Mdloba, kolaps

Mdloba (též synkopa, kolaps) je kvantitativní porucha vědomí. Způsobuje ji přechodná mozková hypoxie (nedostatečné okysličení). Na jejím základě není mozek dostatečně prokrven a dochází ke krátkodobé ztrátě vědomí.

Kolaps

Podle příčiny rozlišujeme dva hlavní druhy mdlob:

  • Vazovagální kolaps: Je způsoben pobytem v horkém prostředí s omezeným přísunem vzduchu, vyčerpáním organismu, dlouhým stáním nebo silným emočním rozrušením.
     
  • Ortostatický kolaps: Nastává v případě prudkého postavení při delším ležení či sezení.

Mdloba dále provází srdeční arytmii, cukrovku, epileptické záchvaty nebo užívání léků snižujících vysoký krevní tlak. Příčinou může být také hlad a s ním snížena hladina cukru v krvi.

Příznaky kolapsu

Krátkodobé ztrátě paměti předchází nevolnost a závrať. Postižený jedinec je v obličeji bílý, po těle mu vyskakuje studený pot. Před očima se mu zatmívá a v uších slyší hučení. Přítomny jsou návaly horka, třes, dušnost nebo panika.

První pomoc

Člověku ztrácejícímu vědomí zajistíme přísun čerstvého vzduchu, popřípadě mu uvolníme oděv. Pokládáme studené obklady. Pokračuje-li stav mdloby až do bezvědomí, postiženého uložíme do stabilizované polohy a ihned voláme záchrannou službu. Máme-li my sami pocit na omdlení, pomáhá například lehnout si a nohy zvednout do polohy nad srdcem, aby došlo k dostatečnému prokrvení a obnově kyslíku. Mdloba nemusí být sama o sobě nebezpečná, nebezpečné je ale zejména riziko pádu a vážné poranění hlavy.

Prevence

Mdlobě můžeme předcházet pravidelným stravováním a udržováním hladiny cukru v normě. V horkém prostředí se dostatečně osvěžujeme a větráme. Je třeba zajistit pravidelný přísun čerstvého vzduchu. Při dlouhém stání se snažíme lehce pohupovat a hýbat, abychom zamezili hromadění krve v dolních končetinách. Vstáváme-li po delším sezení či ležení, provádíme tento úkon pomalu, nikoliv prudce.

Autor: Simona Knotková