Encefalitida

Encefalitida je zánět mozku vzniklý hlavně jako následek virové infekce. Může však být způsoben i jinými patogeny – bakteriemi, parazity atd. Je časté, že zánět mozku není izolovaný pouze na mozkovou tkáň, ale jsou postiženy i mozkové pleny, zde se pak jedné o meningoencefalitidu.

klíště na pokožce

Encefalitidy dělíme na primární a sekundární:

  • Primární
    Zde jsou původci encefalitid tzv. neurotropní viry, jejichž rezervoárem jsou hlavně zvířata. Dochází při ní k poškození neuronů. Původcem této encefalitidy je např. virus vztekliny.
  • Sekundární
    Jedná se o zánět mozku, který se rozvíjí jako součást základního onemocnění. I zde se uplatňují viry, jsou to např. herpesviry, rikettsie, paraziti, bakterie aj.

Virové encefalitidy

Virové encefalitidy mají několik typických znaků, jsou jimi otok a překrvení mozkové tkáně, okolo cév se hromadí buňky imunitního systému.  Dochází k poškození neuronů a tvorbě mikrogliových uzlíků, jizvení tkáně.

Mezi nejčastější virové encefalitidy řadíme:

Klíšťovou encefalitidu, kdy je flavivirus přenášen klíštětem a rezervoárem viru jsou hlodavci.

Encefalitidu u vztekliny, která je způsobena lyssavirem. Přenos se děje slinami při kousnutí nakaženým zvířetem. Příznaky se objevují po 3-8 týdnech. Je typická tím, že se v neuronech tvoří tzv. Negriho tělíska, v nichž se nacházejí virové partikule.

Dětskou obrnu, která je způsobena poliovirem, je taktéž spojena s postižením mozkové tkáně, hlavně její šedé hmoty.

Herpetickou encefalitidu je výsledkem infekce herpes simplex viru typu 1 i 2. U dětí se častěji setkáváme s HSV2 coby vyvolavatelem encefalitidy, u dospělých naopak. Virus způsobuje nekrózu neuronů hlavně ve spánkovém a čelním laloku.

Encefalitidu při AIDS, i virus HIV může infikovat mozkovou tkáň. Nemoc může probíhat pod obrazem subakutní encefalitidy, ale i meningitidy.

Cytomegalovirovou encefalitidu se nejvíce vykytuje u novorozených dětí a u lidí s nedostatečnou funkcí imunitního systému.

Pomalé virové encefalitidy jsou encefalitidami, kdy dochází k jejich pomalé progresi s různě dlouho dobou „klidu“. Do této kategorie patří klinické jednotky:

  • subakutní sklerotizující spalničková panencefalitida vyskytující se u dětí a mladistvých. Tato infekce končí smrtí v průběhu několika měsíců až dvou roků.
  • progresivní zarděnková panencefalitida - je velmi vzácná, může se projevit i za mnoho let po infekce.

Nevirové encefalitidy

Rickettsiové encefalitidy – infekce je způsobená patogenem Rickettsia prowazeki. Přenašečem infekce je veš. Encefalitida je v tomto případě součástí celkové infekce, kdy bývají postiženy výstelky cév, dochází ke vzniku trombů a nedokrevností tkání.

Mykotické encefalitidy postihují převážně lidi s imunodeficitem. Nejčastějším původcem jsou Candida albicans, Cryptococcus neoformans, Aspergillus fumigatus. V mozkové tkáni vznikají tromby, infarkty i hnisavé abscesy.

Amébové encefalitidy, která vzniká při rozsevu infekce např. z kožních ložisek či ložisek v plicích.

Prionové encefalopatie jsou charakterizovány houbovitou degenerací neuronů spojená s demencí. Jedná se o klinickou jednotku známou jako Subakutní spongiformní ecefalopatie Jakobova-Creutzfeldtova (JCD)

Příznaky encefalitidy

Přestože mohou mít encefalitidy různý původ, jejich příznaky mohou být shodné.

Lehčí případy zvláště pak virových encefalitid se mohou projevit v podobě bolestí hlavy různé intenzity, světloplachosti, horečky, bolestivosti svalů a kloubů, únavou a slabostí, nevolnosti a zvracení.

Závažnější infekce pak vyžadují nemocniční péči a jsou provázeny silnými bolestmi hlavy, horečkou, poruchou vědomí, zmateností, halucinacemi, změnami osobnosti, záchvaty, křečemi, ztrátou citlivosti, ochrnutím, výraznou svalovou slabostí, dvojitým viděním, problémy s řečí, sluchem, nebo ztrátou vědomí.

U novorozenců až po malé děti mohou být příznaky v podobě vypouknutí měkkých částí lebky – fontanel, nevolnost se zvracením, neutichající pláč, horečky, ztuhlost, nechutenství aj.

Diagnóza encefalitid

Nejdůležitějším vyšetřením odhalujícím infekce nervové tkáně je lumbální punkce s odběrem likvoru a jeho následným rozborem. Jedná se o vyšetření mikroskopické, sérologické, biochemické, provádí se též PCR na odhalení vyvolávajícího patogena, přítomnost imunitních buněk, zvýšenou hladinu bílkovin a glukózy.

Krom tohoto vyšetření se provádí též CT mozku.

Léčba

Léčba encefalitid se opírá hlavně o symptomy, tj. jsou nasazovány preparáty tlumící příznaky. Na horečku antipyretika, při záchvatech antikonvulziva, mnohdy je nutné řešit otok mozku.

Je také možnost podat léčbu ničící vyvolávajícího patogena, např. antivirotika, antimykotika.

Prognóza

Prognóza se odvíjí od druhu a tíže encefalitidy. Mnohé nezanechávají žádné trvalé následky, ale u těžkých forem může nemoc zanechat stopy v podobě obtíží se spánkem, soustředěností, koordinací pohybu, neurodegenerativních změn, demence, různých obrn aj.

Autor: Drahomíra Holmannová

pletení a háčkování