Dětská obrna

Dětskou obrnou (Poliomyelitidou) se rozumí infekční virové onemocnění, které je v dnešní době na našem území díky očkování vymýcené, ale existují místa, kde se stále můžeme s nákazou setkat. Pozor, často dochází k záměně s dětskou mozkovou obrnou (DMO), ale jedná se o jiné onemocnění.

dítě s dětskou obrnou

Latinsky: Poliomyelitis

Další názvy: dětská mozková obrna, DMO, infantilní cerebrální paréza, ICP, spastická DMO, ataktická DMO, dyskinetická dětská mozková obrna, spastická dětská mozková obrna, ataktická dětská mozková obrna, dětská přenosná obrna, poliomyelitida

Příznaky

obratel ochrnutí poruchy řeči snížení inteligenčních funkcí zhoršení zraku zhoršený sluch

Očkování

Diagnóza

Původce

Příčinou poliomyelitidy je poliovirus - virus ze skupiny enterovirů, které běžně napadají trávicí trakt. Do organismu se dostává tzv. fekálně-orální cestou, je přijmut potravou. Může být ovšem přenesen i kapénkovou infekci.

Virus se v horních dýchacích cestách a hlavně v trávicím systému pomnoží, přestupuje do lymfatické tkáně, je roznesen po těle. Z těla je vylučován stolicí.

Příznaky dětské obrny

Zdrojem nákazy je převážně nakažené dítě, u kterého se infekce nemusí projevit a vytvoří si proti nákaze protilátky. Virus je velmi odolný, vydrží tedy dlouho i mimo hostitele. Inkubační doba je 7–14 dnů.

Nejčastěji se nemoc objevovala v epidemiích, poslední velká na našem území proběhla v roce 1953.

Akutní onemocnění – již dle názvu viru je jasné, že napadá míchu (polio – šedý, myelos – mícha). V míše napadá buňky předních rohů míšních, tj. α motoneurony, které jsou součástí hlavní hybné dráhy. Získávají informace z nadřazených center v mozku a předávají informaci svalovému vláknu. Pokud je poškozen motoneuron, nedojde k předání impulzu svalu, je přítomna obrna, ochabují svalové reflexy a končetina bezvládně visí, navíc je chladnější. Tíže postižení se odvíjí od množství zaniklých motoneuronů. Může být postižena jedna končetina, ale i všechny, navíc se může projevit postižení zádových či břišních svalů.

Prvními příznaky mohou být projevy podobné viróze či chřipce. V případě oslabeného organismu či vysoké síle infekce může virus napadnout nervový systém – míchu i mozek.

Pokud je postižen mozek, projeví se v podobě encefalitidy nebo meningoencefalitidy.

V další fázi dochází k reparačním dějům. Zbývajícím motoneuronům vyrostou nové výběžky, kterými prorostou do svalového vlákna a navrátí se hybnost – částečně nebo zcela.

Nemoc však může končit i úmrtím.

Léčba dětské přenosné obrny

Léčba akutní fáze probíhá jako u jiných viróz či bakteriálních infekcí, protože se nemoc od nich neliší – snižuje se teplota, tlumí bolest.

Léčba dalších fází - při objevení paréz se nejvíce uplatňují rehabilitace, aby nemocný opět zvládal pohyb. Jedná se o svalovou reedukaci.

Postmyelotický syndrom

Tento stav zahrnuje soubor obtíží, které se objeví u pacienta, který prodělal poliomyelitidu před mnoha lety 15-20.

Mezi obtíže, kterými lidé trpí, patří: příznaky bulbární, potíže s klouby, svalová únava, ztráta síly, nevýkonnost, parézy aj.

Na EMG (elektromyografie), jsou zaznamenávány známky degenerace.

Diagnostika

V případě podezření na infekci poliovirem je nutná okamžitá izolace pacienta. Odebírá se stolice, krev a mozkomíšní mok na izolaci viru, ten je možné izolovat i z výtěru z nosohltanu.

Očkování proti dětské obrně

V roce 1955 J. E. Salk vytvořil očkovací látku s inaktivovaným virem. V roce 1960 se objevila Sabinova vakcína, je to živá perorální vakcína, která se u nás stále používá.

Povinné očkování – dětem od 10. měsíce věku je v průběhu března podávána vakcína, druhá dávka potom v květnu. Poslední je podána ve 13 letech.

Dospělým, kteří cestují do exotických krajin, se doporučuje přeočkování.

Druhy očkovacích látek

  • Živá vakcína – Sabinova, je podávána po kapkách. Tato vakcína není vhodná pro imunitně oslabené děti.
  • Inaktivovaná vakcína – používá se hlavně u imunodeficitních pacientů.
Autor: Drahomíra Holmannová

Mohlo by vás také zajímat



 

comments powered by Disqus