Roztroušená skleróza

Roztroušená skleróza, latinsky sclerosis multiplex, je chronické autoimunitní onemocnění neurologického charakteru, které postihuje mozek, míchu a mozeček. Za jejím spuštěním stojí ložiska plaku roztroušená v bílé hmotě centrální nervové soustavy. Ty vznikají rozpadem myelinových pochev nervových vláken, která jsou nezbytná pro správnou funkci nervových vzruchů. Proces nazýváme jako demyelinizace.

Dosud není zcela zjištěno, proč k rozpadu u některých jedinců dochází. Jednou z možných variant je infekce virového původu. Na umístění tohoto viru v organismu mají velký vliv i dědičné predispozice. Bylo také zjištěno, že roztroušená skleróza se vyskytuje především v zemích severně od čtyřicáté rovnoběžky. Blízko rovníku se nemoc například skoro vůbec nevyskytuje, mongoloidní rase se rovněž vyhýbá. Za tuto skutečnost může nejspíše více slunečního záření a s ním i více vitamínu D. V rozvoji roztroušené sklerózy velký význam tedy hraje i geografické umístění.

Z pohledu věku nemoc postihuje především mladé lidé mezi dvacátým a čtyřicátým rokem života. V pozdějších letech je nemoc vzácnější. Častěji poté propuká u žen než u mužů, a to zhruba v poměru 2:1.

Příznaky roztroušené sklerózy

První charakteristické příznaky jsou často těžko rozpoznatelné a mnoho pacientů je může přehlédnout. Patří mezi ně poruchy zraku jako dvojité vidění nebo snížená ostrost. Postižený má pocit, že vidí mlhu. Tyto potíže mohou trvat pouze několik hodin a samy od sebe vymizí. Dalším symptomem je těžkost nohou, pocit nejistoty a neohrabanosti při chůzi, napětí. Dochází k častému nutkavému močení, muži mají problémy s impotencí. Při předklonu hlavy někteří nemocní pociťují náhlou bolest popisovanou jako „elektrickou jiskru“. Poškození mozečku a jeho drah způsobuje mozečkový syndrom doprovázený ataxií (opilecku chůzí), intenčním tremorem (třesem), nystagmem (kmitavým pohybem očních bulb) a skandovanou řečí. Vážnějším příznakem jsou už poté parézy a plegie, tedy částečné nebo úplné ztráty hybnosti postihující horní i dolní končetiny. Po psychické stránce nemocný často paradoxně pociťuje silné stavy euforie, při kterých si své obtíže nepřipouští, zmenšuje je a věří v uzdravení.

Průběh nemoci

Průběh nemoci je typický především na střídavá období atak a remisí. Pouze řidčeji je průběh prudký. Obecně mají lepší prognózu ti, u kterých nemoc propukla v mladším věku. Délka atak se případ od případu liší, různě dlouhé jsou také stavy, kdy nemoc stagnuje a pacient pociťuje zlepšení jak subjektivní, tak se i jeho klinický nález zlepšuje. U některých pacientů remise trvá až několik let. To se odvíjí od druhu onemocnění. Maligní se vyznačuje častými záchvaty a rychlým nástupem těžší formy sklerózy, benigní zato postupuje pomalu a výskyt atak je minimální. Roztroušená skleróza ale zcela úplně nevymizí nikdy. Další ataky stav nemoci zhoršují a zkracují také dobu remisí. Takto postižení pacienti jsou později odsouzeni k invaliditě s až smrtelnými komplikacemi. Střední délka života nemocných se každopádně v posledních letech vyrovnává se zdravými jedinci. Roztroušenou sklerózu zhoršuje těhotenství, běžné virové infekce, tělesné vyčerpání nebo psychická traumata. K atakům pak nejčastěji dochází na jaře a v létě.

Podle vývoje nemoci rozlišujeme dále tyto čtyři formy:

1. Relaps remitentní forma: U této formy se pravidelně střídají etapy atak s etapami remisí. Tato forma je u nemocných nejvíce zastoupena. Ataka trvá týdny až měsíce, po ní dochází k částečné až úplné remisi, která trvá až několik desítek let. Léčba medikamenty zabírá hlavně u této formy.
2. Sekundárně progresivní forma: Dochází k ní po relaps remitentní formě, a to nejčastěji po období devatenácti let. Ne u všech pacientů se však sekundárně progresivní forma rozvine. Léky na tuto formu nezabírají, nemoc naopak zhoršují.
3. Primárně progresivní forma: Postihuje 10 -15% procent nemocných, u kterých po počátečním stádiu roztroušené sklerózy nikdy nenastala remise, nebo byla jen těžko rozpoznatelná od ataky. Rychlejší nástup invalidity. Vzniká především u starších lidí ve věku do padesáti let.
4. Relabující progresivní forma: Vzácná a nejprogresivnější forma onemocnění. Ataky způsobují trvalé poškození na nervové soustavě a nedochází po nich ke zlepšení. Tato forma jde rovněž nejhůře léčit.

Léčba roztroušené sklerózy

Léčba je zaměřená především na symptomy a má za úkol pozastavit vývoj nemoci, zmírnit obtíže a fungovat jako prevence před dalšími záchvatovými stavy. V popředí stojí podávání hormonů (ACTH, kortikoidy) a interferonů.. K příznivému stavu rovněž napomáhají vitamíny, obzvláště skupiny vitamínů B₁ a B₁₂. Svůj význam hraje i alternativní léčba zahrnující rehabilitační péči, jógu nebo fytoterapii, přestože dodnes nebyl vědecky dokázán zásadní pozitivní dopad těchto metod na roztroušenou sklerózu