Vitamin D

O vitamínu D je všeobecně známo, že jde o vitamín rozpustný v tucích. Vitamín D je souhrnný název pro skupinu sloučenin, jež jsou nezbytné pro rovnováhu minerálních látek a fungování celého organismu.

Zdroje vitamínu D

Příznaky

Význam vitamínu D

Jak jsme již zmínili výše, vitamín D je v podstatě souhrnné pojmenování látek, z nichž si organismus vytváří hormon kalcitriol. Ten má zásadní vliv na metabolismus vápníku a fosforu v těle. Jeho význam spočívá ve spoluúčasti při resorpci vápníku a fosfátu ze střeva, čímž podporuje optimalizaci a regulaci hladiny vápníku a fosforu v krvi. Oba tyto prvky jsou nezbytné pro stavbu kostí, a proto je dostatek vitamínu D důležitý pro kosti silné a pevné.

Co vitamín D obsahuje

Vitamin D je tedy název pro látky tvořící hormon kalcitritol. Odborné názvy jednotlivých kalciferolů jsou ergokalciferol - vitamin D2 a cholekalciferol - vitamin D3. Vitamin D2 se vytváří a vyskytuje pouze v rostlinné říši, zatímco vitamín D3 se u živočichů tvoří z „hodného“ cholesterolu. Z tohoto cholesterolu taktéž vzniká provitamin 7 (dehydrocholesterol) a z něj poté vitamin D3. Tento proces probíhá za běžných okolností působením slunečního záření v kůži.

Vitamin D2 (ergokalciferol)

Vitamin D2 má rostlinný původ a vyskytuje se jen v rostlinách. Po jeho konzumaci se v lidském těle mění na mnohem lépe vstřebatelný vitamín D3. Vitamín D2 není právě ideální pro doplnění vitamínu D, protože jeho absorpcí je lidský organismus zatížený daleko více než při požití vitamínu D3. Také jsou zapotřebí vyšší dávky, a sice až 3-4 násobně.

 Vitamín D3 (cholekalciferol)

Hlavním rozdílem mezi vitamínem D3 a D2 je to, že vitamín D3 je původu živočišného a lidský organismus si jeho dostatečný příjem dokáže získat ze slunečního záření, tedy z UV záření.

Zajímavé je, i při dlouhodobém vystavování se UV záření se lidský organismus vitamínem D nepředávkuje, protože při maximální dávce tělo spustí obranný mechanismus, který zabrání následné syntéze vitamínu D.

Denní příjem

Denní příjem Vitamínu D je individuální. Při absenci slunečního záření však studie doporučují užívání vitamínu D3 v množství 1000-3000 I.U. u dospělých jedinců.  

Denní dávka by ale neměla přesáhnout překročit pětinásobek DDD, což je 25 µg/den = 1000 I.U. dle legislativy České publiky.

Přirozené zdroje v potravinách

Ale samotné slunění záření nestačí. Abychom dosáhli potřebného množství, je třeba do jídelníčku zařadit potraviny bohaté na vitamín D. Jedná se zejména o mořské ryby, hovězí játra, olej z tresčích jater, vaječné žloutky, jogurty, celozrnné obiloviny, mléko a sýry. Dalším řešením, především v zimním období, kdy si sluníčka již moc neužijeme, jsou i doplňky stravy obsahující vitamin D3.

Funkce Vitamínu D

  • Správný vývoj kostí a zubů
  • Zmírnění postupu osteoporózy
  • Správná funkce kardiovaskulárního systému a prevence vzniku infarktu myokardu a srdečních nemocí
  • Správná funkce imunitního systému 

Příznaky nedostatku vitamínu D

  • únava
  • bolest svalů a kloubů, svalová ochablost
  • nechutenství
  • vysoký krevní tlak
  • chronické krvácení dásní
  • demineralizace kostí
  • úbytek na váze

Vitamín D prospívá mozku, srdci a imunitě   

Vitamin D pomáhá udržovat v kondici svaly, usnadňuje správnou funkci nervového systému, má vliv na regulaci procesu diferenciace a rozvoje různých druhů buněk a v mnoha tkáních splňuje antiproliferační funkci. Dále potlačuje nežádoucí růst a množení buněk.

Mimo toho podporuje také imunitu, tím že stimuluje aktivitu T-lymfocytů a prospívá také srdci, neboť snižuje riziko hypertenze a infarktu myokardu. Dále má pozitivní účinky při onemocněních, jako jsou např. revmatoidní artritida, cukrovka, osteoporóza neb různé záněty střev.

30 minut slunečního působení denně

Přirozený zdroj vitaminu D, které si tělo nedokáže vytvořit samo, je sluneční záření. Jedná se o určitou část paprsků UVB záření, které při kontaktu s pokožkou spustí jeho tvorbu, a proto je jaro a léto ideálním obdobím, kdy se dá tímto vitaminem zásobovat téměř neustále, avšak opatrně. Všeho s mírou.

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje vystavovat paže a obličej slunečnímu záření nejméně 30 minut denně, což je nezbytný čas k nabytí správné tvorby a obnovení zásob vitamínu D v organismu.

Ovšem nic se nemá přehánět! Mějte na paměti, že přímé sluneční záření nepříznivě působí i na oči. UV paprsky mohou poškozovat nejen vnitřní vrstvu rohovky, ale zapříčinit i šedý zákal. Ultrafialové záření může být nebezpečné pro mladistvé do věku 20 let a malé děti. Proto noste na procházky venku brýle s UV filtrem.

Jak je to vitamínem D3 u novorozenců a kojenců?

Dětem je podáván vitamin D3 ve formě kapek, které se nesmí rozpouštět v čaji či vodě, protože jsou rozpustné jen v tucích. Postačí je smíchat s pár kapkami mléka, musíte si ale dát na lžičku nejdříve mléko a teprve potom vitamíny. Je to kvůli tomu, aby nedošlo k jejich přichycení se na povrch lžičky.

Vitamín D pro děti

Dnes jsou na trhu k dostání přípravky s vitaminem D3, které lze podávat dětem již od 1. měsíce, tedy pro kojence, avšak jejich podávání u nejmenších dětí je potřeba konzultovat s lékařem. Nesmí být kombinovány s již předepsanými přípravky s vitamínem D3 od lékaře a předepsané kapky nahrazovat přírodními kapkami s vitamínem D3 pro ty nejmenší děti.

Nežádoucí účinky předávkování vitamínem D3

Jestliže se nedodrží instrukce lékařů, může u dětí dojít k předávkování vitaminem D3. Uvádí se, že projevy vzniknout asi po jednom až třech měsících nesprávného podávání. Jedná se o hypotonii (nízký krevní tlak), anorexii (nechutenství), iritabilitu (zvýšená dráždivost), polyurii (nadměrné močení), dehydrataci, zácpu, žízeň, bledost a zvracení.

I u dospělých jedinců narušuje vitamín D3 ve vysokých dávkách metabolismus vápníku a fosforu a vede k hyperkalcémii, která může končit dokonce smrtí, avšak jen samotné sluneční záření nikdy k hypervitaminóze nevede nikdy.

Je však třeba uvést, že dle současných výzkumů oslabuje nedostatek vitamínu D3 také imunitu a pojí se s vyššímu sklonu k chřipce a akutním respiračním infekcím. Vitamin D3 je taktéž důležitý při různých imunodermatologických procesech.

Autor: Lenka Klabochová

Mohlo by vás také zajímat