Chagasova nemoc

Chagasova choroba známá i jako americká trypanosomóza, je parazitární infekční onemocnění vyskytující se téměř výhradně v Latinské Americe. Avšak kvůli častějšímu cestování se poslední dobou se začíná objevovat také i v USA a Evropě.

Ploštice - Chagasova nemoc

Tato nemoc byla poprvé popsána brazilským lékařem Charlesem Chagasem v roce 1900. Původcem Chagasovy nemoci je prvok Trypanosoma cruzi, který je přenášen krev sajícími plošticemi, někdy přezdívanými jako líbající brouci. Infikovaná ploštice přenese nákazu při kousnutí a vyloučí infikované výkaly. Dle WHO se odhaduje, že touto nemocí trpí šest až sedm miliónů lidí, a poněvadž často postihuje především chudší populaci, není jí z hlediska výzkumu a rozvoje diagnostických prostředků a léků věnována dostatečná pozornost.

Miliony lidí trpících tímto onemocněním, vč.těch, kteří byli nakaženi již před desítkami let, a vůbec o ní nevědí, se nikde neléčí. Avšak neléčená Chagasova choroba se může časem rozvinout a velmi těžce poškodit srdce, trávicí systém a nervovou soustavu.

Inkubační doba

  • 5–14 dní po poštípání plošticí,
  • 30–40 dní po podání transfúze infikované krve.

Přenos nemoci

K přenosu nemoci může dojít i v těchto případech:

  • krevní transfuzí, 
  • transplantací orgánů,
  • z matky na dítě během těhotenství,
  • orálně – v tomto případě byly popsány i epidemie vzniklé po požití kontaminované potravy.

Diagnostika

Diagnostika této choroby není jednoduchá. Pokud mají lékaři rozpoznat, zda je pacient infikován patřičným parazitem, musí udělat dvě až tři krevní zkoušky. Avšak testy jsou často nedostatečně prokazatelné, drahé a k dispozici je jen malé množství materiálu.

Příznaky Chagasovy nemoci

Chagasova nemoc má dvě fáze: akutní – krátkodobě po nakažení a chronickou – rozvíjí se po mnoho let. V obou fázích se choroba velmi těžce odhaluje, i když v polovině případů je častým příznakem infekce v blízkosti očí, zduření v místě infekce a někdy také zvětšení mízních uzlin. Po dvou až čtyřech týdnech nastává akutní fáze.

V akutní fázi se objevují pouze mírné příznaky, jenž odpovídají i jiným chorobám. Mezi příznaky této fáze patří únava, dušnost, bolesti různých částí těla, horečka a zvracení.

Po odeznění akutní fáze dochází ke zmírňování nemoci a po mnoho let se příznaky nemusí projevit vůbec.

Ale asi ve 20 až 30 % případů přejde onemocnění již do chronické fáze, která může nepřetržitě trvat 5 až 20 let. Během této fáze začínají vznikat nevratná poškození srdce, jícnu a tlustého střeva. Vznikají i příznaky, kterými jsou např. trávicí potíže, zácpa, bolesti břicha a problémy s polykáním. Jestliže není chronické onemocnění léčeno, pak bývají následky často fatální.

Léčba

Léčbu je třeba zahájit ihned v akutní fázi nemoci, neboť pouze v této fázi je skutečně účinná díky podávání antibiotik. Avšak tyto známé léky v pozdější chronické fázi již nezabírají.

Doba léčby činí 60 dní a medikamenty se musí podávat pod lékařským dohledem. Prozatím však neexistuje žádná léčba ani vakcína pro nakažené chronickou fází nemoci, a proto se jejich zdravotní stav a tím i kvalita jejich života postupně zhoršuje.

Prevence

Zásadní prevence spočívá v současnosti hlavně v dodržování základních hygienických pravidel, používání repelentů, moskytiér a v nošení vhodného oblečení.

Se zvýšenou migrací osob z Latinské Ameriky do neendemických zemí (Evropa, Severní Amerika, Austrálie aj.) je nutné myslet i na tuto nákazu, a to kvůli riziku přenosu infekce krví, transplantovaným orgánem nebo během těhotenství z matky na dítě. Z tohoto důvodu je již v některých zemích prováděn screening Chagasovy choroby v době těhotenství a u dárců krve či orgánů.

Autor: Lenka Klabochová

Mohlo by vás také zajímat