Epiglotitida

Epiglotitida je název zánětu hrtanové příklopky a jedná se o náhle vzniklé vážné infekční onemocnění, které ohrožuje člověka na životě a při kterém může dojít až k udušení. Nikdy proto neváhejte a volejte záchranku, po nemocném však nikdy nechtějte, aby ležel!

Epiglotitida

Latinsky: Laryngitis supraglottica

Příznaky

obtížné dýchání obtížné polykání slinění teplota

Týká se části těla

Diagnóza

Hrtanová příklopka je sliznicí pokrytá chrupavčitá deštička, která se nachází za kořenem jazyka. Při polykání uzavírá přístup do průdušnice, čímž zamezuje vniku tekutin a potravy do dýchacích cest. U dětí je velikost příklopky oproti velikosti dýchacích cest větší, a z tohoto důvodu je u nich značně vyšší riziko vzniku závažných problémů. Navíc u nich ještě není tak dobře vyvinutá imunita, aby dokázali nákaze účinně odolávat.

Původci a výskyt onemocnění

Nejčastěji se epiglotitida vyskytuje v zimních měsících a postihuje zejména malé děti ve věku 3 až 6 let. Původcem této nemoci u dětí je nejčastěji bakterie Haemophilus influenzae typu B. Vzácností však není ani výskyt onemocnění také u dospělých osob. Zde jsou jeho původci jiné bakterie, jako např. Klebsiella pneumoniae, Streptococcus pyogenes, Neisseria meningitidis aj.

Epiglotitidu může vzácně způsobit i popálení horkými nápoji nebo poranění záklopky.

V současné době je výskyt epiglotitidy u dětí na rozdíl od minulosti nižší, neboť bylo zavedeno pravidelné očkování malých dětí proti bakterii Haemophilus influenzae typu B. U nás v Česku se tak podařilo smrtelně nebezpečnou nemoc téměř úplně vymýtit, avšak se zvětšujícím se počtem dětí, které nebyly očkované, může k jejímu vzniku znovu dojít.

Příznaky akutní epiglottidy

Epiglotitida začíná obdobně jako jiné nemoci horních dýchacích cest. Jde především o silnou bolest v krku, pod ušima, kašlem a teplotou. Jakmile začne příklopka otékat, dostaví se dušnost a typické chrčení, z úst začnou vytékat sliny, protože je nejde spolknout. Nemocný má horečku a je velmi unavený. Rozhodně však nesmí ležet, vhodná je pro něj naopak poloha vsedě a v lehkém předklonu. Ve vodorovné poloze se totiž dýchací cesty uzavřou ještě více a tak dojde ke zvýšení rizika dušení!

Zánět hrtanové příklopky se projevuje obtížným dýcháním, horečkou, obtížným polykáním, chrapotem, slintáním a pak typickým chrčením, což je způsobeno obstrukcí horních cest dýchacích. První příznaky jsou nenápadné, avšak vyvíjí se rychle a otok může způsobit až udušení. V akutním stavu je třeba intubovat.

Diagnóza

Nemoc je diagnostikována laryngoskopickým vyšetřením, během kterého se při akutní epiglotitidě mohou dýchací cesty stáhnout a proto se používá také CT, díky kterému je možné podle velikosti příklopky určit, jestli se jedná o akutní epiglottidu. U některých pacientů se mohou vyskytnout komplikace v podobě lymfadenopatie, zápalu plic nebo septické artritidy.

Vyšetření a léčba

Epiglotitita patří mezi kapénkové infekce a její inkubační doba činí jen několik dní. Akutní stav, při němž hrozí udušení, u nemocného nastane v průběhu pár hodin od výskytu prvních příznaků. Zkušenému lékaři stačí k diagnóze většinou jen pohled do krku pomocí zrcátka. Potvrdit ji může také výtěr, ale obvykle není nutný. Pacienti pobývají na jednotce intenzivní péče, protože je často třeba intubovat, aby nedošlo k jejich udušení. Nemoc se léčí podáním antibiotik do žíly nebo kortikoidů, které otok zmenší.

Komplikace

Nemoc mezi dětmi díky očkování téměř vymizela, a proto na ni lékaři v současnosti už tak moc nemyslí, takže pokud se náhodou objeví, buď u dospělého, nebo neočkovaného dítěte, pak může dojít k opožděné či nesprávné diagnóze, popřípadě k zaměnění za akutní laryngitidu. U dětí může jako komplikace nemoci zřídka vzniknout zápal plic, zánět osrdečníku, zánět mozkových blan nebo kožní, podkožní a kloubní infekce. Při podezření na epiglotitidu je nutné pacienta vždy udržovat vsedě, v mírném předklonu a v klidu a nenutit ho, aby si lehnul. To však ani v sanitce!

Prevence

Nemoci se dá předejít očkováním, jež se provádí v 9. týdnu věku dítěte v rámci hexavakcíny. V odstupu minimálně dvou měsíců následuje další dávka a přeočkování mezi 11. až 13. měsícem věku.

Autor: Lenka Klabochová

Mohlo by vás také zajímat

pletení a háčkování