Chrápání

Chrápání je zvuk způsobený vibrací vzduchového sloupce během spánku. Většinou postihuje starší osoby a častěji muže než ženy. Občasné chrápání není nebezpečné, a bývá způsobeno nejčastěji rýmou. Časté chrápání však může být způsobeno otokem hlasivek, zánětem v nejhorším případě i zvětšujícím se nádorem. V těchto případech by postižená osoba měla co nejdříve navštívit lékaře.

Chrápání narušuje spánek jak postižené osobě, tak lidem jejím okolí, což může při déle trvajících potížícch způsobovat ztrátu soustředění, nervozitu, podrážděnost a ztrátu libida.

Specifický zvuk při chrápání - pískání - bývá při zánětech hlubších  podslizničních vrstvev, kdy dochází k zúžení dýchacích cest (tzv. stenózujících (sufokujících) laryngitidách). Nemocný je ohrožen dušením, nebo i udušením. Je nutné co nejdřívě navštívit nemocniční zařízení.

Chrápání u dětí

Chrápání neboli ronchopatie není problémem jenom u dospělých, tímto stavem prochází i děti. U nich je původcem prvotní jev tzv. zvětšení nosohltanové mandle. Tato zmíněná porucha spánku může probíhat náhle anebo každodenně. Pokud se člověk ocitá v určité spánkové fázi, mohou hrtanové svaly povolit do té míry, že omezí průchod horních cest dýchacích a akcelerace kyslíku se postará o vibraci. Ta se odehrává v měkkém patře, popřípadě i v oblasti krčního čípku. Celou situaci mohou zhoršit případné zdravotní potíže, k nimž nejčastěji patří zánět nosní sliznice a onemocnění horních cest dýchacích.

Následky chrápání

Osoba s chrápáním se obvykle potýká těsně po probuzení se suchostí v ústech, taktéž i s bolestí hlavy. Tito lidé jsou náchylnější k zástavě dechu, ta má kratší interval. U chrápajícího člověka se může projevit v denních hodinách spánkový deficit, srdeční a cévní choroba. Kromě toho má větší sklon k rozvoji poruchám paměti a jiných forem kognitivních poruch.

Doporučujeme: co dělat proti chrápání