Otrava z hub

Houby se v české kuchyni připravují na různé způsoby. Někdo preferuje smaženici, řízky či houbovku, jiní si raději pochutnají na houbovém rizotu anebo guláši. Aby bylo z čeho přichystat takové kulinářské delikatesy, je potřeba mít po ruce to nejdůležitější a to jsou kvalitní houby. Ty je možné koupit, případně v době houbařské sezóny nasbírat v lese. Řada lidí nasbírané houby zavařuje, sušší a zamrazuje.

jedovaté houby

Zkušení houbaři znají místa, která jsou bohatá na houby. Méně zkušeným to zabere více úsilí i času. Ostřílení houbaři samozřejmě sbírají jenom ty jedlé a bezpečné druhy, bohužel ti méně zběhlí a opatrní jedinci si dají do košíku i nějakou tu jedovatou houbu v důsledku své neznalosti. V minulosti to vedlo k tragickým událostem, kdy na otravu zemřeli nejenom členové rodiny houbaře, ale i sousedi, kteří tento danajský dar přijali.

Stačí, aby si lidé z těchto druhů hub nevědomky připravili pokrm a zkonzumovali jej. Příznaky otravy se u nich dostaví v průběhu dvou až jedenácti hodin. Obvykle jde o zažívací problémy. Většina houbových otrav nemá fatální následky, ale tu a tam se objeví těžké stavy nezřídka končící smrtí.

Houby jsou tak populární pro svoji jedinečnou vůni a výbornou chuť. Velmi těžce stravitelnými se stávají v momentu, kdy projdou špatnou technologickou úpravou. Jedlé houby dodávají našemu organismu nejenom vlákninu, ale i množství vitamínů ze skupiny (A, B a D). Obsahují také další důležité složky v podobě minerálů a stopových prvků. Do této skupiny patří oblíbené druhy: hřib smrkový, bedla vysoká, liška obecná, suchohřib žlutomasý, václavka, klouzek modřínový, hlíva ústřičná atd. Zato jedovaté houby disponují určitým množstvím smrtelného toxinu. K jedovatým druhům se řadí tradičně závojenka, čirůvka tygrovaná, hřib satan, muchomůrka červená, muchomůrka tygrovaná a mnoho jiných. V přírodě lze spatřit nespočet jedovatých hub.

Příznaky otravy houbami

Pro mnoho lidí je to někdy oříšek, protože tento stav doprovází mnoho příznaků, které jsou respektive závislé na řadě činitelů. Na průběh otravy má tedy vliv konkrétní druh houby, podmínky sběru, zkonzumované množství jídla obsahující jedovatou ingredienci a v neposlední řadě i fyzická kondice daného člověka. Díky tomu se jako první objevují žaludeční potíže, jež jsou samozřejmě doprovázeny bolestmi břicha, zvracením a nevolností. Jedinci trpí také průjmy a jinými obtížemi. Osobě postižené otravou z hub se mění i psychika.

Postupně pronikající toxické látky z hub působí v lidském organismus tak, že narušují funkci oběhové soustavy, což se projevuje nejen poklesem srdeční frekvence, ale i poklesem krevního tlaku a nepředstavitelnou bolestí hlavy. Jedinec pociťuje silné bušení srdce a v případě upadnutí do šokového stavu se u něj dostavuje pocit nepříjemného chladu v končetinách. Houbové toxiny zasahují i vnitřní orgány. Tento proces je však nezvratný. Otrava z hub může v extrémních případech vést k ochrnutí či smrti.

Obecně o otravách z hub

Existují dvě základní skupiny houbových otrav (pravá a nepravá). Obě se dále člení na primární a sekundární. Navíc pravá otrava z hub z primárního pohledu se rozlišuje ještě na termostabilní a termolabilní.

Prvotní pravou otravu způsobují jisté druhy hub, jenž musí bezpodmínečně projít náležitou tepelnou úpravou. Tento základní technologický postup by měl trvat přinejmenším dvacet až třicet minut. Jinak tyto houby v syrovém či nedovařeném stavu vyvolávají problémy žaludku, které ale postupně po několika hodinách vymizí. V tomto případě jde o termolabilní toxiny.

Zatímco termostabilní toxiny stojí za intoxikací i po vhodném zpracování a přijatelné kuchyňské úpravě. Běžně se lze setkat s osmi typy otrav.

Pravou sekundární otravu způsobují houbové pokrmy, jejichž hlavní složka prošla v minulosti přemrznutím či zapařením. Nebo dokonce byla špatně uskladněna. Tyto houby jsou většinou napadeny drobounkými koloniemi mikroorganismů. Právě na těchto houbách se může tvořit nebezpečná látka. Tou je botulotoxin, jenž stojí za závažnějšími projevy.

Nepravé formy otrav se projeví jenom u některých osob. U těch nastupuje alergická reakce po konzumaci jistého druhu hub. Příznaky mohou mít zpravidla různou intenzitu a rozdílnou míru závažnosti. To se právě týká primární otravy.

Zato sekundární nepravou otravu mají na svědomí houby s vysokou koncentrací toxických prvků, jako jsou například sloučeniny a těžké kovy. Těm se odborníci radí úplně vyhnout.

Ještě existuje tzv. pseudootrava. Vzniká za situace, kdy si jedinec sám vyvolá zvracející stav, neboť propadne panice, že se intoxikoval jistým druhem hub.

První pomoc při otravě houbami

Jestliže člověk pozře pokrm s jedovatými hubami, měl by se ihned odebrat do nemocnice. Za předpokladu, že mu to dovolí jeho zdravotní stav. Jinak se postiženému volá záchranná služba. Ta dotyčnému po telefonu poradí i se správným polohováním postiženého.

Předtím ale je dobré, aby si jedinec vyvolal zvracení. To odborníci radí tehdy, kdy neztrácí člověk zasažený otravou vědomí a požil bezprostředně toxické jídlo. Záměrně vyvolané zvracení má smysl jen v případě, že otrávené jídlo bylo zkonzumováno nejpozději do jedné hodiny. Zvracení lze jednoduše vyvolat tím, že si člověk vloží prst do krku. Obvykle se část zvratků uchovává pro provedení nezbytných testů. Pro tento případ doporučují lékaři také, podat postiženému několik rozdrcených tablet živočišného uhlí.

Vedle zvratků může posloužit lékařům k identifikaci daného toxinu také zbytek houbového pokrmu.

Po příchodu do nemocnice čeká otráveného podrobné vyšetření, jehož součástí je i anamnéza. Jestliže toho není schopen, je pak nezbytné získat tyto informace od svědků. Lékaři podle toho stanovují typ otravy. Zajímá je také, kolik toho onen člověk snědl a vypil. Následuje pečlivé vyšetření, při němž se hodnotí pacientův stav, a sledují se pečlivě příznaky intoxikace. Samozřejmě pacient bude muset absolvovat ještě výplach žaludku.

Zvratky či další vzorky se pošlou na toxikologické vyšetření. Jakmile budou výsledky, může lékař přistoupit ke stanovení správné diagnóze a k podání vhodných medikamentů.

Zásady při sběru hub

Při sběru hub by měli lidé dodržovat několik zásad. Každý by měl do proutěného košíku sbírat jenom ty druhy hub, u nichž si je na sto procent jist, že je velmi dobře rozpozná od jedovatých druhů. Pak se nemůže stát, že si houbař splete jednu houbu s jedovatým druhem.

Lidé by si měli z lesa odnášet pouze mladé a zdravě vypadající houby. Pokud si člověk není jistý, zda houba není napadená nějakými parazity, podívá se důkladně na spodní část kloboučku. Popřípadě se klobouček oddělí od nožičky. Je-li vše v pořádku, pak se teprve houba umístí do košíku.

Do košíku nepatří ani houby, které prošly mrazem. Ty nemají tu správnou konzistenci ani pevnost. Na houby by lidé měli chodit se správnými přepravnými nádobami. Igelitky a sáčky by měli nechat raději doma. Důležité je také vhodné oblečení. To by mělo být pohodlné a praktické.

Při sběru je houba vždy vytažena kompletně, aby ji bylo možné snadno identifikovat a nedošlo k její záměně. Houby je nejlepší rychle zpracovat, uvařit a sníst.

Autor: symptomy.cz

Mohlo by vás také zajímat



 

comments powered by Disqus