Epilepsie

Epilepsie (padoucnice, padoucí nemoc, parciální epilepsie) je neurologické onemocnění. Onemocnění se projevuje epileptickými záchvaty. Ty jsou klinické a subklinické. Klinické záchvaty mají podobu poruch vědomí, změn ve smyslových funkcích, pozměněných psychických projevů. Subklinický záchvat se pozná pouze na EEG.

Epilepsie - parciální a generalizovaný záchvat

Latinsky: Status epilepticus, Morbus sacer, Morbus divinus

Další názvy: padoucnice, padoucí nemoc, parciální epilepsie, generalizovaný epileptický záchvat, absence, grand mal, petit mal, svatá nebo božská nemoc

Příznaky

časté pády mžitky před očima poruchy zraku záškuby ve svalech

Vyšetření a zákroky

Diagnóza

Epilepsie může být vrozená či získaná. Epilepsií trpí častěji muži než ženy, onemocněním trpí více děti než dospělí. U více jak poloviny dětských pacientů toto onemocnění v průběhu dospívání zmizí. Lidé starší 60 let patří do skupiny, která je epilepsií zvýšeně postihována.

Epilepsie může vzniknout v každém věku. Její vznik je podmíněn faktory jako je pohotovost k záchvatu, vznikem ohniska vyvolávající záchvaty, podnětem, který záchvat vyvolává, stavem vnitřního prostředí a věkem.

Vzniku epilepsie lze zčásti předcházet. Základem je zdravý životní styl, zdravý způsob stravování, střídmost v pití alkoholu a nekuřáctví.

Epileptické záchvaty bývají parciální, generalizované či patří do skupiny neklasifikovatelných epilepsií.

Příznaky epileptického záchvatu

Parciální epilepsie muže a nemusí být doprovázena změnou vědomí. Jednoduché parciální záchvaty nejsou změnou vědomí doprovázeny. Projevují se pohybovými (záškuby, křeče, přechodná obrna), smyslovými (záchvatovité pocity brnění či mravenčení, vize záblesků, poruchy periferního vidění, výpadky zrakového pole až slepota, příznaky jsou velmi variabilní a může jít i o sluchové či čichové halucinace), vegetativními či psychickými příznaky (iluze prožitého, viděného, slyšeného, pocity prvního prožitku vjemů). Parciální záchvaty u většiny případů předchází aura. Ta se projevuje jako složi té psychologické vjemy, nervozita, poruchy vidění či záblesky před očima.

Komplexní parciální záchvaty jsou doprovázeny poruchou vědomí. Jedinec si záchvat jednoduše nepamatuje. Takový záchvat trvá sekundy až minuty. Velmi zřídka má delší trvání.

U generalizovaných epileptických záchvatů dochází k poruše vědomí a pohybovým projevům.

Velmi vážným stavem je nakupení epileptických záchvatů. Ty mohou trvat 2 až 3 minuty a navazují na sebe bez přechodného návratu vědomí. Tento stav pak trvá i déle než půl hodiny. V případě, že k něčemu podobnému dojde, je nutná hospitalizace a okamžitá léčba. Status epilepticus, jak se tomuto záchvatovému stavu říká, se objevuje až v průběhu onemocnění a nejčastěji v případech, kdy jedinec vynechá léčbu.

Léčba epilepsie

Léčba by se neměla nasazovat preventivně. To znamená, že antiepileptická léčba by se měla nasazovat až tehdy, že se záchvaty opakují. Ojedinělý epileptický záchvat hned neznamená, že jedinec trpí epilepsií. Může jít například o odezvu organismu na fyzickou vyčerpanost, nedostatek spánku, jednoduše řečeno na mimořádné podmínky.

Při léčba je nezbytná ze strany pacienta spolupráce, pravidelné užívání léků, úplná abstinence. Pacient musí dostatečně spát, nesmí pracovat během nočních hodin.

Jako první začne pacient užívat nejúčinnější a nejosvědčenější lék. Pokud nepomůže, lékař přejde k léku druhé volby. Nepomůže-li ani on, nasadí se kombinace různých léků. Epilepsii lze v určitých případech léčit i chirurgicky.

U epilepsie je nutné dávat pozor na předávkování léky, status epilepticus a úrazy. Jedinec předávkovanými léky má poruchy stoje, má problémy s chůzí, neudrží rovnováhu, je u něj poškozena tvorba krve, objevují se nepříznivé účinky i na játra.

Epilepsie výrazně zasahuje do lidského života a zhoršuje jeho kvalitu. Epileptici mají omezenější výběr povolání, nemohou vlastnit řidičský průkaz, díky lékům jsou unavenější a mají sníženou pozornost.

Mohlo by vás také zajímat



 

comments powered by Disqus