Infarkt myokardu

Infarkt myokardu (srdeční mrtvice, srdeční záhať) je jedna z akutních forem ischemické choroby srdeční. Jde o  vážné onemocnění způsobené náhlým přerušením dodávky kyslíku do srdečního svalu. Kyslík se dostává k jeho buňkám koronárním řečištěm, které jako koruna nebo věnec (věnčité tepny) obklopuje celý srdeční sval. Koronární řečiště se skládá z levé a pravé tepny. Náhlé přerušení průtoku přes tyto tepny vede k přerušení dodávky kyslíku krví, k zástavě tvorby energie, k poškození celé oblasti, která je zásobována příslušnou věnčitých tepnou s výsledkem odumření (nekrózy) srdečního svalu - vzniká a rozvíjí se infarkt myokardu.

Příčinou tohoto stavu je ukládání tukových látek do stěny srdečních koronárních věnčitých tepen. Tyto tukové depozita v průběhu let vytvářejí tukový (ateromového) plát. Můžeme říci, že člověk žije se svým ateromy, ale umírá na sraženinu (trombózu) v cévě. Trombóza brání průtoku krve a tím přísunu kyslíku, který přenášejí červené krvinky. Natržení nebo prasknutí ateromového plaku vede rychlým a složitým způsobem k formování krevní sraženiny - trombózy v cévě. Tato sraženina v tepně může částečně nebo úplně zablokovat krevní průtok. Bez dodávky krve není kyslíku, bez kyslíku není energie. Pouze pokud na krátký čas z vedlejších, pro zatížené srdce nevýhodných zdrojů a bez tvorby energie odumírá srdeční buňka a větší nebo menší část srdečního svalu a vzniká akutní infarkt srdečního svalu - myokardu.

Kdo je srdečním infarktem ohrožen?

Nejčastěji infarkt postihuje muže nad 50 let., ale v současné době, díky dnešnímu uspěchanému životnímu tempu, již nejsou výjimkou ani mnohem mladší jedinci. Ze statistik také vyplývá, že častěji jsou ohroženi muži než ženy, a to až pětinásobně. Navzdory významným pokrokům v léčbě infarktu přetrvává vysoká úmrtnost na toto onemocnění - asi 25 procent, z toho polovina lidí umírá do hodiny od začátku příznaků.

Příznaky infarktu myokardu

Projevy infarktu závisí na tom, jak velkou část srdeční svaloviny postihl. U některých lidí může proběhnout zcela bez příznaků (tzv. němý infarkt myokardu). Typicky se však projevuje těmito příznaky:

• krutá, svíravá nebo pálivá bolest za hrudní kostí, která může vyzařovat do levé paže, krku, čelisti, zad či břicha, je nezávislá na poloze těla a dýchání
• bolest přetrvává několik minut až hodin
• nepomáhá užití nitrátů
• pocení, zvracení
• bušení srdce
• akutní dušnost
• neklid, strach, úzkost
• zmatenost

Infarkt může být příčinou náhlého úmrtí v důsledku protržení srdeční stěny, vážné poruchy srdečního rytmu nebo rozsáhlého postižení srdeční svaloviny (více než 40 procent).

Následky infarktu

Každý infarkt myokardu po sobě zanechává nějaké následky. Může jít o sníženou funkci srdce, trvalé poškození srdečního svalu, či dokonce smrt. V případě opakovaného infarktu myokardu se přistupuje k operativnímu zákroku (bypass).

Prevence před infarktem

Prevence infarktu není tak těžká. Stačí jen omezit tučná a kořeněná jídla, nepít, nekouřit, pravidelně sportovat a snížit svou váhu. Doporučuje se jízda na kole, přestat kouřit či dlouhé procházky. Odměnou za to vám bude zdravé srdce plné síly.

Je třeba se naučit zvládat stresové situace a vyhýbat se jim.

Důležitá je prevence po prodělaném infarktu, protože je velmi pravděpodobné, že přijde další. Někteří lidé mohou mít za sebou i sedm infarktů, ale nikdy se neví, kdy přijde ten poslední. Proto je nutné, aby tito lidé chodili na pravidelné kontroly k lékaři a drželi se jejich nařízení. Je třeba dbát i na farmakologickou prevenci, když se užívají léky, které působí proti srážlivosti, betablokátory, léky na snížení cholesterolu.