Arytmie

Poruchy srdečního rytmu (Arytmie) patří mezi nejčastější onemocnění srdce. Je výsledkem narušení tvorby či vedení elektrických vzruchů v převodním systému srdce. Většina arytmií nebývá nikterak vážná, ale jsou i takové, které mohou pacienta ohrozit na životě, zvláště pokud trpí nějakou srdeční chorobou.

Poruchy srdečního rytmu

Latinsky: Bradyarytmie

Další názvy: srdeční arytmie, dysrytmie, poruchy srdečního rytmu, poruchy srdeční automacie, sinusová bradykardie, syndrom chorého sinu, syndrom karotického sinu, maligní vazovagální synkopa, wenckebachova AV blokáda, mobitzova AV blokáda, síňové extrasystoly, junkční extrasystoly, komorové extrasystoly

Příznaky

ztráta vědomí

Týká se části těla

Diagnóza

Tvorba elektrických vzruchů v srdci

Koordinace pohybů jednotlivých oddílů srdce musí být přesně načasovaná. Srdce pracuje 24 hodin denně a přečerpá za minutu cca 5,5 litru krve.

Tyto pohyby zajišťují elektrické impulzy procházející tzv. převodní srdeční systém. První impulz se rodí v sinovém uzlu, který se nachází v horní části pravé srdeční síně. Vzruch se přenáší po svalovině síní do síňokomorového uzlu, i tento dokáže tvořit vzruchy samostatně, pokud vypadne funkce sinového uzlu, tvoří je ovšem pomalejší. Vzruch se přenáší na komory přes tzv. Hissův svazek a jeho raménka. Díky tomuto převodnímu systému dochází ke koordinovaným stahům a uvolnění síní a komor, což umožní přečerpávat krev a rozvádět ji do celého organismu.

Rizikové faktory vzniku arytmie:

  • Ischemická choroba srdeční
  • Minerálové poruchy – nadbytek, nedostatek draslíku, hořčíku aj.
  • Poškození srdečního svalu – kardiomyopatie, vrozené/získané srdeční vady…
  • Porucha tonu vegetativního nervstva – šok, stres…
  • Látky narušující srdeční akci – kofein, alkohol, drogy, antiarytmika
  • Hormonální nemoci aj.

Druhy arytmií

Arytmie můžeme dělit dle:

1. rychlosti vedení vzruchu

  • Tachykardii/tachyarytmii – kdy je zrychlená tepová frekvence nad 100 tepů za minutu.
  • Bradykardii/bradyarytmii – kdy klesá tepová frekvence pod 60 tepů za minutu.

Obě tyto arytmie mají původ ve špatné práci některého z převodních uzlů či zpomaleném vedení vzruchu.

2. poruchy tvorby vzruchu:

  1. Sinusové arytmie
    • sinusová tachykardie
    • sinusová bradykardie
    • respirační sinusová arytmie
    • nerespirační sinusová arytmie
    • sinusová zástava (sinus arrest)
    • sick sinus syndrom
  2. Supraventrikulární arytmie
    • ektopické supraventrikulární stahy (extrasystoly)
    • supraventrikulární tachykardie
    • fibrilace síní
    • flutter síní
    • putující pacemaker (cestující pacemaker)
    • multifokální atriální tachykardie
  3. Komorové arytmie
    • komorové předčasné stahy (extrasystoly)
    • komorová tachykardie
    • komorová fibrilace
    • komorový flutter
    • komorová zástava

3. Poruchy vedení vzruchu:

  1. Sinoatriální blokáda I. až III. stupně
  2. Atrioventrikulární blokáda I. až III. stupně
  3. Blokády ramének
    • blok levého Tawarova raménka (BLTR)
    • blok pravého Tawarova raménka (BPTR)
    • levý přední hemiblok (LAH)
    • levý zadní hemiblok (LPH)
    • bifascikulární blokáda (BPTR + LAH, BPTR + LPH)
    • trifascikulární blokáda
  4. Syndrom preexcitace

Příznaky

V případě arytmií se zpomalením rytmu se nejčastěji objevují závratě, motání hlavy, únava, zadýchávání. Ve vážnějších případech, kdy dokonce „vypadne“ srdeční stah, může dojít i ke ztrátě vědomí.

S arytmiemi s rychlejší tepovou frekvencí se pojí palpitace, nepříjemné bušení srdce. Postižený může mít pocit, že srdce vynechalo, škobrtlo atd., to zapříčiňují extrasystoly – předčasné abnormální srdeční stahy. Fibrilace síní může být pociťována jako různě rychlé nepravidelné bušení srdce, může být provázena únavou a dušností.

Krom jiného mohou tachyarytmie provázet bolesti a tlak na hrudi, motání hlavy a závratě, krátkodobá ztráta vědomí aj.

Neexistuje rovnítko mezi tím, jak silně je arytmie subjektivně vnímána a jak závažná je.

Diagnostika

Mezi diagnostické postupy u arytmií patří odběr anamnézy a fyzikální vyšetření, hlavní roli pak hraje elektrokardiografie (EKG).

Toto vyšetření je možné doplnit o Holterovské EKG, což je monitorace tepové frekvence a tlaku během 24 hodin, elektrofyziologické vyšetření, které je invazivní a zavádí se snímací a stimulační elektrody do srdečních dutin.

V neposlední řadě je možné využít ultrazvukové vyšetření, které by pomohlo odhalit srdeční vady stojící za arytmiemi.

Léčba

Léčba arytmií je stejně široká jako množství druhů arytmií a jejich příčin.

Jedná se ve většině případů o preventivní léčbu arytmií a využívá se těchto metod/postupů:

  • Úprava životního stylu
  • Vagové manévry
  • Implantace kardiostimulátoru
  • Farmakoterapie – antiarytmika
  • Kardioverter-defibrilátor
  • Chirurgická ablace
  • Katetrizační ablace

V případě akutní arytmie se využívá farmakoterapie nebo elektrická kardioverze (defibrilace).

Autor: Drahomíra Holmannová

Mohlo by vás také zajímat



 

comments powered by Disqus