Únava

Nemoci s tímto příznakem

Akutní radiační syndrom Alergie na lepek Alergie na pyl Amyloidóza Andropauza Aneurysma Angína Anorexie Artritida Arytmie Autoimunitní hemolytická anémie Avitaminóza Babezióza Borelióza Botulismus Bradykardie Brucelóza Bulimie Celiakie Cirhóza jater Crohnova choroba Cukrovka Cushingův syndrom Cyklosporóza Defekt komorového septa Diabetes insipidus Difylobotrióza Dna Encefalitida Epiglotitida Fallotova tetralogie Fibromyalgie Halucinace Hantaviróza Hashimotova tyreoiditida Hepatitida Herpangina Histoplazmóza Hodgkinova nemoc Horečka z krysího kousnutí Hypoglykémie Hypotenze Hypovitaminóza Chagasova nemoc Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) Chronické onemocnění ledvin Chřipka Chudokrevnost Infekční mononukleóza Kampylobakterióza Kandidóza Klíšťová encefalitida Kopřivka Křečové žíly Kurděje Laryngitida Leukémie Lupus erythematodes Marburgská horečka Marfanův syndrom Mastoiditida Migréna Mnohočetný myelom (Kahlerova nemoc) Mužská neplodnost Myokarditida Nedomykavost chlopně Non-Hodgkinův lymfom Novorozenecká žloutenka Obezita Opičí neštovice Parkinsonova nemoc Plicní hypertenze Ploché nohy PMS - Premenstruační syndrom Podchlazení Poruchy štítné žlázy Pottova nemoc Prasečí chřipka Preeklampsie Rakovina jater Rakovina konečníku Rakovina ledvin Rakovina mízních uzlin Rakovina plic Rakovina slinivky břišní Rakovina tlustého střeva Rakovina vaječníků Rakovina žaludku Revmatoidní artritida kyčelního kloubu Revmatoidní artritida prstních kloubů Reyův syndrom Rickettsióza Roup dětský Roztroušená skleróza Rýma Salmonelóza Sarkoidóza SARS Schistosomóza Silikóza Spalničky Spánková apnoe Srdeční zástava Srpkovitá anémie Steatóza jater Streptokok Stres Svalovec stočený Syfilis Syndrom vyhoření Tasemnice liščí Toxoplazmóza Tuberkulóza Tularémie Úpal Úžeh Wegenerova granulomatóza Wilsonova choroba Zácpa Zánět krčních mandlí – Tonzilitida Zánět prostaty Zánět průdušek Západonilská horečka Zápal plic Zlatý stafylokok Zvětšení jater

Vyšetření a zákroky

Axiální spondylartritida

Diagnóza

R53

Každý z nás bývá někdy unavený. Je zcela běžné, že se unavíme po náročném dni, po velkém sportovním výkonu, po náročné činnosti či po těžkém jídle. Někdy se může jednat o únavu, která doprovází určitá roční období a která je mnohdy příznakem sezónních depresí. Někdy jde o fyzické, psychické nebo sociální vyčerpání.

Unavená žena

Chronická únava

Někdy se však dostaví únava, která vás doprovází každým dnem. Ráno nemůžete vstát z postele, vaše nohy a ruce jsou ochablé a víčka těžká. Večer jste jako tělo bez duše a snažíte se bezduše doploužit do postele. Pokud se s takovou únavou setkáte, pak vězte, že nejste jediní, které chronická únava trápí. Všeobecně představuje chronická únava jeden z nejčastějších důvodů, proč lidé vyhledávají své praktické lékaře.

Únava jako příznak nemocí

Únava není nikdy příjemná, ale v okamžiku, kdy naroste do rozměrů vyčerpanosti, je až nesnesitelná. Narušuje životní rytmus, bdění, spánek i stravování. Někdy je však problém ještě horší než rozházený životní rytmus, někdy za únavou může být i závažné onemocnění. Pokud se únava stane dlouhodobějším stavem, může se skutečně jednat o příznak zdravotního problému.

Únava jako příznak srdečních komplikací

Velmi často bývá únava příznakem srdečních onemocnění. Chronická únava doprovázející srdeční komplikace a možné následné srdeční selhání se projevuje hlavně u žen. Včetně selhání srdce však únava doprovází i další nemoci srdce (níže uvádíme další dvě nemoci, u kterých je příznakem únava).

Srdeční arytmie: Arytmie, porucha srdečního rytmu či fibrilace, je doprovázena únavou, svalovou slabostí, závratěmi, dušností (i v klidovém režimu), bušením srdce a bolestí na hrudi. Srdeční arytmie bývá často reakcí našeho těla na náš životní styl, projevuje se hlavně u lidí s nadváhou či kuřáků. Nejčastěji se projevuje kolem 80. roku a více jí trpívají muži než ženy. Problémem, který doprovází arytmii, je vznik krevních sraženin (trombů) na stěnách srdce, které mohou ucpat tepny a způsobit infarkt. Léčba arytmie se liší podle typu arytmie (bradyarytmie či tachyarytmie) a závislá je i na přítomnosti dalších onemocnění. Může se jednat o farmakologickou léčbu (podávání Atropinu či Isoprenalinu), elektrickou defibrilaci (zavedení kardioverter-defibrilátoru) či elektrickou kardiostimulaci. Více informací o srdeční arytmii.

Myokarditida: Myokarditida je zánětlivé onemocnění srdečního svalu (myokardu), které je nejčastěji způsobeno viry. Mezi symptomy této nemoci patří únava, zvýšená tělesná teplota, otok končetin, bolest kloubů a svalů, bolest na hrudi, dušnost a bušení srdce. Zánět myokardu si vyžaduje hlavně klid na lůžku a antibiotika. V poslední době se využívají i prostatika, léky na posílení srdeční činnosti či kortikosteroidy. Více informací o myokarditidě.

Únava jako příznak alergie

Za vaší únavou může stát i alergie. V první řadě může být únava reakcí na boj vašeho těla s alergenem, při kterém vydáváte energii. Druhým možným vysvětlením únavy je reakce vašeho těla na antihistaminika, která se při léčbě alergií užívají. Včetně únavy se při alergii dostavuje i pocit plného nosu, časté smrkání, průjem, kopřivka, zvýšené slzení, bolest břicha, řezání oka, kýchání, ekzém, otok či dušnost. Vždy samozřejmě záleží na tom, o jakou alergii se jedná. Jak již bylo uvedeno výše, alergie se léčí podáváním antihistaminik, někdy i kortikoidů či léčbou pomocí desenzibilizace.

Únava jako příznak cukrovky typu 2

Únava může být příznakem i nediagnostikované cukrovky typu 2, jejíž příčinou bývá obezita. Únava však není pouze prvotním symptomem, ba naopak únava se časem stále stupňuje a postupně se k ní přidávají i další symptomy. Dostavují se problémy s viděním, žíznivost a sucho v ústech, častější chození na záchod, infekce, špatná hojivost ran a častá necitlivost/brnění v končetinách. Diabetes typu 2 představuje neschopnost těla produkovat dostatečné množství inzulínu. Aby nedošlo k dalšímu poškození (slepota, poškození nervů či vředy), je potřeba nastavit včasnou léčbu, tedy snížení tělesné hmotnosti a podávání perorálních antidiabetik.

Nízká hladina testosteronu

Pokud se projevuje chronická únava u mužů, může se jednat o nízkou hladinu testosteronu. Snížení hladiny mužského hormonu způsobuje hypogonadismus. Včetně únavy se dostavuje i ztráta svalové hmoty, ztráta ochlupení, úbytek kostní hmoty, ztráta libida či problémy s koncentrací. Příčinou této poruchy je pravděpodobně dědičnost. Léčba není přímá, snažit se můžete spíše o obnovu síly svalové hmoty a opětné nabrání tělesné hmotnosti.

Únava příznakem dehydratace

Jednou z nejčastějších příčin únavy je dehydratace, neboť více než 70 % našeho těla je tvořeno vodou, která aktivitou ubývá, a tak je potřeba ji neustále doplňovat. Pokud vodu nedoplňujeme, přivádíme se do stavu dehydratace, která se projevuje únavou, suchem v ústech, vyschlými rty i očima, tmavou močí, bolestí hlavy či problémy s močením. Únava také souvisí s klesajícím objemem krve, kvůli kterému musí naše srdce pracovat usilovněji. A právě tato zvýšená činnost náš organismus vyčerpává stejně jako úbytek krve i nedostatek vody. Léčbou je pravidelné dodržování pitného režimu a v horším případě pár dní na kapačkách.

Únava příznakem nedostatečné činnosti štítné žlázy

Pokud naše štítná žláza nefunguje tak, jak má, nedochází ke správné produkci hormonů tyroxinu a trijodtyroninu, které regulují metabolismus. Metabolismus se následně zpomaluje a dostavuje se i únava, pocit chladu, bledost a suchá kůže.

Únava jako příznak celiakie

Únava může být i příznakem celiakie, tedy nesnášenlivosti lepku. Lepek je bílkovina, která je obsažena v obilovinách, a člověk trpící celiakií tak nesmí jíst žádné potraviny obsahující lepek (těstoviny, pečivo, cereálie, atd.). Dalšími symptomy jsou zácpa či naopak průjem, nevolnost a zvracení, křeče v břiše a nadýmání. V případě, že celiakií trpíte, měli byste navštívit dietologa, který vám poradí, jak se stravovat.

Únava jako příznak perimenopauzy

Tak jak jsme již hovořili o únavě u mužů v případě ubývání mužského testosteronu, je nutno dodat, že únava se jako příznak projevuje i u žen, a to v případě snížené produkce hormonu estrogenu. Jde o tzv. perimenopauzu, o období, které předchází skutečnému přechodu/menopauze, je to tzv. „předmenopauza“. Ta se objevuje mezi 40. a 50. rokem a projevuje se i nočním pocením, zvýšenou citlivostí prstů, změnou nálad či ztrátou libida. Bohužel může docházet i k poklesu červených krvinek a anémii. Léčbou je omezení alkoholu, pravidelné cvičení a pravidelný životní režim.

Autor: Markéta VlkováPublikováno: 9. 4. 2012 · Aktualizováno: 27. 9. 2015

Mohlo by vás také zajímat