Cukrovka

Diabetes mellitus (cukrovka, cukrová úplavice, diabetes, diabetizmus; lat. Diabetes mellitus, zkratka DM) je hormonální onemocnění, které se projevuje zvýšenou hladinou glukózy v krvi (hyperglykémie) a poruchou metabolismu sacharidů v lidském těle. Je postižených až 5% populace.

Cukrovka typy 1 a 2

Latinsky: Diabetes mellitus

Další názvy: diabetes, úplavice cukrová, diabetes mellitus 1. typu, DM 1, diabetes mellitus 2. typu, DM 2, těhotenský diabetes, diabetizmus

Příznaky

glukóza v moči pach acetonu z úst velká žízeň zvýšená hladina cukru v krvi zvýšení tělesné hmotnosti

Týká se části těla

Vyšetření a zákroky

Diagnóza

Je to porucha, která se také objevuje během těhotenství. Může znamenat ohrožení plodu, proto se mu věnuje velká pozornost.

Cukrovka má většinou genetický původ, ale je možné ji získat i nesprávnou životosprávou. Pokud si uvědomíme, že obezita (jedna z příčin cukrovky) se pomalu stává pandemií, cukrovka může číhat za každým rohem. V případě, že se nerozhodneme preventivně bojovat.

Diabetes mellitus nebo diabetes (cukrovka) je vážné celoživotní metabolické onemocnění. Postihuje obě pohlaví, všechny věkové kategorie, rasy a etnické skupiny. Větším problémem než sama cukrovka jsou však její komplikace, které postihují hlavně oči, ledviny, nervovou soustavu a obvodové cévy např. na dolních končetinách. Vážnost onemocnění je dána nezvratnosti změn, které poškozují tkáně a orgány. Stoupá nejen samotný počet komplikací, ale častěji se objevují jejich závažnější formy, spojené se ztrátami funkcí poškozených orgánů a tkání. Cukrovka je dědičné onemocnění, ale nejde pouze o jednu chorobu. Cukrovka je skupina nemocí s odlišnou příčinou, příznaky, průběhem i léčbou.

Rozdělení

Rozeznáváme čtyři základní typy, z nichž je v našich zemích nejčastější diabetes 1. typu a 2. typu.

1. typ diabetes začíná většinou v mládí a vzniká porušením inkrečných buněk pankreatu (slinivky břišní). Tyto buňky produkují hormon inzulín, který odpovídá za redukci glukózy ze stravy. Poškozením inkrečných buněk dochází k absolutnímu nedostatku inzulínu. Glukóza se z potravy nemůže odbourávat a hladina cukru v krvi stoupá. Léčba 1. typu diabetes probíhá podáváním inzulínu.

2. typ diabetes se vyvíjí zpravidla ve vyšším věku. Je charakteristický tím, že kmenové buňky, na kterých má inzulín působit, na inzulín už dostatečně nereagují. Stali se vůči inzulínu "odolnými". Takový relativní nedostatek inzulínu, nazývaný také rezistence na inzulín, se pokládá za následek permanentně vysoké hladiny cukru a inzulínu, která se pozoruje např. u lidí s nadměrnou tělesnou hmotností. Terapie diabetes typu 2 nastává postupně: nejprve se pokoušíme o celkové snížení hladiny cukru v krvi pomocí diety. Pokud nejsou dietická opatření pro léčbu dostatečné, následně se podávají léky snižující hladinu cukru v krvi av pokročilém stádiu i inzulín.

Příznaky cukrovky

Typickým symptomem onemocnění hlavně při diabetes typu 1 je velká žízeň, nadměrné vylučování moči, hlad, svědění, pocit unavení a náchylnost k infekcím. Při diabetes typu 2 mohou tyto symptomy chybět, neboť onemocnění často začíná pomalu a v mnoha případech zůstává dlouho nepozorována. Akutní život ohrožující situací je takzvaná Coma diabeticum, která vzniká extrémně nízkými hodnotami cukru v krvi, jako i hypoglykemický šok, při kterém příliš klesnou hodnoty cukru v krvi.

Aby se zabránilo pozdějším škodlivým účinkům, které jsou vyvolávány hlavně změnami krevních cév, je rozhodující pečlivé "nastavování" cukru v krvi po celý život a dobré "zaškolení" diabetika. K takovým pozdějším škodlivým účinkům patří srdeční infarkt, mozková mrtvice, takzvaná diabetická noha, změny sítnice, které mohou vést k oslepnutí, poruchy funkce ledvin až po selhání ledvin vyžadující hemodialýzu, poruchy erekce a poškození nervů, které s sebou přináší celkovou poruchu senzibility.

Léčba

Při léčbě diabetu (cukrovky) 1. typu je léčba inzulínem nezbytná, neboť slinivka nevytváří žádný inzulin .

Při léčbě diabetu (cukrovky) typu 2 může kromě úpravy životního stylu a dodržování zdravých stravovacích návyků pomoci i podávání léků.

Cílem léčby diabetu je snížení hladiny cukru v krvi, přičemž každý typ léčby funguje jiným způsobem. U pacientů, u kterých je funkce pankreatu částečně zachována, tedy produkce inzulínu je přítomna i když ve sníženém množství, je možné podávat léky, které ovlivňují sekreci a účinek inzulínu.

U pacientů s nedostatečnou činností slinivky je třeba chybějící inzulín podávat injekčně. Snížení krevního tlaku snižuje riziko vzniku závažných zdravotních komplikací jako je srdeční infarkt, mozková příhoda, či onemocnění ledvin, očí a nervů. Váš lékař nebo diabetologická sestra Vám pomohou s přípravou plánu diabetické péče, jehož součástí je nejen správná kombinace léčebných postupů, ale i změn životního stylu, včetně úpravy stravovacích návyků tak, aby vyhovovaly Vašim individuálním potřebám při tomto onemocnění.