Myokarditida

Myokarditida (též myokarditis) je akutní zánět srdečního svalu (myokardu) neischemického původu. Postihuje celé srdce a není provázen výskytem hnisavých ložisek. Nejčastěji se objevuje několik týdnů po prodělaném infekčním onemocnění. Většinou však bývá lehkého průběhu a po vyléčení nezanechává na postiženém organismu další následky. Při těžší formě dochází k akutnímu selhání srdeční činnosti až smrti.

Nejčastější výskyt myokarditidy je zaznamenán po prodělané virové či bakteriální infekci, jako je například mononukleóza, chřipka, plané neštovice, angína nebo spála. To se týká hlavně případů, kdy nemoc ještě není pořádně doléčená, nebo ji pacient podrobuje pouze neodbornému domácímu léčení. Výjimkou také není propuknutí nemoci při akutním revmatismu nebo různých poruchách metabolismu, jež mohou způsobit třeba předávkování léky. Nejvíce zánět postihuje mladší lidi.

Podle příčiny rozdělujeme myokarditidu do následujících skupin:

• Virová myokarditida (především virus chřipky)
• Bakteriální myokarditida
• Parazitální myokarditida
• Autoimunitní myokarditida

Příznaky zánětu srdečního svalu

Nejcharakterističtějším příznakem je zrychlená srdeční frekvence. Dochází k poruchám srdečního rytmu a nemocný pociťuje bolest na hrudi. Může mít zvýšenou teplotu a pocit na zvracení. Další symptomy jsou často totožné se selháním srdce. Patří mezi ně tedy dále dušnost, zvýšená únava, točení hlavy či chladné končetiny.

Léčba

Primárně léčíme původní infekci, která myokarditidu spustila. Lékař tak například nechá nemocnému napsat antibiotika. Pacient je dále hospitalizován a dodržuje klid na lůžku. Předepsána mu mohou být kardiotonika nebo diuretika na posílení funkce srdeční svaloviny. Lehké formy myokarditidy můžou být vyléčeny úplně. Při těžším průběhu zůstávají na srdečním svalu malé jizvy a dochází k chronické srdeční insuficienci (nedostatečnosti).