinu se však začali živit celé rodiny či skupinky lidí. Do tohoto drogového šílenství se pustili nejenom úplní amatéři, ale i odborníci na slovo vzatí. Větší a vybavenější laboratoře dokázaly vyprodukovat několik desítek kilogramů pervitinové substance a to už za pouhé dva dny. Výrobci drog používali obvykle nejdostupnější suroviny, jako jsou například léčiva. Proto jednu dobu byla v lékárnách velká poptávka po léčivém přípravku, jenž se využíval ke zmírnění symptomů obyčejného nachlazení či nakažlivého virového onemocnění. Právě tyto léky disponují složkou zvanou pseudoefedrin, z níž lze poměrně snadno získat metamfetamin. Z tohoto důvodu se tyto léčiva dostaly na seznam kontrolovaných medikamentů a na českém území se tak nedají už několik let sehnat ve velkém. Kromě jmenované látky se vařiči pervitinu neobešli bez dalších ingrediencí, jako je kupříkladu toluen, hydroxid sodný apod.
Vynalézavější metody, unikátní receptury a nově odzkoušené látky stojí za velice proslulou českou drogou s ještě zesílenějšími účinky.
Obecné informace o metamfetaminu
Metamfetamin je populární droga spíše bílého odstínu, jež se v obecném měříku vyznačuje charakteristickou práškovou podobou s originálními jemnými krystalky. Tato látka je bez zápachu, ale na druhou stranu vyniká zvláštně silnou nahořklou chutní. Tato forma drogy na rozsáhlém černém trhu může mít jiné zbarvení. Někdy je probarvena do žluta anebo oranžova, jindy zase do fialova. Dokonce se podařilo objevit hnědý až načervenalý metamfetamin. Toto jedinečné zabarvení způsobují evidentně suroviny, které se používají v jednoduchém domáckém prostředí.
Pervitin má tu jednu výhodu, že lze snadno rozpustit ve vhodné tekutině. Tou může být voda, také i alkohol. Vedle slisovaných unikátních tablet jsou k mání speciální balení, v nichž se nachází verze tříštivých krystalků. Lidé mohou tuto drogu běžně šňupat a vytoužený účinek se pak dostavuje zhruba do deseti minut. Pokud se pervitin do děla vpravuje nitrožilně, pak jeho účinek nastupuje okamžitě. Zatímco tablety se užívají perorálním způsobem a je zde pomalejší rozjezd účinku. Ten se dostaví do šedesáti minut od požití. Poslední době lidé raději tíhnou ke speciální formě kouření. To se uskutečňuje za pomocí skleněné duté tyčinky, do níž se umístí dávka pervitinu a ta se nahřívá. Výsledným produktem je pak pára, kterou lidé vdechují.
Pozitivní i negativní účinky
S touto drogou se člověk dokáže lehce zbavit únavy. Příznakem je i upovídanost a přebytečná energie. Takový jedinec trpí zrychlenými myšlenkovými pochody. Najednou má pocit velké sebejistoty a objevuje se u něj známky větší rozhodnosti. Člověk zažívá silné pocity radosti, štěstí a euforie. Taktéž u něj dochází k navození pohodové atmosféry a upřímné empatie.
Na druhé straně čeká uživatele pervitinu i několik nežádoucích účinků, k těm nejrozšířenějším patří hyperhidróza, bolest na hrudi, sucho v ústech, nechutenství, halucinace, rozšířené zornice a pocity pronásledování. V některých případech se lze sekat také s úzkostnými stavy či poruchou krevního oběhu.
Předávkování pervitinem
Užívání této uvedené drogy sebou přináší množství rizik, které se přitom člověk ani neuvědomuje. Jde zejména o depresivní stavy, které v některých případech mohou vyústit až k sebevražedným sklonům. Jestliže se člověk náhle předávkuje, pak jej nemine toxická psychóza, která většinou samovolně odezní. Může se vyskytnout strach či úzkostné stavy. Těmto zdravotním problémům se po odborné stránce říká provokace duševní poruchy a způsobují je látky s anxiogenním efektem. Ty totiž mohou nebývale podpořit rozvoj nejenom depresivních chorob, ale i několik psychotických onemocnění. V případě že člověk užívá spolu s pervitinem i jiné prostředky, je zde velká pravděpodobnost navození smrti.
Riziko užívání pervitinu
Pravidelným užíváním této konkrétní drogy si člověk poškozuje své zdraví, nejvíce přitom dostávají zabrat ledviny, srdce a cévy, výjimkou není ani ústní či nosní dutina. Mnohem častější se vyskytují vážnější formy zubních kazů.
Injekčním uživatelům hrozí především nákaza související s přenosnými infekčními nemocemi. Mezi narkomany se pak šíří virová žloutenka či vir HIV. Krom toho problému se lidé potýkají s ostatními zdravotními obtížemi. Tady za zmínku stojí uvést hnisavé procesy v místě vpichu, nepříjemné a dosti bolestivé záněty žil. V některých případech se lze setkat i s rozsáhlým poškozením tepen.
Jedinec na pervitinu si vypěstuje závislost už po několika měsících pravidelného užívání. Standardně může jít o dobu až dvacet čtyři měsíců, kdy za tento čas si člověk nato tak navykne, že už s tím nemůže přestat. Za této situace lze jednoznačně hovořit o fyzické a psychické závislosti, ze které není snadné se vymanit. Jedinec se musí obrnit trpělivosti, neboť jej čeká obtížný léčebný proces.
Jenom tak pro zajímavost závislým se člověk nestane po jednorázovém experimentování.
Intoxikace
Druhá osoba například v roli pozorovatele má možnost sledovat stav uživatele pervitinu v přímém přenosu. Intoxikovaná osoba je velmi upovídaná. Často její hovory mají zrychlený průběh. Pokud takový člověk hovoří s někým, zaujímá netypický postoj. Povšimnout si lze extrémní dávky energie. Člověk je nadmíru aktivní. Tímto jevem trpí jedinec až do úplného vyčerpání svých sil. Jakmile začne odeznívat efekt drogy, pak se u něj objevuje únavový stav související se spánkovými projevy. Člověk se v tento moment ocitne v záchvatovém přejídání. Po čase narkoman už nedokáže fungovat v každodenním životě.
Akutní intoxikací trpí běžní uživatele této drogy. Tito lidé jsou hyperaktivní a hodně neklidní, musí bojovat s bolestí hlavy, se zvýšenou tepovou frekvencí a tělesnou teplotou. Dejme tomu mohou se u nich vyskytnout přechodné poruchy vědomí či křeče. U předávkované osoby se dostavuje mnohoznačně nespecifický symptom a tím je bolest na hrudi. V krajním případě se objevuje stav bezvědomí.
Zato chronická intoxikace je výsledkem dlouhého užívání metamfetaminu. U takto postiženého člověka vznikají organické poruchy osobnosti. Narkoman je více neklidný, pociťuje velké napětí, má nepříjemný pocit v žaludku. Doprovází jej panikářská reakce. Může také zvracet či mít sucho v ústech. K dalším podstatným příznaků chronické intoxikace se řadí celkové oslabení organismu, abnormální mimovolný pohyb, srdeční bolest a rozšířené zornice. Kromě toho probíhají krvácivé pochody v některých orgánech. Nejvíce dostávají zabrat plíce, slezina a játra.
Někdy se zkrátka člověk nevyhne určité verzi první pomoci. Tu musí nutně provést například v případě, že se uživatel pervitinu nachází v toxické psychóze. Pozorovatel musí s intoxikovaným člověkem zacházet s maximální opatrnostní. Je velmi dobré jej uklidnit. Předávkovaná osoba musí být neustále pod stálým dohledem, aby neprovedla nějakou hloupost. Tu si pak bude celý život vyčítat. Odborníci doporučují okamžitě tohoto člověka přemístit do vhodného prostředí, kde je naprostý klid. Jinak při sebemenších nebezpečných náznacích je nezbytné vyhledat odbornou pomoc. Jestliže se u pacienta dostaví somatické projevy, pak by člověk neměl meškat s vytáčením zdravotnické záchranné služby. Lékaře budou potřebovat také lidé s přetrvávajícími halucinačními příznaky.
